Z monitoringu tisku

Výstup z odborné diskuze k projektovému záměru IPn Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací

Jeskyňáři našli v Javoříčku zcela neznámý rozlehlý podzemní systém

Vědci z observatoře Kleť dali jedné planetce jméno Feustel


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2011  > červen  > Událost

XVII. valné shromáždění Učené společnosti České republiky

Učená společnost České republiky, která sdružuje významné vědce všech vědních oborů, se na svém XVII. valném shromáždění sešla 16. května 2011 tradičně v prostorách Velké auly Karolina. V dopolední slavnostní části předal její předseda prof. Václav Pačes medaile Učené společnosti za zásluhy o rozvoj vědy i ceny za vynikající vědecké výsledky. Odpolední blok patřil moderované diskusi Globální změny klimatu, kterou řídil předseda III. sekce věd biologicko-medicínských doc. Jan Konvalinka a uvedl člen Učené společnosti prof. Jiří Komárek. Jestliže byla v posledních letech vytýkána Učené společnosti pasivita, v roce letošním naopak předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš ocenil právě její aktivní vystupování.

09_1.jpg
Všechna fota: © Zdeněk Tichý, Archiv KNAV
„Učenost podle mého názoru začíná tam, kde do procesu vzdělávání vstupuje pokora a úcta k omylu. Pokora je to, co mobilizuje k vážným činům,“ uvedl Milan Knížák, čestný host shromáždění.

K většímu povědomí o existenci Učené společnosti zajisté přispěla i iniciativa pro vzdělávání a vědu, jejíž snahou je vyvolat a moderovat celospolečenskou diskusi o vzdělávací a vědní politice. V prohlášení ze srpna minulého roku členové uvádějí: „Jsme přesvědčeni, že tradice vzdělanosti a tvůrčího myšlení v naší zemi nás zavazuje k tomu, abychom si kladli velké cíle. Dlouhodobá strategie pro vzdělávání a vědu musí mít ambici přivést Českou republiku mezi vědecky a technologicky nejdynamičtější země Evropy…“ Aktéři jednoho z úspěšných projektů – veřejné debaty o středních školách Střední školo – quo vadis? aneb: Jak nadchnout středoškoláky pro vědu? – vedle členů Učené společnosti také studenti, učitelé a další hosté prezentující vědeckou obec, se setkali i na letošním valném shromáždění.
Předseda Učené společnosti prof. Václav Pačes letos ocenil 18 osobností, a to jak světově uznávané vědce, tak i ty, kteří mají teprve na vědeckou kariéru dobře našlápnuto – mladé vědecké pracovníky a studenty středních škol. Cenu Učené společnosti si odnesli také pedagogové, kteří aktivně podporují zájem středoškoláků o vědu, umožňují jim věnovat se bádání a prezentovat výsledky na olympiádách či soutěžích.
Medaile za zásluhy o rozvoj vědy převzali filoložka-grecistka, papyroložka a literární historička prof. Růžena Dostálová za výzkum v oblasti helénistické řecké kultury a byzantologie a prof. Martin Černohorský za zásluhy o rozvoj fyzikálních věd a fyzikálního vzdělávání a za významný podíl na formování a činnosti akademických institucí a odborných společností. Prof. Dostálová stála u zrodu nově akreditovaného oboru novořeckých studií, který spolu s klasickou řečtinou vyučovala do svých osmdesáti let na Masarykově univerzitě v Brně i na Karlově univerzitě v Praze. V oblasti helénistické řecké kultury a byzantologie se stala jedinečnou a světově uznávanou badatelkou. Základním přínosem pro českou veřejnost je její souborné dílo Byzantská vzdělanost.

09_1.jpg
Medaili Učené společnosti ČR převzala od jejího předsedy Václava Pačese významná česká byzantoložka Růžena Dostálová.

Životní dráha prof. Martina Černohorského je spjata především s Přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity, kde vystudoval matematiku a fyziku. Rozhodující měrou se zasloužil o zvýšení úrovně fyzikálního vzdělávání specialistů i středoškolských učitelů fyziky. Kromě vlastních vysokoškolských kurzů začal od r. 1979 v rámci brněnské pobočky Jednoty československých matematiků a fyziků organizovat populární fyzikálně-pedagogické a filozofické semináře, jichž se kromě středoškolských učitelů fyziky účastnili pracovníci výzkumu z vysokých škol, Akademie věd i resortních ústavů. Zasloužil se též o vznik České konference rektorů.
V kategorii vědecký pracovník obdrželi Cenu Učené společnosti rovněž dva badatelé, a to prof. Miloslav Druckmüller za současné významné výsledky při matematickém zpracování obrazů sluneční koróny pořizovaných během úplných zatmění Slunce a doc. Jan Tachezy za zásadní objevy objasňující evoluci organel u prvoků. Nová metoda zpracování snímků z koróny, kterou vypracoval prof. Miloslav Druckmüller z Ústavu matematiky a Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně, kvalitativně přesahuje vše, co bylo v tomto oboru dosud publikováno. Přestože v začátcích čelila nedůvěře slunečních fyziků, dnes patří mezi klíčové metody. Doc. Jan Tachezy z Přírodovědecké fakulty UK se zabývá eukaryogenezí se zaměřením na evoluci, biogenezi a funkci organel endosymbiotického původu. Jako první si povšiml významu nově objevené funkce mitochondrií – tvorby železo-sirných center – pro výzkum evolučně starých eukaryotických organismů, z nichž většina patří mezi závažné lidské patogeny.

09_1.jpg
V kategorii vědecký pracovník obdržel Cenu Učené společnosti Miloslav Druckmüler.

V kategorii mladý vědecký pracovník ocenila Učená společnost dr. Milana Orlitu z Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze za práce v oboru optické spektroskopie grafenových materiálů a dr. Danu Pokornou z Ústavu hematologie a krevní transfúze za vynikající výzkumnou práci v oblasti imunologie nádorů vyvolaných viry. Dr. Milan Orlita už nyní patří mezi uznávané osobnosti v oboru studia Diracových fermionů v grafenu. Hlavním tématem jeho výzkumné práce je studium elektronových vlastností pevných látek optickými metodami. Pozoruhodné jsou zejména výsledky týkající se nekonvenčních nositelů náboje, tzv. Diracových fermionů, v grafenových systémech. S jeho jménem je spojováno prokázání vysoké kvality epitaxního grafenu, připravovaného na povrchu karbidu křemíku pro aplikační účely v elektronice. Dalším úspěchem je objev mimořádné pohyblivosti nositelů v grafenových vločkách připravovaných na grafitu. Náplní vědecké práce dr. Dany Pokorné se stalo řešení problémů spjatých s objevem, že příčinou karcinomu děložního čípku je infekce lidskými papillomaviry, a následný vývoj vysoce účinné očkovací látky proti dvěma nejnebezpečnějším typům HPV. Vakcína chrání před nemocí, protože zabraňuje infekcím těmito typy HPV, ale není účinná u žen, které již jimi byly infikovány a jež jsou v inkubační době nemoci. Nejdůležitějším úkolem současného výzkumu HPV je vyvinout vakcíny nového typu, které by dovedly budoucímu vývoji nemoci zabránit, a současně vypracovat strategii, jež by zajistila dostatečnou imunogennost takových vakcín. Přínos Dany Pokorné k studované problematice vytváří předpoklady, že v nepříliš vzdálené budoucnosti bude možné zahájit klinické studie, které prověří nový přístup k ochraně milionů žen ohrožených karcinomem děložního čípku.

09_1.jpg
Cenu za výjimečné vědecké aktivity obdrželo také deset středoškolských studentů.

Již třetím rokem oceňuje Učená společnost objevitele talentů, kteří zajišťují budoucnost vědy a vlastně nacházejí a vychovávají možné příští členy Učené společnosti. Vždyť právě středoškolští pedagogové podněcují a rozvíjejí u studentů touhu objevovat nové věci a hlavně díky nim mohla i letos porota odměnit v kategorii středoškolský student 10 mladých naděj­ných badatelů.
Cenu pro pedagogy letos převzali ředitel Gymnázia Jírovcova v Českých Budějovicích dr. Karel Lichtenberg a učitel matematiky a fyziky na Gymnáziu tř. Kpt. Jaroše v Brně dr. Jiří Herman.

GABRIELA ADÁMKOVÁ