Články, které najdete v březnovém čísle, spojuje téma výzkum veřejného mínění, ať už o něm přímo pojednávají nebo nás seznamují s některými jeho výsledky. Jiří Vinopal se v prvním příspěvku zamýšlí nad dvěma způsoby, jak lze veřejné mínění pojímat, a jak se tyto různé pohledy odrážejí v jeho hodnocení. Článek Markéty Škodové poukazuje na otázky, které by si měl klást každý uživatel výsledků výzkumů veřejného mínění. Jan Červenka se svém článku zabývá otázkou, jaké informace nám výzkumy veřejného mínění mohou přinášet o ekonomické situaci. Následující text Vlastimila Nečase a Tomáše Trampoty přibližuje vývoj zkoumání vlivu médií, autoři věnují pozornost zejména působení médií na veřejné mínění. Paulína Tabery se u příležitosti 15. výročí rozdělení Československa zaměřila na to, jak ho dnes lidé zpětně vnímají a zda mají pocit, že je třeba se k němu vracet. Daniel Kunštát uzavírá toto číslo textem, ve kterém se věnuje síle vztahu voličů k politickým stranám.
Články v tomto vydání Sociowebu byly připraveny s podporou Grantové agentury Akademie věd ČR v rámci projektu Veřejná a mediální agenda: komparativní analýza tematizace veřejné sféry, i. č. IAA700280702.
Příští číslo bude zaměřeno na politický extremismus.
Veřejné mínění: pytlík názorů, nebo nadpřirozená bytost? (Jiří Vinopal)
Jak číst zprávy z výzkumů veřejného mínění (Markéta Škodová)
Ekonomika, veřejné mínění a vypovídací hodnota výzkumů (Jan Červenka)
Vývoj zkoumání účinků médií ( Vlastimil Nečas a Tomáš Trampota )
Rozdělení Československa: Je pro Čechy stále tématem? (Paulína Tabery)
Voličské tábory a proměny intenzity stranické identifikace (Daniel Kunštát)
