Evropská komise (EK) začátkem roku 2007 oficiálně zahájila 7. rámcový program. Jeho největší novinkou je specifický program Myšlenky, který se zaměřuje na hraniční výzkum. Evropská výzkumná rada (EVR) v roce 2007 vyhlásila a vyhodnotila výzvu Startovních grantů pro nezávislé výzkumné pracovníky, kteří si chtěli vytvořit či konsolidovat svůj výzkumný tým a kteří měli excelentní výzkumný záměr. Výzva vzbudila velký zájem a EK obdržela celkem 5167 návrhů, z nichž do druhého kola postoupilo 554; ve finále jich bude financováno asi 250. Z ČR postoupili do druhého kola dva kandidáti. Finanční podporu obdržel projekt doc. Františka Štěpánka.
V současnosti je vypsána historicky první výzva grantů EVR pro pokročilé výzkumné pracovníky. Podle neoficiálních odhadů očekává EK až 30 000 návrhů projektů. Podle tematického rozdělení má výzva tři uzávěrky. První uzávěrka byla 28. února a podle oficiálních informací bylo podáno "pouze" 997 projektů. Do druhé, březnové uzávěrky jich bylo podáno ještě méně – 403 projektů. EK společně s EVR v současnosti již pracují na pracovním programu 2009. Je pravděpodobné, že podmínky pro startovní granty budou částečně modifikovány, aby se EK vyhnula náporu z první výzvy. Zároveň jsou již známa jména prvních úspěšných kandidátů, kteří umožní určité srovnání potenciálním předkladatelům dalších výzev.Evropská komise prezentuje program Myšlenky a EVR jako velký úspěch. Komisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik se netají tím, že pokud bude program tak žádaný jako nyní, není důvod, proč by mu v 8. RP neměl být zdvojnásoben rozpočet.
Jinou novinkou 7. RP jsou společné technologické iniciativy (JTI), tj. partnerství soukromého a veřejného sektoru. V současné době jsou již Radou EU schváleny následující JTI: Iniciativa pro inovativní léčiva (IMI), Zabudované elektronické systémy (ARTEMIS), Nanoelektronika (ENIAC), Aeronautika a letecká doprava (Čisté nebe), Palivové články a vodík (HFP). Připravuje se iniciativa Globální monitorování životního prostředí a bezpečnosti (GMES). Fungování jednotlivých JTI se liší. U některých z nich se členské státy staly zakládajícími členy. S členstvím v tomto případě souvisí i závazek finančního přispívání a omezení, jaké země, respektive z jakých zemí se mohou subjekty účastnit výzev vypsaných danými JTI. U jiných jsou zakládajícími členy EK a Evropská oborová asociace (EOK); to je případ IMI, kde jsou členské státy zastoupeny Evropskou komisí, zatímco druhým zakládajícím členem je Evropská federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA). V případě IMI se bude moci výzev účastnit konsorcium složené z nejméně dvou členů EFPIA a dvou nečlenských subjektů, které však musí mít tzv. legal entity v členském či asociovaném státě (k 7. RP).
Existující technologické iniciativy momentálně procházejí prvními měsíci své existence, kdy je role EK ještě relativně silná. Postupně se však EK dostane do pozice jednoho ze zakládajících členů a JTI budou mít své vlastní řídící orgány. Na jaře tohoto roku se také očekává publikování prvních výzev. Některé JTI avizují, že proces vypisování výzev a vyhodnocování návrhů projektů bude pro konsorcia rychlejší a administrativně méně náročný než pro projekty 7. RP.
Kromě programu jako takového se též proměňuje jeho gesce. Program Myšlenky je sice v gesci EK a EVR, od tohoto roku ovšem bude jeho administrativa spadat pod nově vzniklou výkonnou agenturu – European Research Council Executive Agency. Ta se bude starat o management programu Myšlenky, tj. o administraci výzev a samotných projektů. EK a ERV si ve své gesci ponechají strategické a politické otázky týkající se programu. Podle Janeze Potočnika je dobře, že Generální ředitelství pro výzkum bude mít více ministerský přístup. Nejedná se o ojedinělý případ. V prosinci roku 2007 vznikla Research Executive Agency (REA), jejíž záběr bude mnohem větší. Kromě programu Lidé se bude starat rovněž o management projektů v rámci programu Výzkum pro MSP a asociace MSP nebo části projektů programů Vesmír a Bezpečnost. Obě tyto agentury v současnosti přijímají nové pracovníky. Ke konci roku 2008 by měly být plně operativní a začátkem roku 2009 by měly převzít část managementu uvedených programů.
V prvních výzvách jsou nejúspěšnější vědecké týmy z původních členských zemí EU. Skupiny z nových členských zemí jsou sice též úspěšné, ale nepodávají tolik návrhů projektů. EK spatřuje hlavní příčinu v nedostatku kontaktů a kvalitních konsorcií. Podle názoru Janeze Potočnika existuje prostor pro zlepšení tohoto stavu jak ze strany národních kontaktních bodů, tak i ze strany samotné EK, jež by měla 7. RP více propagovat v nových členských státech.
Oproti tomu se v 7. RP úspěšně zvyšuje počet účastníků ze strany malých a středních podniků. Podle statistik z prvních výzev tvoří MSP až 20 % účastníků projektů. Jedním z důvodů může být i vytvoření garančního fondu, jímž se zrušila tzv. finanční kolektivní odpovědnost účastníků projektu známá ze 6. RP. Každý člen konsorcia nyní ručí výhradně za vlastní dluhy, nikoli za dluhy ostatních partnerů. Konsorcia se proto neobávají začleňovat do projektu menší firmy. Na druhou stranu je třeba zmínit obavu EK, že jsou statistiky ovlivněné samoklasifikací společností. Při současných kontrolách se totiž může ukázat, že některé společnosti, které statut MSP deklarovaly, ve skutečnosti MSP nejsou.
Pozitivně Janez Potočnik hodnotí přístup veřejnosti a svých kolegů (ostatních komisařů) k výzkumu jako takovému. Stává se totiž stále větší prioritou EU.
I když 7. RP existuje zatím jeden rok (dalších šest má ještě před sebou), už nyní začíná Janez Potočnik přemýšlet nad jeho pokračováním. Prozatím však jen potvrzuje, že rozpočet 8. RP bude nezbytné navýšit.
Táňa Perglová,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR
English
