Autor vítězného snímku „LBN 134 – temná mlhovina v Lištičce“ Libor Richter, jenž nejvíce oslovil porotu červencového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce, namířil svůj dalekohled do míst oblohy, kde kromě éterického závoje Mléčné dráhy téměř nic není. Tedy – z hvězd jasnějších čtvrté hvězdné velikosti zde nenalezneme žádnou. I ta nejjasnější, nesoucí jméno Anser, dosahuje hodnoty pouze čtyři celé a čtyřicet čtyři setin.
Souhvězdí je to tedy nevýrazné, dokonce až tak, že jeho autor, Johannes Hevelius, který jej na
oblohu zanesl, prohlásil, že souhvězdí Lištičky se nachází tam, kde na nebi nic není. Sice to není
doslovný překlad jeho slov, ale je plně výstižný. Dokonce i nejznámější objekt souhvězdí, jasná
planetární mlhovina M 27 neboli Činka, se nejlépe hledá podle souhvězdí sousedního – Šípu. Ovšem
tento výrazný objekt, ostatně již tak trochu „okoukaný“, astrofotografa Libora Richtera nezlákal.
Ten se zaměřil na oblast, kterou bychom spíše než jménem či katalogovým číslem lépe označili
souřadnicemi RA 19h 24m 11,53 s a Dec 22
o 45´ 31,6´´. Přesto astronomové i tomuto místečku a jeho nejbližšímu okolí dali jméno,
a nejen jedno. VdB 126, označující reflexní mlhovinu, a LBN 133 a 134, za nimiž se skrývá temná
mlhovina prachová a opět reflexní, poněkud namodralá.
Mlhoviny temné i modré reflexní jsou si podobné. Tvořeny oblaky mezihvězdného prachu liší se
pouze tím, že ty temné nám stíní pohledu do prostor za nimi, neosvětleny zepředu žádnou hvězdou.
Mlhoviny reflexní pak mají to štěstí, že rozptylují světlo blízkých hvězd, což se
v dalekohledu projeví jemným namodralým svitem. Na našem snímku září v popředí zachmuřených
temných mlhovin.
Do záběru se však autorovi vešel ještě jeden objekt – otevřená hvězdokupa NGC 6793. Nalezneme
ji těsně u spodního okraje snímku, poblíž pravého rohu. Objevil ji 18. července 1789, tedy přesně
před 222 roky, William Herschel. Ten ji ovšem označil jako objekt VIII 81. Na ploše 8´se zde
nachází asi třicet hvězd desáté až čtrnácté velikosti, navíc ukrytých ve výraznější skupince
jasnějších hvězd tvořících písmenko W.
Hvězdné katalogy jsou však na podrobnější data o LBN 133 a 134, VdB 126 i o NGC 6793 poněkud
skoupé. Nevíme proto ani přesně, a dokonce ani nepřesně, jak jsou od nás vzdálené, jak jsou velké,
ani jak jsou staré. Již na první pohled je však patrné, že jsou velmi krásné a tajemně neznámé. A
navíc v místech, kde vlastně „nic není“.
Vítězné snímky soutěže Česká astrofotografie měsíce, jež se koná pod patronací České
astronomické společnosti, a další informace naleznete na
http://www.astro.cz/cam/.
Připravily: Česká astronomická společnost a Odbor mediální komunikace, Kancelář AV ČR
12 Aug 2011
