Již „tradiční“ setkání představitelů Akademie věd ČR, Pardubického kraje a Sdružení obcí Orlicko se uskutečnilo 18. března 2009 ve vile Lanna v Praze. Zúčastnění zhodnotili výsledky dosavadní úspěšné regionální spolupráce a jednali o nových možnostech v oblasti vědy a výzkumu, rozvoje a vzdělanosti v podmínkách Evropské unie.
Setkání provázela přátelská atmosféra, již hned v úvodu navodil loučící se předseda Akademie věd ČR prof. Václav Pačes, jenž předal děkovný list „hybné síle celého projektu“ Jaroslavu Krátkému. Ten stál v roce 2003 u zrodu smlouvy o spolupráci vycházející z dlouhodobých mezioborových kontaktů Sdružení s 13 vědeckými pracovišti AV ČR. Tehdejší předseda Sdružení obcí Orlicko ve svém krátkém proslovu poděkoval vedení Akademie i všem, kteří se na projektu podílejí, a dodal: „Spolupráci obcí Orlicko spolu s Akademií věd lze nazvat „laboratoří přírody se zpětnou vazbou“ a já bych byl velmi rád, kdyby pokračovala i nadále.“ O to se již ale bude v příštích letech snažit nový předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš, jemuž prof. Václav Pačes během slavnostního zahájení před zraky přítomných hostí předal pomyslné žezlo „projektu Orlicko“. „Tohoto projektu jsem se účastnil již jako člen týmu v Ústavu chemických procesů a rád jej budu v budoucnu podporovat,“ přislíbil prof. Jiří Drahoš.
Z původního regionu Orlicko se v roce 2006 spolupráce úspěšně rozšířila také do Pardubického kraje. Pracovníci akademie se díky smlouvě s krajem a Sdružením obcí Orlicko podílejí na více jak 15 projektech v regionu. „Zvláště jeden záměr je důležitý, a to především pro Hlinecko,“ sdělil člen rady Pardubického kraje Ing. Petr Šilar. „Vědci z Ústavu experimentální botaniky budou zjišťovat ovlivnění kvality vody v nádrži Hamry, která je zdrojem pitné vody,“ dodal.
Obě fota: © Gabriela Adámková, Akademický bulletin
O úspěšnosti dlouholeté spolupráce vypověděly během setkání také prezentace věnované vybraným výsledkům dosavadní vzájemné kooperace. Prof. Zbyněk Jaňour z Ústavu termomechaniky pohovořil o modelování šíření nebezpečných látek z průmyslových zdrojů Pardubického kraje s ohledem na bezpečnost obyvatelstva v intravilánu Pardubic. (Více o studiu scénářů šíření nebezpečných látek, které jsou emitovány do ovzduší během havárií v pardubickém regionu, se můžete dočíst v AB 2/2008.) Dr. Dalibor Prix z Ústavu dějin umění ve své prezentaci Chrám v Klášterci nad Orlicí představil výsledky bádání o této zajímavé stavbě, která se od ostatních liší svým středověkým jádrem. Vědci z ústavu podali souhrnnější informace o tom, jak přesně kostel vznikal a fungoval. Dr. František Nerud z Mikrobiologického ústavu popsal vliv průmyslového znečištění na mikrobiální procesy v půdě v lokalitě firmy Syntesia Pardubice.
Na závěr dr. Josef Holík z Ústavu experimentální botaniky představil již zmiňovaný projekt věnovaný kvalitě vody v nádrži Hamry. Se všemi projekty vás v příštích číslech Akademickém bulletinu seznámíme.
Gabriela Adámková
Setkání provázela přátelská atmosféra, již hned v úvodu navodil loučící se předseda Akademie věd ČR prof. Václav Pačes, jenž předal děkovný list „hybné síle celého projektu“ Jaroslavu Krátkému. Ten stál v roce 2003 u zrodu smlouvy o spolupráci vycházející z dlouhodobých mezioborových kontaktů Sdružení s 13 vědeckými pracovišti AV ČR. Tehdejší předseda Sdružení obcí Orlicko ve svém krátkém proslovu poděkoval vedení Akademie i všem, kteří se na projektu podílejí, a dodal: „Spolupráci obcí Orlicko spolu s Akademií věd lze nazvat „laboratoří přírody se zpětnou vazbou“ a já bych byl velmi rád, kdyby pokračovala i nadále.“ O to se již ale bude v příštích letech snažit nový předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš, jemuž prof. Václav Pačes během slavnostního zahájení před zraky přítomných hostí předal pomyslné žezlo „projektu Orlicko“. „Tohoto projektu jsem se účastnil již jako člen týmu v Ústavu chemických procesů a rád jej budu v budoucnu podporovat,“ přislíbil prof. Jiří Drahoš.
Z původního regionu Orlicko se v roce 2006 spolupráce úspěšně rozšířila také do Pardubického kraje. Pracovníci akademie se díky smlouvě s krajem a Sdružením obcí Orlicko podílejí na více jak 15 projektech v regionu. „Zvláště jeden záměr je důležitý, a to především pro Hlinecko,“ sdělil člen rady Pardubického kraje Ing. Petr Šilar. „Vědci z Ústavu experimentální botaniky budou zjišťovat ovlivnění kvality vody v nádrži Hamry, která je zdrojem pitné vody,“ dodal.
Obě fota: © Gabriela Adámková, Akademický bulletin
O úspěšnosti dlouholeté spolupráce vypověděly během setkání také prezentace věnované vybraným výsledkům dosavadní vzájemné kooperace. Prof. Zbyněk Jaňour z Ústavu termomechaniky pohovořil o modelování šíření nebezpečných látek z průmyslových zdrojů Pardubického kraje s ohledem na bezpečnost obyvatelstva v intravilánu Pardubic. (Více o studiu scénářů šíření nebezpečných látek, které jsou emitovány do ovzduší během havárií v pardubickém regionu, se můžete dočíst v AB 2/2008.) Dr. Dalibor Prix z Ústavu dějin umění ve své prezentaci Chrám v Klášterci nad Orlicí představil výsledky bádání o této zajímavé stavbě, která se od ostatních liší svým středověkým jádrem. Vědci z ústavu podali souhrnnější informace o tom, jak přesně kostel vznikal a fungoval. Dr. František Nerud z Mikrobiologického ústavu popsal vliv průmyslového znečištění na mikrobiální procesy v půdě v lokalitě firmy Syntesia Pardubice.
Na závěr dr. Josef Holík z Ústavu experimentální botaniky představil již zmiňovaný projekt věnovaný kvalitě vody v nádrži Hamry. Se všemi projekty vás v příštích číslech Akademickém bulletinu seznámíme.
Gabriela Adámková
English
