Pro vědecké ústavy je návštěva laureáta Nobelovy ceny vždy svátkem. O to svátečnější byl pro CERGE-EI (Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy v Praze – Národohospodářský ústav Akademie věd ČR) týden na přelomu listopadu a prosince 2006, kdy na své půdě uvítalo hned tři držitele tohoto nejprestižnějšího vědeckého ocenění v oboru ekonomie.
Profesor Edward C. Prescott a profesor James Heckman přednášeli vědeckým pracovníkům, studentům CERGE-EI i veřejnosti v rámci tradičních výzkumných seminářů, zatímco profesor Joseph E. Stiglitz se setkal se zástupci profesorského sboru a studentů, aby s nimi prodiskutoval výzkum a další aktivity CERGE-EI.Seminář profesora Prescotta (Federal Reserve Bank of Minneapolis a W. P. Carey School of Business, Arizona State University, USA) na téma Neměřitelné investice a růst odpracovaných hodin v 90. letech v USA (Unmeasured Investment and the 1990s U.S. Hours Boom) se konal 29. listopadu 2006. V prezentované práci prof. Prescott vysvětlil prudký nárůst počtu odpracovaných hodin ve Spojených státech, který začal v roce 1990, vyvrcholil v roce 1999 a poté se opět vrátil na úroveň roku 1990. Společně s Ellen McGrattan z minnesotské univerzity Prescott považuje nehmotné investice za neměřitelnou část standardního modelu růstu. Oba badatelé na základě amerických dat za dané období zjistili, že tyto nehmotné investice byly velkým přínosem pro ekonomický boom 90. let. Standardní národní účetnictví prudký nárůst produktivity i investic značně podhodnotilo. Prescott proto zdůrazňuje, že neměřené investice jsou důležitou součástí agregátní ekonomické analýzy.
Joseph E. Stiglitz z Columbia University, člen výkonné a dozorčí rady CERGE-EI, navštívil ústav v podvečer 30. listopadu 2006. Během zhruba dvouhodinové návštěvy se setkal s výzkumnými pracovníky, se kterými diskutoval o výsledcích a úkolech ústavu, a také se skupinou studentů CERGE-EI, s nimiž hovořil o jejich výzkumné práci.
Profesor James Heckman (University of Chicago), držitel Nobelovy ceny z roku 2000, představil v rámci výzkumného semináře svou práci Vytváření a důsledky kognitivních a nekognitivních schopností (The Formation and Consequences of Cognitive and Noncognitive Skills). Jejím hlavním závěrem je, že kognitivní i nekognitivní schopnosti jsou stejně významné pro objasnění jak výkonnosti jednotlivců na trhu práce, tak i jejich sociálního chování – například mezd, dosaženého vzdělání, rizika otěhotnění v době dospívání či zločinnosti. Kognitivní znalosti jsou zčásti dané talentem a je možné si je osvojit ve škole – matematické dovednosti, znalost jazyka, porozumění textu a šifrovací schopnosti. Dobrým příkladem nekognitivních schopností jsou sebedůvěra či sebemotivace ke studiu jako rozhodující činitelé úspěchu nejen v době studia, ale také na trhu práce. V prezentované studii Heckman a jeho spoluautoři odhadli produkční funkci pro kognitivní i nekognitivní schopnosti a zjistili, že zatímco produkce kognitivních schopností probíhá v raném věku, nekognitivní schopnosti se utvářejí až do 20 až 25 let věku. Důležitým důsledkem tohoto poznatku je, že nedostatek nekognitivních schopností způsobený například špatným rodičovským zázemím v raném dětství lze do značné míry kompenzovat pozitivními intervencemi v pozdějším věku.
MARKÉTA MLIKOVÁ,
FILIP PERTOLD,
CERGE-EI
English
