OD JIŠUVU K IZRAELI

  

Kniha s podtitulem Formování izraelských mocenských elit 1919–1949 mladého badatele Jana Zouplny z Orientálního ústavu AV ČR není příliš výpravnou publikací, o to podrobněji však mapuje hnutí, ideologie a hlavní společensko-politické směry židovské komunity v období, které bezprostředně předcházelo vytvoření samostatného státu Židů. Termín jišuv, jenž před rokem 1948 označoval obyvatele židovské národnosti na území Britské Palestiny, se zde stává synonymem pro historické období.

První část knihy je věnována zejména sionistickému dělnickému hnutí a meziválečné činnosti Davida Ben Guriona (1886–1973), jednoho z předních aktivistů, vůdce izraelského národa během arabsko-izraelské války v roce 1948 a pozdějšího prvního ministerského předsedy státu Izrael, a ideologii a vztahu tohoto hnutí ke kulturně-historickému židovskému dědictví. Druhá polovina mapuje další výrazný ideologický a myšlenkový proud, revizionismus, jehož hlavním představitelem byl Vladimír Z. Žabotinskij a vyznávali jej zejména východoevropští přistěhovalci.

Pochopit situaci před rokem 1948 je důležité také proto, že izraelský stát organizačně i ideologicky na strukturu jišuvu navázal a de facto až do roku 1967 využíval politických i společenských vazeb meziválečných.

Kniha, jejíž jednotlivé kapitoly již byly publikovány v mezinárodních recenzovaných časopisech, předkládá řadu u nás dosud nezveřejněných informací a zároveň nový pohled na mnoho otázek.

Lok