Z monitoringu tisku

Výstup z odborné diskuze k projektovému záměru IPn Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací

Jeskyňáři našli v Javoříčku zcela neznámý rozlehlý podzemní systém

Vědci z observatoře Kleť dali jedné planetce jméno Feustel


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2010  > červ-srp  > Knihy

Na podpis Gao Xingiana čekaly desítky lidí


34_1.jpg
Foto: © Luděk Svoboda, Akademický bulletin

Na dvacátém Festivalu spisovatelů hostila Praha významné literární osobnosti v čele s Gao Xingjianem, který 7. května 2010 v prosluněném odpoledni v kavárně knihkupectví Academia na Václavském náměstí představil čtenářům svůj román Hora duše. „Za své univerzálně platné dílo, hluboký vhled a bohatství jazyka, otevírající nové cesty čínskému románu a dramatu”, získal v roce 2000 Nobelovu cenu. Klíčový román čínského spisovatele, dramatika a malíře Gao Xingjiana (*1940) vyšel poprvé na Tchajwanu v roce 1990 a dosud se dočkal překladu do 35 jazyků. Pro Nakladatelství Academia jej přeložil Denis Molčanov.

Gao Xingjian pochází z východní Číny, vystudoval francouzskou literaturu a pracoval jako redaktor a překladatel. Odmítl se však podřídit tlaku komunistické strany a psal potají; po vypuknutí kulturní revoluce v druhé polovině šedesátých let musel kufr se svými rukopisy spálit. Před vyšetřováním se ukryl v odlehlé horské vesnici, psaní se mu stalo jedinou záchranou. V roce 1975 se vrátil do Pekingu a znovu se ujal svého místa ve vydavatelství. O pět let později v souvislosti s uvolněním společenské situace po smrti Mao Ce-tunga publikuje své první práce a pracuje jako spisovatel v Lidovém divadle umění, kde jeho avantgardní hry (Poplašný signál, Autobusová zastávka, Divý člověk aj.) upoutaly pozornost nejen diváků, ale znovu i úřadů; dal se na útěk, tentokrát na desetiměsíční pouť k úbočí Himálaje podél řeky Jang-c’-ťiang. Píše svůj klíčový román Hora duše. V roce 1988 je nucen Čínu opustit; odchází do exilu v Paříži, kde žije jako francouzský občan.

Záznamy z cesty za hledáním „ne-konfuciánské“ Číny se spojily s texty z počátku osmdesátých let a vznikl mnohovrstevnatý román o hledání vlastní identity, vlastní „hory duše“.

LUDĚK SVOBODA