Z monitoringu tisku

Výstup z odborné diskuze k projektovému záměru IPn Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací

Jeskyňáři našli v Javoříčku zcela neznámý rozlehlý podzemní systém

Vědci z observatoře Kleť dali jedné planetce jméno Feustel


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Biotechnologický ústav

Málokdo pochybuje, že 21. století bude ve znamení celosvětového rozvoje pokročilého biotechnologického průmyslu jako jednoho z hlavních pilířů a zdrojů znalostních ekonomik a udržitelného růstu. Česká republika patří k zemím, které v této oblasti notně zaostaly a akutně potřebují naskočit do „rozjetého vlaku“. K tomu je nutné budovat výzkumnou biotechnologickou základnu, jež se stane zdrojem originálního poznání a bude produkovat odborníky schopné proměnit výsledky základního biologického výzkumu v použitelné znalosti a biotechnologické postupy.

V roce 2006 proto Ústav molekulární genetiky, v. v. i. (ÚMG) předložil Akademické radě ke schválení výzkumný záměr Vybudování Biotechnologického ústavu AV ČR. Vnitřní reorganizací poté ÚMG k 1. lednu 2007 vytvořil tzv. Biotechnologický sektor (BS ÚMG), v němž soustředil dvě aplikovaně zaměřené a čtyři nově založené výzkumné skupiny. Na půdorysu BS ÚMG pak AV ČR zřídila k 1. lednu 2008 novou veřejnou výzkumnou instituci se sídlem v areálu Akademie věd v Praze-Krči.
BIOTECHNOLOGICKÝ ÚSTAV
© Stanislava Kyselová, Archiv SSČ

Mocným impulsem pro založení Biotechnologického ústavu AV ČR, v. v. i. (BTÚ) se stal strategický záměr vedení AV ČR využít možnosti čerpat v letech 2007–2015 prostředky z tzv. Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a použít je k posílení domácí výzkumné kapacity v oboru pokročilých biologických technologií v rámci realizace OP Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). Akademie věd ČR proto již v roce 2007 zakoupila 5,5 ha pozemků v průmyslové zóně obce Vestec s cílem vybudovat špičkově vybavené Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy (BIOCEV). BTÚ se už v „embryonální fázi“ svého vzniku na půdě BS ÚMG stal krystalizačním jádrem tohoto projektu.
Nově vzniklý BTÚ o 45 zaměstnancích tvoří v současnosti šest fungujících výzkumných skupin. Největší a nejdéle působící skupinou je Laboratoř diagnostiky pro reprodukční medicínu, kterou vede doc. Jana Pěknicová. Zabývá se charakterizací procesů a molekulárních faktorů podmiňujících oplodnění vajíčka spermií, přípravou nástrojů (monoklonálních protilátek) pro analýzu defektů mužské plodnosti a nástroji pro detekci vybraných polutantů, jež negativně ovlivňují reprodukci savců. Jinou zavedenou skupinou přešlou z ÚMG do BTÚ je Laboratoř molekulární terapie, vedená doc. Jiřím Neužilem. Ta studuje především molekulární mechanismy působení nových protirakovinných látek, zejména analogů vitaminu E.
V rámci výzkumného záměru Vybudování Biotechnologického ústavu AV ČR vznikly k 1. lednu 2007 ještě na půdě BS ÚMG čtyři nové výzkumné skupiny. Laboratoř diagnostiky autoimunitních onemocnění, vedená dr. Šárkou Růžičkovou, se zaměřuje na studium humorálních a genetických aspektů autoimunitních onemocnění a na identifikaci cílových molekul využitelných v diagnostice a terapii těchto chorob. Laboratoř inženýrství vazebných proteinů vedená dr. Petrem Šebem se orientuje na studium vztahů struktury a funkce proteinů a na metody přípravy vysoce afinních vazebných proteinových ligandů jako nástrojů pro výzkumné a diagnostické aplikace. Laboratoř chemické genetiky vedená dr. Petrem Bartůňkem se zabývá vývojem a optimalizací metod pro vysokokapacitní prohledávání knihoven chemických látek s cílem nalézat chemická individua ovlivňující funkci jaderných receptorů steroidních hormonů, receptorů růstových faktorů a regulátorů buněčného cyklu. Laboratoř genové exprese vedená prof. Mikaelem Kubištou vyvíjí nástroje pro mnohorozměrnou časoprostorovou analýzu exprese genů a pomocí vysoce prostupných technologií kvantitativní polymerázové reakce v reálném čase (qRT-PCR). V úzké spolupráci s TATAA Biocenter Praha organizuje skupina prof. Mikaela Kubišty rovněž mezinárodní kurzy analýzy genové exprese metodami qRT-PC. Počátkem roku 2009 zahájí činnost další dvě skupiny, jež se zaměří na modelování a analýzu proteinových struktur a na studium molekulárních znaků a mechanismů diabetické embryopatie (vrozené malformace u dětí diabetických matek).
BIOTECHNOLOGICKÝ ÚSTAV
© Stanislava Kyselová, Archiv SSČ

Po dobudování nové infrastruktury v rámci projektu BIOCEV v roce 2012 se BTÚ přestěhuje do Vestce u Prahy. Základní ambicí je vytvořit skutečné centrum excelence v oboru svého působení a přispět k integraci ČR do Evropského výzkumného prostoru tím, že od samého počátku bude dosahovat mezinárodní úrovně výzkumu. Jedním z klíčových prostředků k dosažení tohoto cíle proto budou otevřené mezinárodní konkurzy na místa nových výzkumných pracovníků. První z nich se uskuteční již v roce 2010 s cílem přilákat do ČR co nejvíce úspěšných českých i zahraničních vědců. Díky této strategii plánuje ústav dosáhnout v roce 2012 cílového stavu až 250 zaměstnanců a špičkové úrovně výzkumu v oborech proteinového inženýrství, strukturní a buněčné biologie a molekulární imunologie.
Věren svému poslání napomoci rozvoji pokročilého biotechnologického průmyslu v ČR, navazuje BTÚ již od svého vzniku partnerské spolupráce s řadou českých biotechnologických podniků a chopil se také organizace Českého biotechnologického klastru. Ten by měl okolo výzkumného centra BIOCEV soustředit biotechnologické společnosti zaměřené na tkáňové inženýrství a na produkci humánních a veterinárních vakcín a rekombinantních terapeutických a diagnostických proteinů.

PETER ŠEBO,
ředitel Biotechnologického ústavu AV ČR, v. v. i.