Zamyšlení nad knížkou Jana Havla Smrt Jana Masaryka očima kriminalisty a nejen nad ní
Studie je založena na kritické analýze publikace Jana Havla (1998), která byla volným přepisem průběhu obnoveného vyšetřování Masarykovy smrti v letech 1993–1995, jež navazovalo na šetření této kauzy v letech 1948 a 1968–1969. Autor na základě rozboru dokumentačního materiálu, který publikoval k danému tématu Havel, a na základě nové analýzy rozsáhlého spisového materiálu všech etap vyšetřování odmítá jak nevěrohodné závěry prvních dvou etap, tak výsledky třetího pokusu o objasnění této tragické události. Ve všech případech bylo vlastním úkolem šetření prokázat předem stanovené verze, které byly odvozeny od politické či společenské objednávky. Kniha je doplněna obrazovou přílohou, jež přináší některé unikátní, dosud nepublikované fotografie.
Boháč, L., Academia, Praha 2007. Vydání 1.
KRONIKA DRAHŇOVSKÁ
Vydání kroniky obce Drahňovice na Benešovsku završuje 100. výročí narození historika, sociologa, venkovana a regionálního badatele PhDr. Jana Hertla (1906–1965). Před 2. světovou válkou byl redaktorem revue Řád, tajemníkem Melantricha, za války ředitelem Vyšehradu, po válce učil na benešovském gymnáziu a byl ředitelem Muzea Podblanicka. Dr. Hertl napsal kroniku na základě studia archivních dokumentů v r. 1930, připojil vzpomínky rodáků a několik svých fejetonů z časopisu Venkov. Kronika zahrnuje historii obce od 14. do 19. století. Editorka J. Štogrová doplnila publikaci vlastní rozsáhlou životopisnou studií o dr. Hertlovi, příspěvkem J. Nuska o nadregionálním přesahu badatelské činnosti dr. Hertla, bibliografií zpracovanou M. Filípkovou-Hertlovou a obrazovou přílohou historických i současných fotografií Drahňovic a fotografií z rodinného archivu.
Hertl, J., Podblanické ekocentrum CSOP a Muzeum Podblanicka, Vlašim 2006. Vydání 1.
DUBEN 1969
Anatomie jednoho mocenského zvratu
Zdeněk Doskočil, doktorand Ústavu českých dějin FF UK, se ve své práci zabývá změnou mocenských poměrů v Československu v dubnu 1969, kdy Alexandra Dubčeka v čele ÚV KSČ vystřídal Gustáv Husák, a definitivně a nezvratně tak skončily naděje vyvolané Pražským jarem 1968. Monografie detailně popisuje situaci relativně krátkého časového úseku – zhruba od konce května do konce května 1969 – včetně domácích a zahraničních ohlasů na volbu a usiluje i o podrobný výklad dalších dobových událostí.
Doskočil, Z., Doplněk, Brno 2006. Vydání 1.
ZÁPAS O LIDSKÁ PRÁVA
Rada svobodného Československa a helsinský proces
Mojmír Povolný, emeritní profesor politických věd na Lawrence University ve Wisconsinu a dlouholetý předseda Rady svobodného Československa, přední mezinárodní exilové organizace, se v roce 1975 účastnil Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, jejíž závěrečný akt podepsaný v Helsinkách se do povědomí vžil pod názvem Helsinský proces. Jeho dopad na disidentská hnutí v komunistických státech střední a východní Evropy byl zásadní. Pokud jde o vývoj lidských práv v 60.–80. letech minulého století, představíme si jen stěží povolanějšího průvodce.
Povolný, M., Stilus Press, Brno 2007. Vydání 1.
RŮŽE PRO OLENU TELIHU
Publikace je věnovaná ukrajinské literární emigraci, která působila ve 20. a 30. letech 20. století na území Československé republiky. Autorka knihy v úvodu nastiňuje portrét básnířky Oleny Telihy, jedné z členek básnické skupiny tzv. Pražské školy, a zabývá se poetikou její tvorby. Následují ukázky z díla Oleny Telihy, publikované jak v ukrajinštině, tak v češtině (překladatel Tomáš Vašut). V třetím oddílu útlé knížky jsou zahrnuty úryvky z korespondence Oleny Telihy a ze vzpomínek jejích přátel. Publikace je doplněna fotografiemi a seznamem výběrové literatury. Je určena především pro české i ukrajinské zájemce o danou problematiku a pro studenty. Vychází ke 100. výročí narození básnířky, která se stala obětí nacistické zvůle.
Morávková, A., Sdružení Ukrajinek v České republice, Praha 2006. Vydání 1.
English
