TŘI OTÁZKY PRO ŘEDITELE ÚSTAVŮ AV ČR, VEŘEJNÝCH VÝZKUMNÝCH INSTITUCÍ

         

1. Jakým směrem plánujete vést rozvoj vašeho vědeckého pracoviště?
2. Co děláte pro dosažení excelence ve výzkumu?
3. Můžete už nyní hodnotit, jak se Vám pracuje v novém právním statutu?

I. OBLAST VĚD O NEŽIVÉ PŘÍRODĚ

RNDr. Luděk Frank, DrSc.,
Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.

1. Směrem vpřed. Jestliže Odysseus proplouval jen mezi Skyllou a Charybdou, ústav Akademie věd proplouvá mezi reálně klesající státní finanční podporou, neustále se k horšímu měnícím legislativním prostředím s trvale rostoucím objemem administrativy, málo objektivním hodnocením založeným na nestálých kritériích a prováděným komisí za zavřenými dveřmi, odlivem kvalitních mladých do světa i do tuzemských firem. Přes to všechno směrem vpřed.
2. Co je to excelence ve výzkumu? Je to, když pracuji na tom, na čem pracují ti nejlepší z ostatních? Nebo když dělám něco, co ještě nikdo nedělá? Já osobně inklinuji k tomu druhému výkladu a jsem si přitom vědom nebezpečí slepých uliček. Ale jen touto cestou jde skutečný pokrok. Scientometrie, peer reviews a jiné nástroje dušení vědců jsou nicméně založeny na výkladu prvním. Pro jistotu tedy kombinuji a v ústavu podporuji obě cesty.
3. Jsem staronový ředitel a pro své pokračování jsem si položil podmínku, že budu současně i předsedou Rady ústavu. Ústav podmínku akceptoval. Takže se mi pracuje tak jako dříve, až na to, že nemám po ruce předsedu Vědecké rady ústavu a jeho práci dělám sám. A navíc zvládám, co nový statut na vedení ústavů naložil, zejména tvorbu interních předpisů, přípravu materiálů pro zasedání Rady ústavu aj. Udržet si svoji vědeckou kvalifikaci je pro mne nyní mnohem obtížnější, ale zatím to nevzdávám. Řekl bych, že ve světě trvale se zhoršujících podmínek pro práci vedoucích vědeckých pracovníků se mi pracuje jakž takž.

Doc. RNDr. Zbyněk Jaňour, DrSc.,
Ústav termomechaniky AV ČR, v. v. i.

1. Obecně je zaměření ústavu vymezeno Zřizovací listinou. V případě ÚT je toto vymezení obecné tak, že umožňuje řešit i nové, perspektivní problémy. V ústavu se již např. podařilo vytvořit týmy se zaměřením na materiálové inženýrství, nové zdroje energií, vodíkové technologie, biomechaniku člověka. Tyto týmy, kromě vedoucího, který práce usměrňuje a řídí jsou vesměs tvořeny mladými pracovníky, doktorandy, postdoktorandy. Tyto týmy řeší evropské projekty, či jsou součástí center základního výzkumu. To jim přináší zlepšení materiálních podmínek. Nové metody vyžadují i nové zázemí. Pro experimenty jsou např. nutné nové, tzv. čisté laboratoře. Ty bohužel není možné vytvořit v rámci stávající budovy ústavu. Ta byla totiž navržena v sedmdesátých letech minulého století, tehdy pro ústav zaměřený na výzkum související se strojírenstvím té doby. Proto plánujeme v areálu výstavbu budovy nové pro zmiňované účely. Byla vypracována studie a hledáme možnosti finančního pokrytí výstavby.
   Obdobně připravujeme modernizaci laboratoře v Novém Kníně, kde je prováděn experimentální výzkum proudění tekutin za vysokých rychlostí, procesů v mezní vrstvě atmosféry spojené např. se znečištěním ovzduší, s haváriemi a hrozícími teroristickými útoky.
   Závažný k řešení je problém generační. Domnívám se, že se jedná o problém mnoha pracovišť i vysokých škol. Pro jeho řešení jsme se zaměřili na získávání mladých pracovníků. V rámci přidružených akreditací s různými fakultami ČVUT, TUL, VUBR, UK se v ústavu školí více jak padesát doktorandů. Další jsou již v posdoktoradské fázi. Mnozí z nich se pochopitelně nechají zlákat vidinou mamonu. Nicméně alespoň část z nich zaplní mezeru vědeckých pracovníků, čtyřicátníků a padesátníků, která vznikla v devadesátých letech během "sedmi let hubených".
2. Se zaměřením je nutné začít jíž od počátku odborné kariéry. Proto pro zmíněné doktorandy se pokoušíme kvantitu nahradit kvalitou. Snažíme se zajistit studijní pobyty na zahraničních prestižních pro obor institucích. Bohužel objevují se případy, kdy doktorand odmítá se podrobit náročné stáži. Oficiálně z rodinných důvodů, neoficiálně možná z pohodlnosti. Doktorandy jsme začali pravidelně hodnotit.
   Od loňského roku jsem totiž začali s každoročním hodnocením vědeckých pracovníků. Již prvý pokus ukázal na pracovníky pro ústav podstatné, ale i na pracovníky pro ústav zbytečné. Ze zákona nyní probíhají atestace. Výsledky atestace se např. projeví ve finančním hodnocení pracovníků. To umožňuje přechod z platů na mzdy. Byl proto schválen nový mzdový předpis, který je schopen lépe zohlednit práci a umožňuje pružněji reagovat na pracovní výkonnost.
   Další rozvoj si slibujeme od plánovaného Institutu aplikovaných věd, kde pracovníci ústavu zapojí např. do řešení problematiky nových materiálů, již zmíněných nových zdrojů ale i aplikované matematiky.
3. Prvotní představy se ukázaly poněkud optimistické. Ukázalo se především, že fáze přechodu byla opravdu náročná a vlastně nezbyl čas na vlastní odbornou a organizační práci, na využití výhod nového statutu. Umocněno to bylo i např. novým Zákoníkem práce. V Ústavu termomechaniky se navíc dokončovaly práce spojené s připojením s bývalým Ústavem pro elektrotechniku. Podle prvých dojmů se zdá, že pupeční šňůra se zřizovatelem a jeho prodlouženou rukou Dozorčí radou je ještě pevnější. Snad modifikace Interních norem přinese uvolnění. Přechod se prakticky projevil i tím, že právě ta část nemovitostí, která ústavu přinášela zisk za pronájem byla převedena na jiný subjekt a příjmy se snížily cca o 0,7 mil Kč.

Ing. Zdeněk Chára, CSc.,
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i.

1. UH je zaměřen na výzkum a vývoj v oblastech mechaniky tekutin a disperzních soustav, reologie a reometrie, bioreologie buněk a tkání, hydrodynamických a transformačních procesů v hydrosféře se zaměřením na transport vody a látek v přírodě, na vliv změn klimatu a vegetačního krytu na srážko-odtokový proces a na ochranu životního prostředí.
2. Abychom podpořili dosahování vysoké mezinárodní úrovně ve výzkumu, zaměřujeme pozornost na spolupráci s významnými domácími i zahraničními pracovišti, která určují trendy v oboru, na společné řešení často interdisciplinárních projektů a publikaci v renomovaných časopisech. S tím úzce souvisí i zajištění moderního přístrojového vybavení, případně využívání unikátních přístrojů v laboratořích partnerských institucí a kvalitních informačních služeb (knihovní, konsorcia apod.). Zvyšování kvality výzkumu podporuje průběžná evaluace výzkumné činnosti jednotlivých pracovníků i pracovních týmů včetně jejich stimulace pomocí jak mzdové politiky (horní hranice rozpětí, pohyblivá složka), tak diferencovanou podporou projektů a výzkumných týmů z institucionálních prostředků. Nezanedbatelnou součástí je i aktivní zapojení do výchovy doktorandů a zvyšování kvalifikace mladých vědeckých pracovníků, vytváření podmínek pro jejich urychlený kvalifikační růst, včetně zajišťování studijních pobytů na předních zahraničních pracovištích v oboru.
3. Jedná se zatím o poměrně krátké období na zodpovědnější zhodnocení, nicméně lze zcela jednoznačně ukázat na dvě výrazná zlepšení a zjednodušení. Není zapotřebí – tak jak tomu bylo v uplynulých letech – dbát na přesné vyčerpání přidělených neinvestičních finančních prostředků s koncem roku, ale je zde určitá volnost pro převod části prostředků do roku příštího. Významným krokem vpřed je i "odbourání" platových tabulek, kdy zavedení určitých rozpětí mzdových tarifů umožňuje jednak výrazněji diferencovat, a tím i motivovat jednotlivé pracovníky a přispět tak ke zlepšení efektivity jejich výzkumné činnosti, jednak ohodnotit perspektivní a úspěšné mladší vědecké pracovníky podle jejich aktuální vědecké výkonnosti.

Jan Řídký, CSc.,
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.

1. V dnešní době je vědecká činnost financována především z grantů, a tudíž sami vědečtí pracovníci rozhodují o směru rozvoje úspěšností svých aplikací. Ústav může napomáhat zdatným týmům spíše zajištěním kvalitního servisu v ústavu a vybavením laboratoří, i když zde narážíme na finanční omezení daná celkovou úrovní financování vědy u nás.
2. Částečně jsem odpověděl v předchozí otázce. Dále považuji za nutné napojení na zahraniční laboratoře, jež patří ke špičce v té které oblasti fyziky, a v neposlední řadě spolupráci s vysokými školami a získávání mladých talentovaných pracovníků. Pro dosažení excelence je tedy nutné podporovat všechny tyto aspekty. Samozřejmě vnitřní kritéria hodnocení vědecké práce v ústavu musí akcentovat kvalitu publikací a dalších výstupů.
3. Jako ředitel nemám zkušenosti s předchozím statutem a v novém právním uspořádání se teprve učíme žít. Určitě je přínosem větší samostatnost, například flexibilita v odměňování pracovníků. Jestli je přechod k obchodnímu zákoníku prospěšný pro chod vědeckých institucí, to se ukáže až v delším časovém horizontu. Každopádně větší svoboda přináší také větší zodpovědnost.

II. OBLAST VĚD O ŽIVÉ PŘÍRODĚ A CHEMICKÝCH VĚD

Ing. Jan Kopečný, DrSc.,
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.

1. • Lidé – v personální oblasti se zaměřujeme na získávání jak dobrých studentů DSP, tak i pracovníků, kteří přicházejí ze zahraničí a chtějí si vybudovat vlastní laboratoř. Toto se zatím průběžně daří.
   • Zaměření laboratoří – v rámci sekcí ústavu vyhodnocujeme činnost jednotlivých laboratoří. Činnost některých by mohla být ukončena (téma bylo vyčerpáno, vedoucí končí svou vědeckou kariéru a pokračovatelé vidí atraktivní témata jinde). Byla vytvořena jedna laboratoř nová s novým nosným tématem.
   • Hodnocení – Akreditační komise vyhodnocuje pracovní výsledky jednotlivých laboratoří, a to jak podle původních ústavních kritérií, tak v posledních měsících i podle metodik jiných ústavů Akademie a Rady vlády (návrhu).
   • Vybavení – při financování investic klademe důraz na kvalitu, univerzálnost a výjimečnost požadovaného vybavení ústavu. Vybavení nemá pouze usnadnit a zefektivnit práci, ale kvalitativně ji posunout na vyšší, dříve nedosažitelnou úroveň.
   • Granty – podporujeme přípravu a realizaci větších grantových projektů, při nichž se výrazně integruje více pracovišť jak domácích, tak zahraničních.
   • Spolupráce – hledáme, vítáme a preferujeme spolupráci tuzemskou i zahraniční na úrovni neformální přímé nebo smluvní spolupráce, společných dohod i na základě grantových projektů. Spolupráce je stimulována organizací workshopů a mezinárodních konferencí.
2. • Atestační činnost – základem hodnocení je atestační činnost, kterou má na starosti zástupce ředitele pro vědu. Prvým krokem je vytvoření jasných pravidel pro toto hodnocení a vyhodnocení současného stavu našeho ústavu. Pro vyhodnocení byly použity metodiky AV ČR a návrhu Rady vlády.
   • Stimulace velkých projektů čs. + EU – je podporována příprava a realizace větších grantových projektů, při nichž se výrazně integruje více pracovišť jak domácích, tak zahraničních.
   • Výchova – během DSP studia se v rámci stáží snažíme o seznámení s technikami zavedenými v ústavu, ve spolupracujících tuzemských laboratořích i u zahraničních partnerů.
   • IGA – každoročně jsou financovány vybrané projekty interní grantové agentury (IGA) našeho ústavu určené pro mladé vědecké pracovníky, v jejichž rámci se DSP studenti učí své vědecké projekty navrhnout, obhájit, provést a na konci během interní konference prezentovat své pracovní výsledky. Získané zkušenosti jsou základem pro aplikace dalších grantů. Systém se osvědčil a budeme ho rozvíjet.
3. • Příprava a aplikace nových předpisů – administrativní činnost ústavu je v tomto roce plně vytížena přípravou všech předpisů potřebných pro chod ústavu jako v. v. i. Je pravděpodobné, že termíny příprav budou i nadále dodrženy. Výhodou (snad) budou předpisy pružněji vyhovující aktuálním požadavkům ústavu.
   • Sledování ekonomických možností v novém prostředí – dosud je asi příliš brzy na hodnocení. V rámci nových předpisů se snažíme o vytvoření jasných ekonomických podmínek a mantinelů pro vlastní ekonomickou činnost ústavu. Tyto podmínky se aplikují na poskytované služby. Paralelně hledáme možnosti pro rozšíření našich ekonomických aktivit. Doufáme, že nový právní statut správně hodnotíme jako slibný.

Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc.,
Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.

1. Rozvoj našeho ústavu vidím v jeho transformaci, která je součástí transformace vědy a výzkumu v Evropské unii. To především znamená, že se musíme mimo excelentní základní výzkum v nejbližší době zapojit do inovačních programů a zlepšit vztah mezi vědou a podnikáním, kde jsou v ČR vztahy velmi slabé a polemika o nich je často pro vědce dehonestující. V našem ústavu konkrétně plníme program Vzdělávacího projektu JPD3 a z projektu JPD2 stavíme Inovační biomedicínské centrum ÚEM, kde budou mít vědci našeho ústavu i jiných vědeckých pracovišť možnost zahájit činnost firem v oblasti biomedicíny a biotechnologií. Vědci, kteří založí firmy, budou však v našem ústavu moci i nadále pracovat na vědeckých projektech a dalších inovacích produktů. Zásadně tedy budu podporovat skutečný transfer technologií takovou formou, aby nedošlo k potlačení základního výzkumu; podobně to dělají ve státních výzkumných institucích ve starších zemích EU, např. na Univerzitě v Cambridge nebo ve Frauenhoferově ústavu v Lipsku, se kterým bychom chtěli uzavřít bilaterální smlouvu o spolupráci a společném pracovišti. Pokusíme se využít dalších peněz z dalších programů EU včetně strukturálních fondů, a to i pro mimopražské projekty.
2. Na podporu excelence výzkumu jsme zavedli přísné atestační hodnocení a podle něj platové ohodnocení našich pracovníků. Již několik let veřejně v ústavu hodnotíme úspěšnost všech vědeckých pracovníků v daném roce, počet impaktovaných publikací a souhrnný IF. Podle toho pracovníci dostávají mimořádné odměny. Podle výkonu pracovníků rovněž zakládáme nové laboratoře, zvláště se soustředíme na vytváření samostatných skupin vedených úspěšnými mladými vědci. Tuto strategii uplatňujeme již více než pět let, dokladem je zakládající členství našeho ústavu v ENI-NET (European Network of Excellent Neuroscience Institutes) vedeném laureátem Nobelovy ceny v neurovědách prof. Erwinem Neherem. Dále tradičně zaměstnáváme velké množství zahraničních vědců a studentů, někteří z nich vedou naše oddělení a laboratoře. Personálně podporujeme podávání projektů EU a administrativní zátěže z nich vyplývající. Naše vysoká účast v mnoha projektech EU by měla přispět k excelenci našeho výzkumu.
3. Nový právní statut byl nezbytnou součástí transformace naší vědy. Bez této transformace by se nemohl zvýšit podíl AV ČR v inovačních procesech. Nemám s novým právním statutem větší problém, pouze bych se přimlouvala o co nejmenší množství Interních norem AV, které tento zákon doprovázejí. Na druhé straně pomoc zřizovatele při přechodu je a bude velmi žádoucí.

Prof. RNDr. Jan Zima, DrSc.,
Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.

1. Usilujeme o propojování zoologických témat s aktuálními problémy molekulární, obecné a evoluční biologie. To je cesta, která může výrazně rozšířit dopad výsledků naší vědecké práce. Rozvoj ústavu pochopitelně musí směřovat k postavení, které bude plně srovnatelné s jinými podobnými institucemi ve vyspělých zemích. K položené otázce musím zároveň poznamenat, že dlouhodobé koncepční plánování rozvoje výzkumu je v dnešní době poměrně obtížné.
2. Dělat lze mnoho věcí, jednou z nich je podrobná interní evaluace výstupů vědecké práce, kterou na ústavu právě provádíme. Důsledná sebereflexe je podstatným předpokladem úspěchu v podobném snažení.
3. Otázka je položena možná trochu předčasně, máme za sebou necelý rok. Zatím nepociťujeme nějaké opravdu podstatné změny v negativním či pozitivním smyslu, snad vyjma zvýšené administrativní zátěže spojené (doufejme) dočasně s obdobím samotného přechodu. Zřetelným kladem transformace je, že v mnoha věcech jsme si konečně udělali pořádek.

III. OBLAST HUMANITNÍCH A SPOLEČENSKÝCH VĚD

Doc. Ing. Lubomír Lízal, Ph.D.,
Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i.

1. Hlavní prioritou našeho rozvoje je postavení ústavu na mezinárodní akademické scéně v našem oboru. Toho chceme dosáhnout jak samotnými vědeckými výsledky, tak kvalitou doktorandů Ph.D. programu, který je akreditován v ČR i USA a který NHÚ zajišťuje v rámci společného pracoviště s Univerzitou Karlovou (CERGE-EI). Absolventy Ph.D. programu již několik let systematicky umísťujeme v renomovaných institucích na mezinárodním akademickém trhu a naším cílem je jejich uplatnění stále zlepšovat.
2. Jediným měřítkem excelence je kvalita vědeckých výstupů. Pracovníci jsou hodnoceni na základě svých publikací, kde rozhodující váha je dána zahraničním časopisům s impakt faktorem v úrovni horních dvou decilů.
   Pouze výstupy této kvality jsou jednoznačně spojeny s kariérním postupem a finančním ohodnocením. Vědecké pracovníky (z různých zemí) najímáme na počátku jejich kariéry na mezinárodním trhu, který se každoročně koná během výročního zasedání American Economic Association v USA.
3. Samotná práce v novém statutu se zatím příliš neliší (vyjma papírování a povinností navíc), přechodné období však představovalo značnou dodatečnou administrativní a manažerskou zátěž.

Samostatnou a svou náplní značně rozložitou veřejnou výzkumnou institucí se nově stalo také Středisko společných činností AV ČR.

JUDr. Jiří Malý,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.

Co je úkolem střediska a jakým způsobem se bude ubírat jeho rozvoj?
Úkolem SSČ je především zajišťování infrastruktury výzkumu. Pod těmito suchými slovy se však skrývá rozmanité množství jednotlivých činností, které v menším či větším měřítku Akademii věd a jejím pracovištím významně pomáhají a usnadňují práci. Naše aktivita je rozdělena v zásadě do čtyř hlavních směrů, jimž odpovídá i organizační členění.

• Útvar informačních technologií se stará zejména o rozvoj technického a programového vybavení v oblasti informačních technologií, rozvoj elektronických komunikací, zpracování dat a správu sítí, správu a rozvoj ekonomického informačního systému a správu webu AV.
• Útvar správy majetku a služeb zabezpečuje po všech stránkách správu nemovitého majetku, bytů a ubytoven, veškerou investorsko-inženýrskou činnost a také ubytovací služby pro vědecké pracovníky v bytech, bytových domech a ubytovnách.
• Nakladatelství Academia má na starosti vydávání a distribuci vědeckých a vědecko-populárních publikací, zajišťuje vydávání Akademického bulletinu a časopisu Živa, provozuje pět kamenných a jedno internetové knihkupectví.
• Úsek vnějších vztahů se zabývá popularizací a propagací vědy, organizuje vědecké konference, odborné kurzy a školení v našich konferenčních zařízeních, v nichž nabízí též ubytovací a stravovací služby, pořádá výstavy a obdobné akce.
• Významnou roli naplňuje též právní odbor, který poskytuje všestrannou legislativní a právní podporu a nabízí akademickým pracovištím kompletní patentové služby.

Další rozvoj SSČ se bude ubírat plně v závislosti na nových potřebách Akademie a požadavcích jednotlivých vědeckých pracovišť. Ale i my sami se samozřejmě snažíme přicházet s novinkami a nápady, průběžně analyzujeme potřeby, na jejichž základě postupně nabízíme pracovištím nové možnosti a co nejlepší servis. Např. v připravovaném projektu Management vědy chceme pomoci vedoucím pracovníkům jednotlivých VVI orientovat se v často složitém legislativním a ekonomickém prostředí a prohloubit znalosti v oblasti řízení lidských zdrojů, finančním řízení, evropských finančních mechanismech k podpoře výzkumu a vývoje apod. Letos jsme otevřeli Konferenční centrum Liblice, které umožňuje pořádat vědecké konference na špičkové úrovni. V rámci projektu ICAVI připravujeme propracovaný systém zprostředkování neformálních styků badatelů s významnými podnikateli a manažery, kteří působí v navazujících oborech, a to v nových prostorech vybavených moderní technikou, jež umožňují kvalitní prezentace včetně videokonferencí.

Činnosti organizace, kterou řídíte, jsou natolik rozmanité, že se dá těžko specifikovat jednotný záměr. Přesto je společným jmenovatelem jednoznačně podpora vědy a výzkumu. Jakým způsobem se ubírá její naplňování?
Naše činnosti jsou skutečně velmi rozmanité, o čemž svědčí i odpověď na první otázku. Nicméně jednotný záměr jsme se pokusili podrobně formulovat v rámci našeho výzkumného záměru s názvem Implementace infrastruktury výzkumu a vývoje v AV ČR, nezbytný předpoklad kvalitativního rozvoje vědních oborů AV ČR, jehož jsme řešitelem a na jehož jednotlivých směrech postupně pracujeme (ukončení v r. 2013). Dále jsme od r. 2005 nositelem projektu Centrum pro mobilitu, jehož předmětem je informační podpora pro zahraniční vědce při dlouhodobých pobytech v ČR. Zabýváme se implementací a rozvojem nového informačního systému na pracovištích AV ČR. V rámci sdružení CESNET, jehož je SSČ členem, se podařilo připojit akademická pracoviště k páteřní internetové síti a tuto užitečnou spolupráci dále rozvíjíme. Prostřednictvím sdružení PASNET bylo dosaženo vysokokapacitního propojení pražských vysokých škol a AV. Výčet činností k podpoře vědy a výzkumu je mnohem rozsáhlejší; každopádně do budoucna musíme průběžně prohlubovat naši profesionalitu ve všech oblastech a využívat nejnovějších poznatků a technologií.

Můžete už nyní hodnotit, jak se Vám pracuje v novém právním statutu?
V nové právní formě se mi na jednu stranu pracuje svobodněji, nesvazují mne jako donedávna některé právní předpisy vztahující se k státním organizacím, například v oblasti dispozic s majetkem, odměňování a účetních postupů. Na druhou stranu se mi však některá ustanovení zákona o VVI po praktických zkušenostech s jeho uplatňováním jeví jako nešťastná a zralá k novelizaci. To už by ale byly úvahy na samostatný rozhovor.

(Pokračování)