Publikace vědeckého pracovníka Orientálního ústavu AV ČR J. Bečka je první knihou, která se komplexně zabývá dějinami Barmy (od r. 1989 známé jako Myanmy). Autor zkoumá tradiční společenský systém, předkoloniální období, období britské koloniální vlády (1886–1948) a modernizaci země v 19.–20. století, věnuje pozornost nezávislému Barmskému (Myanmarskému) svazu po roce 1948 i charakteru vojenských režimů po roce 1962, hnutí za demokracii či postavení Myanmy v mezinárodní politice. Kniha se zabývá též problémy hospodářského a sociálního vývoje země, její kulturou a náboženstvím a působením tradičních buddhistických hodnot v novodobé barmské společnosti.
Bečka, J., Nakladatelství Lidové noviny, Edice Dějiny států, Praha 2007. Vydání 1.
ŽIVOTY VE VYPŮJČENÉM ČASE
Vzpomínková kniha manželů Rodenových je neuvěřitelným příběhem o lásce, vytrvalosti a věrnosti dvou mladých lidí, kterým se podařilo uniknout krutému osudu osvětimských vězňů židovského původu. Oba paralelní texty, Evy a Rudy, popisují jejich osudy od doby před válkou až po léta poválečná a jsou úžasným svědectvím o nezměrné vůli k přežití v těch nejnelidštějších podmínkách a jedním z nejpozoruhodnějších příspěvků k tématu, o němž již vyšlo mnoho knih. Rodenovi se vzali před šedesáti pěti lety v terezínském ghettu a dodnes spolu žijí plný a bohatý život v Kanadě, obklopeni početnou rodinou.
Rodenovi, E. a R., Academia, Praha 2007. Vydání 1.
VELKÁ FERMATOVA VĚTA
Příběh Fermatovy věty se táhne dějinami matematiky od 17. století, kdy si ji jakožto poznámku na okraj knihy poznačil geniální matematik Pierre de Fermat, ovšem bez jakéhokoliv důkazu či náznaku, jak k tvrzení dospěl. Autor knihy, matematik a někdejší redaktor naučných pořadů BBC Simon Singh velmi poutavě popisuje pokusy o důkaz Fermatovy věty v 18., 19. i 20. století a pomůže nám pochopit, jaký význam měla práce Andrewa Wilese, který po osmi letech v ústraní v roce 1995 legendární větu dokázal.
Singh, S., Academia, Praha 2007. Vydání 3.
ČAS HŘÍCHŮ
J. M. M. 1952–53. Mrzenová si mě namlouvá
Román se odehrává počátkem 50. let na jihočeském maloměstě. Zdánlivě idylické a ospalé prázdninové kulisy postupně narušují jak dramata každodenního života, lásky, žárlivosti a trápení, tak znamení zlé doby. V jedné z vilek bydlí Mrzenovi, příznivci nové doby a režimu, v sousední naopak Maštalířovi, kteří sem před novým režimem utekli z Prahy. Román mimořádně krásným a bohatým jazykem napsal dnešní šedesátník I. Kopecký a knihu ocenil i spisovatel Ivan Klíma.
Kopecký, I., Nakladatelství Hejkal, Praha 2007. Vydání 1.
DEVĚT BRAN K TAJEMSTVÍ HORY KÓRA
Věra Halászová pracovala pětadvacet let jako kurátorka asijských sbírek v Národním muzeu v Praze, od 90. let působí na Karlově univerzitě a i jako hostující profesorka na univerzitě v japonském Kurume. Českému čtenáři se snaží přiblížit způsob myšlení a cítění obyvatel Japonska z oblasti kolem řeky Čikugo a hory Kóra na ostrově Kjúšú, ukázat, jak místní Japonci vnímají svůj rodný kraj, i místní kulturu, ve které je vše zachyceno. Popis života u posvátné hory, jež je poseta stezkami poutníků a ruinami buddhistických, křesťanských i šintoistických svatyní i novodobými kulturními centry, která zde existují v překvapivé shodě, je zajímavou sondou do současného mnohovrstevného náboženského života v Japonsku.
Halászová, V., Academia, Praha 2007. Vydání 1.
English
