V letošním roce si obec Piuro ve spolupráci s Centro di studi storici valchiavennaschi připomněla českého loutnistu Jana Antonína Losyho z Losinthalu, významného příslušníka piurské rodiny Losio, a 13. října 2007 uspořádala na jeho počest mezinárodní seminář Johann Anton Losy von Losinthal. Un musicista tra Piuro e Praga.
Jan Antonín Losy z Losinthalu († 1721), kdysi nazývaný "otcem loutny", byl již ve své době uznáván jako vynikající hudební virtuos a autor řady pozoruhodných loutnových skladeb. Příslušníci v Čechách usazené hraběcí rodiny Losyů jsou známi jako zastánci významných dvorských úřadů, aktivní účastníci obrany Prahy před švédskými vojsky v roce 1648 i jako stavebníci paláce na pražském Novém Městě a zámku ve Štěkni či jako objednavatelé uměleckých děl od Karla Škréty, Fabiána Václava Harovníka, Jana Kupeckého a dalších.Rod Losyů se v Čechách objevuje ve 20. letech 17. století. Jeho původ však donedávna zůstával záhadou. Uvažovalo se přitom, že do českých zemí přišla tato rodina ze Švýcarska, Tyrolska, či dokonce že zde byla již delší dobu usazena. Její skutečný původ se podařilo objasnit teprve díky bakalářské univerzitní tezi Jana Antonína Losyho z Losinthalu z roku 1667, nově objevené ve sbírce Národní galerie v Praze. Petra Zelenková z Národní galerie v Praze a Martin Mádl z Ústavu dějin umění AV ČR na základě interpretace uvedeného grafického listu od Jana Bedřicha Hesse z Hesic před časem upozornili, že rodina, zvaná původně Losio, pocházela z města Piuro, dnes ležícího na území provincie Sondrio v severní Itálii.
Piuro bylo v 16. století sice nevelkým, avšak hospodářsky i kulturně významným městem. V r. 1618, v době rostoucího napětí mezi různými politickými a náboženskými stranami, postihla Piuro tragická přírodní katastrofa nebývalých rozměrů. Nad městem ležícím na dně hlubokého alpského údolí se utrhl horský svah Monte Conto a město s jeho honosnými paláci, domy a kostely pohřbil. Pod návalem kamenů a pod vodami rozvodněné řeky Mery tehdy zahynulo kolem tisíce obyvatel. Zprávy o neštěstí se brzy donesly až do Prahy, kde o nich psali pražský tiskař Paul Sessen a ve svých Pamětech i Mikuláš Dačický z Heslova. Otec slavného loutnisty, Giovanni Antonio Losio, byl jedním z mála, kteří před katastrofou šťastně unikli.
Letošní mezinárodní seminář se stal příležitostí k navázaní nových kontaktů a k výměně informací z různých oblastí kultury – ze sféry kulturních i politických dějin, dějin vzdělanosti, hudby, architektury a výtvarného umění. Jeho odbornými garanty se stali prof. Guido Scaramellini, prezident Centro di studi storici valchiavennaschi a autor řady významných studií věnovaných dějinám Piura, a americký loutnista Paul Beier, zaměřující se na interpretaci renesanční a barokní hudby. Semináře se zúčastnil francouzský muzikolog a přední expert v oblasti interpretace loutnové hudby Claude Chauvel, který přednesl referát věnovaný Losyho významu v dějinách loutnové hudby. Prof. Scaramellini hovořil o pohnuté historii města Piuro a příslušnících několika zdejších rodin žijících v emigraci. Italská historička Mariagrazia Carlone, členka Renaissance Society of America, prezentovala přednášku věnovanou dějinám loutny z pohledu organologie. Český loutnista a muzikolog Miloslav Študent z Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně seznámil přítomné s projektem Thesaurus Testudinis Bohemiae, jenž se věnuje systematické dokumentaci loutnových hudebních fondů se zvláštním zaměřením na evidenci děl Jana Antonína Losyho. Martin Mádl ve svém příspěvku uvedl zjištění o původu rodiny Losyů a o jejích kulturních aktivitách na českém území.
Seminář se uskutečnil v historickém prostředí špitálu při kostele Nanebevzetí P. Marie za účasti odborné veřejnosti a zástupců obce Piuro a setkal se i s živým zájmem místních obyvatel. V kostele Nanebevzetí byl pak uspořádán koncert z děl Jana Antonína Losyho z Losinthalu a jeho součastníků, jež přednesli loutnisté Paul Beier a Earl Christy. Losyho hudba tak poprvé zazněla v prostoru, který je s původem loutnistovy rodiny těsně spjat a který jeho otec téhož jména dotvořil v roce 1640 fundací kaple sv. Jana Křtitele.
Setkání přineslo podněty pro další studium Losyho hudebních děl a kulturního mecenátu jeho rodiny, ale také pro výzkum kulturních vztahů mezi severoitalským Piurem a Prahou, na jejichž budování se po několik staletí podíleli vedle Losyů i příslušníci dalších piurských rodů.
Martin Mádl,
Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.
English
