S trochou nadsázky lze říci, že to byla Golemova nadlidská síla, která překlenula Atlantik, aby dala vzniknout kulturní, vědecké a obchodní spolupráci mezi Českem a Argentinou. V moderním centru Buenos Aires se ve dnech 24.–26. září 2007 uskutečnilo 2. česko-argentinské bienále: e-Golems. Workshop, jenž měl přispět k lepší vzájemné informovanosti akademických a kulturních komunit o stavu výzkumu, možnostech vědeckovýzkumné spolupráce, jakož i o moderních trendech v kultuře a umění, vznikl ve spolupráci Argentinského velvyslanectví, Ministerstva kultury České republiky, ministerstev zahraničních věcí Argentiny a České republiky, Univerzity Karlovy, Universidad de Buenos Aires, Českého vysokého učení technického v Praze, Židovského muzea a Židovské obce v Praze.
Vztahy mezi jednotlivými zeměmi se v zásadě zakládají nejen na reciproční znalosti příslušných společností, ale i na sdílení společných témat, zájmů a kulturních hodnot. Dojde-li k propojení více oblastí najednou (ekonomie, politika, kultura, věda a technika) můžeme hovořit o ideálním vztahu. Příkladem může být postava Golema a básně Jorge Luise Borgese v souvislosti s vědeckou a kulturní tvořivostí dvou na první pohled vzdálených zemí, jakými jsou Česká republika a Argentina (viz. článek argentinského ministra zahraničních věcí pana Jorge Taiany). Golem je postava zrozená z básnické imaginace, biblický a kabalistický symbol mystického původu. V každé době je znovu podrobován novým interpretacím. Dnes stojíme na prahu moderního vědeckého výkladu – Golem, který klade rovnítko mezi naši přítomnost a očekávanou budoucnost.Pro mezinárodní bienále e-Golems je klíčová osoba argentinského velvyslance v České republice. Právě Juan Eduardo Fleming stál u zrodu projektu a argentinská vláda jej oficiálně zaštiťuje. O příspěvek viděný očima humanitně orientovaného badatele jsme požádali místopředsedu AV ČR pro III. vědní oblast Jaroslava Pánka.
Argentinsko-české vědecké setkání
Argentina, nejevropštější země Latinské Ameriky, měla při výběru svého diplomatického zástupce v České republice mimořádně šťastnou ruku. Před několika lety vyslala do Prahy muže, který není jen velvyslancem své vlády, ale také a snad především ambasadorem argentinské vědy a kultury.
Juan Eduardo Fleming pochopil svou diplomatickou misi jako příležitost ke sblížení dvou zemí, jež mají velké kulturní a hospodářské tradice, ale které také v uplynulých desetiletích prošly těžkými otřesy a ekonomickým poklesem. Tento elegantní diplomat se zkušenostmi z několika kontinentů se rozhodl otevřít Argentině bránu do Evropské unie právě v Praze a zároveň uvést Českou republiku do Jižní Ameriky přes Buenos Aires. Pochopil, že věda a kultura se mohou stát výbornou základnou pro rozvinutí kontaktů v mezinárodním obchodu a v transatlantické politické spolupráci.
Z iniciativy velvyslance Fleminga a ve spolupráci s Akademií věd ČR a s Českým vysokým učením technickým se uskutečnilo od roku 2002 již několik vědeckých setkání. Konala se střídavě v Praze a v Buenos Aires a v roce 2005 získala pevnou organizační strukturu v podobě Argentinsko-českého bienále e-Golems. Tematické vymezení II. bienále směřovalo k informační a komunikační společnosti, ale souběžný podtitul Vznikající technologie a jejich uplatnění v umění a společnosti naznačoval dostatek místa i pro humanitní obory.
Novým poznatkům humanitních věd se věnovala dvě zasedání. Ta se sice na první pohled vzdalovala otázkám kybernetiky a jejího praktického uplatnění, ale odhalovala zdroje novodobých idejí a ověřovala rámec pro budoucí rozvoj česko-argentinských vztahů. Širšímu publiku, které prostřednictvím klasika argentinské literatury Jorge Luise Borgese (1899–1986) přijalo obraz Golema, ale o českých dějinách nemůže mít bližší povědomí, byl věnován panel La época Rudolfina. Cílem bylo představit Prahu jakožto intelektuální a umělecké centrum Evropy na přelomu 16. a 17. století. Je to dnes mezinárodně zkoumaná problematika, k jejímuž osvětlení významně přispěli čeští, němečtí, rakouští, britští, američtí i jiní znalci raně novověkých dějin, výtvarného umění, literatury, filozofie či náboženských poměrů. Jaroslav Pánek z Historického ústavu AV ČR osvětlil prolínání mnoha národností a konfesí v Praze kolem roku 1600 a vznik neobyčejně plodného, vzájemně tolerantního prostředí pozdní renesance a manýrismu, v němž se vedle řady křesťanských denominací výrazně projevovala i židovská menšina spojovaná později s Golemem jakožto ztělesněním umělého člověka a dnes i umělé inteligence. Ústav dějin umění AV ČR za vedení svého ředitele Lubomíra Konečného připravil rozsáhlou obrazovou prezentaci, která názorně představila historickou Prahu, rudolfínské umění a jeho nejvýznamnější představitele. Ve vynikající přednášce o vědě a filozofii v rudolfínské Praze začlenil Petr Dvořák z Filosofického ústavu AV ČR s nevšedním nadhledem tuto dobu do proudů evropského myšlení na počátku novověku a vyzvedl úroveň exaktních věd na dvoře Rudolfa II. Rozsáhlá mezinárodní diskuse prokázala, že je tato tematika živá a že humanitní výzkum tu svým přesahem obohacuje i přírodovědné bádání.
Samostatné zasedání Relaciones argentino-checas bylo věnováno česko-argentinským vztahům. Na něm sice promluvili také oficiální představitelé obou států, avšak po odborné stránce měli rozhodující slovo specialisté z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Její děkan Ivo Barteček pojednal o dějinách a přítomnosti kontaktů mezi dvěma geograficky vzdálenými zeměmi. Za významnou základnu vztahů označil českou menšinu, která v meziválečné době čítala asi 30 000 osob a jež je dodnes – zásluhou druhé a třetí generace Čechů – jedinou souvislou českou komunitou v Latinské Americe. Poměrně rozsáhlé ekonomické a politické vztahy z první poloviny 20. století nemají v současnosti plnohodnotný protějšek, a proto I. Barteček v souladu s názory J. E. Fleminga zdůraznil potřebu mnohem větší vzájemné informovanosti. Mladá olomoucká hispanoamerikanistka Lenka Zajícová představila výsledky českého jazykovědného a literárněvědného bádání, které se projevily zvláště v překladatelské a interpretační činnosti, vedly ke vzniku přehledných dějin argentinské literatury a v naší době se soustřeďují – vedle zájmu o osobitou kulturu gaučů – právě na dílo Jorge Luise Borgese, který pro Argentinu objevil "pražského" Golema.
Velvyslanec Fleming při této příležitosti poukázal na skutečnost, že se v letech 2005–2006 podařilo uzavřít smlouvy o spolupráci v hospodářské, kulturní a školské oblasti a že tato bilaterální součinnost by se měla přenést i do spolupráce s dalšími státy Evropské unie. Příležitost k rozvinutí všestranné – zejména však vědecké a kulturní – spolupráce nabízí blížící se rok 2009, kdy se má v Praze uskutečnit III. argentinsko-české bienále. Bude spojeno se jménem Jehudy Löwa ben Becalela (1512–1609), pověstného pražského rabína a domnělého Golemova tvůrce.
Skvěle zorganizované bienále, jehož kybernetické a technologické složce se v článku věnuje profesor Českého vysokého učení technického Vladimír Mařík, mělo řadu průvodních akcí. Mezi nimi vynikalo setkání na Velvyslanectví České republiky v Buenos Aires a s ním spjatá prezentace díla českých kybernetiků, jež pod názvem Umělá inteligence vydalo nakladatelství Academia. Neformálně pokračující jednání i mimo argentinskou metropoli odhalovala různé stránky již existující vědecké spolupráce, například v mezinárodním astronomickém centru a observatoři Pierre Auger v provincii Mendoza.
Skutečný vrchol setkání znamenala návštěva historické farmy Finca Los Alamos poblíž chilských hranic, která patří širší rodině velvyslance Fleminga. Pozoruhodné venkovské sídlo, založené roku 1830, je jedinečným svědectvím kulturního vývoje Argentiny v uplynulých dvou staletích. Architektonický komplex sdružující obytné a hospodářské budovy by se mohl stát folklorním muzeem sám o sobě, ale navíc v něm opakovaně žil a tvořil největší klasik moderní argentinské literatury Jorge Luis Borges. Díky jeho pobytům je část statku zachována jako svérázný památník písemnictví, který natrvalo připomíná dílo velkého slovesného umělce. Navíc je ve stejném duchu upraven i park, jehož centrální část tvoří zelený labyrint ze vzrostlého zimostrázu, který při pohledu ze zvláštní vyhlídkové věže otvírá pohled na mohutný pušpánový nápis BORGES.
Teprve tady – uprostřed nádherných argentinských sadů a vinohradů, za zpěvu a tance zdejších vesničanů, v opojné vůni hovězí pečeně a jiskřivého mendozského vína – čeští návštěvníci hlouběji porozuměli inspiračním zdrojům velvyslance Fleminga. Okouzlení Borgesem a jeho Golemem vedlo k zájmu o Prahu. Setkání s Prahou probudilo zájem o svět Karla Čapka s jeho R.U.R. a Franze Kafky s jeho Amerikou. Na farmě Los Alamos patrně začal a v Praze se uzavřel kruh hledání tohoto mnohostranně inspirujícího diplomata, který vtělil své představy do ideje sblížení dvou zemí oddělených Atlantským oceánem, a přece v mnohém si podobných. Ve zjevné touze po vzájemném poznání, jak ji vyjádřil Juan Eduardo Fleming, spočívá naděje, že i příští argentinsko-česká vědecká bienále budou schopna oslovit lidi z dalších zemí.
Jaroslav Pánek
Přes techniku a kybernetiku až k praktickým výsledkům nás zavede profesor kybernetiky Vladimír Mařík z Českého vysokého učení technického.
Od výzkumu ke komerční spolupráci
Druhé argentinsko-české bienále v Buenos Aires se setkalo s velkým zájmem odborníků jak v oblasti základního a aplikovaného výzkumu, tak i firem z obou zemí, jež se zajímaly o vzájemně výhodnou spolupráci či společnou komercionalizaci výsledků.
Odborné přednášky se nezabývaly jenom výsledky výzkumu v oblasti robotiky, která je v centru pozornosti česko-argentinských vztahů od samého počátku, ale také dalšími oblastmi společného zájmu, především oblastí informačních technologií, telekomunikací, nanotechnologií, bioinformatikou i oblastí nových technologií pro letecký a kosmický průmysl.
Atraktivní přednáškou o nových výpočetních architekturách autonomních agentů zaujal prof. Jiří Widermann, ředitel Ústavu informatiky AV ČR, prof. Josef Tlustý z ČVUT pojednal nové výzvy v oblasti energetických systémů a jejich řízení. Z argentinské strany patřila k nejzajímavějším přednáška o výpočetních systémech typu GRID a jejich využití v Argentině (prof. Pablo Turjansky a prof. Carlos Garcia Garino) či přednáška o vlivu nových technologií ve studiu kosmické fyziky (Dr. Marta Rovira a Dr. Marta Mosert).
Zvláštní pozornost vyvolaly informace o české antarktické stanici G. J. Mendela, která se nachází v argentinském sektoru Antarktidy a je zásobována za podpory argentinského vojenského letectva a dalších argentinských organizací. O jejím poslání zasvěceně hovořil její ředitel prof. Pavel Prošek i vedoucí expedice 2008 prof. Miloš Barták (oba z Masarykovy univerzity, Brno). V rámci Bienále tak byly položeny základy pro užší vědeckou spolupráci mezi ČR a Argentinou v rámci antarktického výzkumu.
Rektor ČVUT prof. Václav Havlíček spolu s děkanem elektrotechnické fakulty ČVUT doc. Borisem Šimákem představili univerzitní systém v České republice zvláště v oblasti technického školství, s cílem ukázat možnosti studia argentinských studentů a doktorandů na tuzemských vysokých školách i možnosti vědeckovýzkumné spolupráce. Již před několika lety byly podepsány rámcové smlouvy o spolupráci mezi ČVUT a Universitou Buenos Aires (UBA) a UK Praha a UBA, jejichž obsah se postupně konkretizuje a hlavně realizuje. Několik týdnů před II. bienále byla např. podepsána konkrétní dohoda o spolupráci ČVUT FEL a Inženýrské fakulty UBA.
Argentinská strana již dopředu avizovala zájem zapojit se intenzivněji prostřednictvím výzkumných institucí v České republice do projektů Evropské unie, zejména do 7. rámcového programu. K tomu poskytly Ing. Hana Krautwurmová a doc. Lenka Lhotská z ČVUT fundovaný výklad, který vyvolal řadu diskusí v plénu i v kuloárech, takže se můžeme jen těšit, že se již v brzku podaří zapojit větší počet argentinských týmů do evropského výzkumu. Bylo by to určitě ke prospěchu obou stran!
Do II. bienále se poprvé aktivně zapojily i podnikatelské kruhy. Nechyběla vystoupení představitelů českých firem, z nichž některé již mají své pobočky v Argentině (např. Moravia Worldwide, již prezentovala Cecilia Piaggio, vedoucí argentinské pobočky ve městě Rosario), či je připravují (Iguassu Software Systems představil Ing. Petr Bareš, který je současně prezidentem České kosmické aliance). Zástupci několika českých spin-off firem referovali o možných modelech spolupráce univerzit s průmyslovou praxí a o zkušenostech z transferu technologií.
V Argentině jsme našli vhodné podnikatelské prostředí, opravdový zájem o spolupráci při rozvoji podnikání zejména v oblasti nanotechnologií, software a biotechnologií. Do těchto oblastí vkládá Argentina – dnes převážně exportér zemědělské produkce – velké naděje. Myšlenku vzájemné spolupráce v komerčních aktivitách v hi-tech oblastech potvrzuje i skutečnost, že mnohé argentinské univerzity uplatňují velmi kvalitní vzdělávací procesy, jež odpovídají našim nejnáročnějším standardům, a obě země jsou si blízké i kulturně.
II. bienále vyvrcholilo podpisem rámcové dohody o spolupráci mezi Sdružením pro informační společnost, jež zastupoval Ing. Jiří Polák, a Argentinskou obchodní komorou IT firem, zastoupenou Carlosem G. Palottim, která otevírá možnosti vzájemné podpory a spolupráce v transatlantickém měřítku.
Bienále tak skutečně rozšířilo svůj záběr od filozofických otázek a akademického výzkumu až k praktickým dohodám o spolupráci v komerční oblasti a naplnilo nejtajnější přání organizátorů.
Vladimír Mařík
Tři dimenze Golema
Ten, kdo naposledy držel pomyslný šém k oživení Golema a jeho další proměně, byl pan Juan Eduardo Fleming, v jehož rezidenci jsme zavzpomínali na e-Golemův zrod.
Vaše excelence, mnohými jste považován za otce česko-argentinského bienále. S nadšením vyprávíte o teoretické spojnici mezi tajuplnou postavou Golema "oživeníschopného" ve středověké Praze, o básni jím inspirované z pera argentinského autora, a také o observatoři Alef, jež se zrodila v románu argentinského spisovatele a mohla by být předchůdkyní internetu. Dnes se projekt e-Golems z původního pojetí značně rozšířil, ale ráda bych se Vás zeptala, jak vznikal?
Sledovat, jak se podoba bienále postupně proměňovala, bylo fascinující.
Původně jsme se chtěli zaměřit výlučně na výtvarný a literární odkaz Básně o Golemovi (El Golem) od Jorga Luise Borgese. Před mým návratem do Prahy se v argentinských novinách La Nacion objevil článek Ve stínu Golema, kde se záběr rozšiřoval i na oblasti náboženství, vědy a filozofie. Pochopili jsme, že i my musíme naše prvotní soustředění z pouhého uměleckého aspektu výrazně rozšířit. Při této příležitosti jsme uspořádali ve spolupráci s Oddělením hispanistiky Katedry románských jazyků UK překladatelskou soutěž této krásné básně. Jedním z pramenů, jimiž se Borges inspiroval, byla studie Gershoma Scholema Představa Golema ve vztahu k telurgii a magii. Scholem odhaluje několik fází výkladu ideje Golema. Prvním z nich je biblický komentář, ve kterém je postava Golema analogií ke stvoření Adama, který před svým oživením shromažďoval veškerou vesmírnou energii a sílu. Pohled kabalistický akcentuje Boží vdechnutí, které již souvisí s tvořivou schopností lidí. V 15. a 16. stol. je Golem interpretován jako tajemná bytost stvořená magickou schopností rabiho Löva. Dnes je Golem chápán v intencích výpočetní technologie.
V současnosti představuje projekt e-Golems tři různé dimenze. Je to za prvé pokrok a rozvoj vědy a techniky díky umělé inteligenci, robotice, nanotechnologii, kybernetice, internetu atd. (viz. článek Od Alefa k internetu). Za druhé přináší odezvu u společnosti i jedinců a za třetí napomáhá vzájemné inspiraci v kultuře a umění.
Jasnou původní ideou bylo umění a literatura. Můžete mi prosím říci, kdy Vás napadlo uvažovat o širším pojetí bienále a kdo k jeho uskutečnění přispěl?
O uspořádání bienále jsme uvažovali již v r. 2002, kdy jsem díky Daně Zámečníkové viděl inspirující dokument Golem a Golemové, kde byl Golem dán do souvislosti s umělou inteligencí, s roboty Karla Čapka, kybernetikou, nanotechnologií, počítači a internetem. Film byl fantastický a při jeho sledování mě napadlo, jak by měl být workshop koncipován. Představy o podobě bienále jsme upřesnili v Buenos Aires v říjnu 2003 a v červnu 2005 se jej podařilo poprvé uskutečnit. Bylo to skvělé dobrodružství a já bych rád při této příležitosti připomenul úlohu prof. Heleny Illnerové, Vladimíra Maříka, Ivana Wilhelma, Jiřího Niederleho, Ivana M. Havla a v poslední době inženýra Jiřího Poláka, kteří nám s projektem velmi pomohli.
Zajímavé je i datum příštího bienále 2009, které se uskuteční v roce čtyřstého výročí úmrtí rabiho Löwa a v době, kdy bude Česká republika předsedat Evropské unii. Bude otevřeno pro odborníky ze všech států, které o něj projeví zájem. Samozřejmě se jej zúčastní řada výzkumných institucí a obchodních firem.
V golemovském bienále propojujete oblasti kultury, vědy, politiky... Mohu se zeptat, jakému oboru jste se věnoval při studiích na vysoké škole?
Vystudoval jsem ekonomii, ale musím přiznat, že jsem tento obor nikdy nepraktikoval. Začal jsem působit v diplomacii a kultura mě fascinovala od dětství. S vědou jsem se blíže setkal při studiu na newyorské univerzitě, kde jsem se zajímal o systémovou analýzu. Rozumějte, diplomacie je tak trochu o všem a zároveň o ničem.
Při listování programem e-Golems bienále bohužel musím přiznat, že některým nesmírně složitým pasážím asi nemohou nezainteresovaní lidé dost dobře porozumět...
Některé příspěvky na loňském bienále byly opravdu pro laiky příliš sofistikované, ale je třeba si uvědomit, že se jedná o velmi důležité studie, které přispívají k vývoji vědy a techniky. Příkladem špičkové instituce, která se těmto věcem věnuje, je Centrum teoretických studií. Pro nás nezainteresované je důležité praktické užití "vědeckého know-how" v každodenním životě. Vezměme za příklad internet. Bez něj si v současnosti nedovedeme život představit: vyhledáváme informace z celého světa, komunikujeme s přáteli a blízkými atd. Je to něco neuvěřitelného!
Moc mě těší, že Argentina patří v latinské Americe mezi elitu ve vývoji počítačových technologií. Vláda dokonce anoncovala výstavbu Centra pro vědu a technologický pokrok, který budou zaštiťovat Ministerstvo pro vědu, technologii a výrobní inovaci a Ministerstvo školství.
Bienále je plánováno střídavě v Česku a Argentině. Zajímají se o Golema lidé v Jižní Americe, vědí, jakou roli sehrává v evropské kultuře?
Bezpochyby ano. Argentinci si ke Golemovi vytvořili vztah díky Borgesově básni, jež je v naší zemi velmi oblíbená. Znají jej ale též z romantického zpracování golemovské látky v podání pražského spisovatele Gustava Meyrinka.
MARINA HUŽVÁROVÁ
English
