LIFE+ (finanční nástroj pro životní prostředí) je novým komunitárním programem, který konsoliduje dosavadní programy LIFE III a jeho dva hlavní pilíře (LIFE-Nature a LIFE-Environment) a dále programy NGO (podpora nevládních organizací), Urban (podpora udržitelného rozvoje měst) a Forest Focus (monitorování lesů a environmentální interakce). Za celou dobu existence programů LIFE, tedy od roku 1992, bylo spolufinancováno více jak 2750 projektů.
LIFE+ je řízen Evropskou komisí. Žádosti se budou předkládat na národní kontaktní místo (Ministerstvo životního prostředí – www.env.cz), ale hodnocení a výběr projektů se již uskuteční na evropské úrovni v Bruselu (Generální ředitelství pro životní prostředí Evropské komise).Rozpočet programu LIFE+ činí 2,143 mld. eur na programovací období 2007–2013 a je ze 78 % alokován na jednotlivé projekty (resp. akce v projektech). Každá členská země EU má podle počtu obyvatel, podle rozlohy země a lokalit významných pro Společenství nárok na tzv. indikativní alokace, které pro ČR na rok 2007 činí 3,71 mil. eur (přes 103 mil. Kč).
Projekty, jež splňují kritéria způsobilosti jiných programů (např. 7. RP, CIP, SF) nebo jsou jimi z nějakého důvodu podpořeny, nemohou získat finanční podporu v rámci LIFE+.
Hlavním cílem programu je přispět k implementaci a rozvoji politiky a právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí, a tím podpořit trvale udržitelný rozvoj na úrovni EU, národní i regionální, a také zajistit implementaci 6. akčního programu pro životní prostředí. Program LIFE+ se skládá ze tří pilířů:
LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost.
Jeho hlavním cílem je podporovat rozvoj a realizaci soustavy Natura 2000 a konsolidovat znalosti pro rozvoj a hodnocení politiky Společenství v oblasti přírody a biodiverzity. Specifické cíle pro rok 2007 zahrnují ochranu, monitorování a podporu funkcí přírodních lokalit, divoké flóry a fauny za účelem zamezit ztrátě biologické rozmanitosti. Aktivity, které mohou obsahovat návrhy projektů pro tuto prioritu, jsou např. činnosti spojené s obnovou přirozené funkce určité přírodní lokality.
LIFE+ Politika a správa v oblasti životního prostředí.
Smyslem tohoto pilíře je přispět k naplnění cílů Lisabonské strategie vzhledem k trvale udržitelnému rozvoji, a to pomocí testování a transferu nových environmentálních technologií a procesů. Témata výzev pro rok 2007 pokrývají tyto oblasti: změna klimatu, ochrana vody, půdy a vzduchu, městské prostředí, hluk, chemikálie, životní prostředí a zdraví, odpady a přírodní zdroje, lesy a inovace. Tento pilíř se může částečně překrývat s programem CIP.
LIFE+ Informace a komunikace.
Cílem pilíře je šířit informace a povědomí o problematice životního prostředí včetně předcházení lesním požárům a poskytovat podporu doprovodným opatřením, jako jsou konference, vzdělávání a kampaně včetně odborné přípravy pro předcházení lesním požárům. Výzva pro rok 2007 sleduje specifické cíle v oblasti zajištění informačního toku jako základny pro politická rozhodnutí a poskytování informací obyvatelstvu o trendech v životním prostředí.
Mgr. Martin Petrtýl pracuje jako národní expert z Ministerstva životního prostředí na Generálním ředitelství pro životní prostředí Evropské komise. Jeho odbor (LIFE Unit) se přímo zabývá programy LIFE+, proto jsme si dovolili mu položit pár otázek:
V čem se LIFE+ liší od ostatních komunitárních programů a od svých předchůdců?
Z programu LIFE+ byla vyjmuta část environmentálních programů, která přešla pod rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP). Úplnou novinkou je, že Evropská komise stanovuje orientační roční rozdělení prostředků mezi členské státy. Neznamená to, že by každý stát dostal určitý balík peněz a ten pak přerozdělil, ale že by se tyto peníze měly prioritně vyčerpat na projekty daného státu. Pokud však nebudou dostatečně kvalitní, pak mohou státu tyto prostředky jednoduše propadnout.
Kolik činí tato alokace na ČR a v jakém oboru musí projekty být?
Na rok 2007 se jedná asi o 4 mil. eur. Národní alokace se přidělují na základě několika kritérií včetně počtu obyvatel a celkové rozlohy států i lokalit významných pro Společenství. Na tento rok nebyly předloženy z časových důvodů (protáhlo se schvalování programu mezi Komisí a Evropským parlamentem a Radou) národní roční priority. Již velmi brzy (jaro–léto 2008) by měla být publikována druhá výzva, ta už bude podléhat národním prioritám, které si každý stát nadefinuje sám v souladu s evropskými.
Kdo může návrh projektu podat?
Příjemci grantu mohou být veřejné nebo soukromé orgány, subjekty a instituce. Není zde žádný požadavek na sestavení konsorcia. Projekty však musí prokázat evropskou přidanou hodnotu. 15 % rozpočtu programu by mělo být vynaloženo na mezistátní projekty, což je ale orientační rámec pro celou Unii. Projekt tedy může podat jeden český subjekt – např. kraj či soukromá firma. Z praxe vím, že projekty podávají např. i soukromí majitelé lesních ploch.
Kdo je kontaktní osobou v ČR a jak probíhá schvalování projektů?
V ČR je kontaktní osobou pro program LIFE+ Mgr. Michal Petrus z Ministerstva životního prostředí. Dne 4. října 2007 byla publikována první výzva na podávání projektů. Ta bude otevřena až do 30. listopadu 2007. Poté má MŽP měsíc a půl na odeslání projektů do Evropské komise. Ministerstvo píše ke každému projektu své vyjádření, jež je součástí finálního hodnocení. Od ledna do konce dubna se budou vyhodnocovat projekty na evropské úrovni. Na rozdíl od 7. RP je však na tuto fázi vypsán veřejný tendr. Kompletní evaluace projektů včetně zajišťování hodnotitelů tak obstarává firma, která tendr vyhraje. Předpokládá se, že první smlouvy by mohly být podepsány koncem října 2008.
Jaká je úspěšnost České republiky v programu LIFE III?
Naše úspěšnost byla bohužel velmi nízká, neexistovaly alokace pro zemi a konkurence byla na evropské úrovni hodně vysoká. Uspěli jsme pouze v roce 2004 s projektem Rupicolous, jenž řeší problematiku obnovy teplomilných stanovišť v Moravském krasu, a v roce 2006 uspěl projekt Morávka, který řeší ochranu aluviálních lesů, např. likvidací invazivních rostlin na březích řeky Morávky. Doposud se nám moc nedařilo z programu čerpat, i proto se ČR hodně angažovala v prosazení alokací pro zemi. MŽP dokonce nabízí, že se na rozpracovaný projekt podívá, okomentuje ho a upozorní na problémové části či chybějící náležitosti. Slibujeme si tak zvýšení kvality žádostí, a tudíž i větší úspěšnost.
Jaký tedy musí projekt být, aby uspěl?
Určitě musí mít evropskou přidanou hodnotu a udržitelnost. Přidanou hodnotou se myslí soulad s 6. akčním plánem a strategiemi EU v oblasti. Hledí se nejen na samotný projekt, ale i na to, co by se stalo na daném území bez něj či poté, co skončil. Je moc důležité již v návrhu definovat, jaké jsou vize pokračování projektu po jeho skončení. Projekt by také měl být přenosný do jiných států. Bude muset dosáhnout minimálního počtu bodů, který bude určující zejména pro, doufejme, vyčerpání naší národní alokace.
A co když je projekt financován, ale cíle nejsou splněny?
Samozřejmě se může stát, že z nějakých důvodů je nutné projekt ukončit předčasně, třeba proto, že výsledky nějaké fáze neumožňují jeho další pokračování. EK v tomto případě proplatí již vynaložené náklady, které hodnotí jako uznatelné. Na druhou stranu se stává, že pokud je např. management běžícího projektu hodně špatný, Evropská komise tyto náklady neproplatí. Osobně mám jeden takový projekt ve své gesci a bohužel neproplatíme náklady na management v první fázi, kdy manažer projektu špatně plnil svou práci.
Jaká je výše podpory na projekt?
Projekt může být spolufinancován za určitých podmínek až ze 75 % způsobilých nákladů, většinou však z 50 %. Soukromým firmám, resp. projektům schopným mít profit, se ale proplácí např. pouze 30 %. Zpravidla platba probíhá formou jedné zálohy, jedné průběžné platby (u rozpočtově větších projektů) a konečného zúčtování. Projekty zpravidla trvají minimálně dva roky.
Kolik projektů čekáte z ČR do první výzvy LIFE+?
Očekáváme 5–6 projektů, každý na asi 2,5 mil. eur. Rozpočet projektu nikde není předepsán ani doporučen, spíše se jedná o odhad.
Co byste českým žadatelům doporučil?
Určitě by měli více komunikovat a spolupracovat s Ministerstvem životního prostředí při návrzích projektů. Ministerstvo již má znalosti a zkušenosti z programu LIFE III a je také v jeho zájmu, aby se alokované peníze na ČR vyčerpaly na kvalitní projekty. Dále doporučuji sledovat stránky Evropské komise věnované programu LIFE+ http://ec.europa.eu/environment/life/.
TÁŇA PERGLOVÁ, MILOSLAV KRYŠTŮFEK,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR
English
