Sprška kosmického záření a robotický dalekohled k monitorování
atmosféry
| ||
Jak se rozvíjí sprška kosmického záření v atmosféře ?
Primární kosmické záření dopadající na Zemi vytváří srážkami s jádry atmosféry rozsáhlou spršku sekundárních částic. Jinými slovy, částice s obrovskou energií se postupně v řetězových reakcích rozdrobí na veliké množství dalších částic s úměrně menšími energiemi. Vzniklá sprška se skládá z elektromagnetické komponenty (gama kvanta, elektrony a pozitrony), mionové komponenty a dále hadronů (tj. těžkých částic jako jsou protony, piony či kaony.) Obrázek a film zachycují, jak se mění počet produkovaných částic
v závislosti na nadmořské výšce. Primární kosmická částice, která
způsobila tuto spršku byl proton o energii 1 EeV (jeden
exaelektronvolt, přibližně 0.1 Joulu). Zvukové pozadí bylo
vytvořeno tak, že počet úderů přibližne odpovídá formuli
10^(počet částic daného druhu/počet částic v maximu). Zobrazují se
pouze částice s energií vyšší než 50 MeV a počet mionů a hadronů byl v
grafu vznásoben 10ti, aby byly viditelnější. Na obrázku i ve zvukovém
pozadí je dobře vidět a slyšet, kdy sprška dosahuje maximálního počtu
částic. Od nadmořské výšky cca 3 km se částice v atmosféře
"zabržďují" a jejich počet klesá.
Experiment AUGER potřebuje k úspěšné rekonstrukci dat poměrně přesnou
znalost atmosféry. S proměňující atmosférou se mění především
intenzita světla dopadajícího do fluorescenčních teleskopů. Vlastnosti
atmosféry monitoruje mimo jiné automatický robotický teleskop
FRAM. Porovnáním naměřených intenzit tzv. standardních
hvězd s očekávanou intenzitou při čisté obloze se získá
informace o okamžitém stavu atmosféry. Ta se dále použije při zpracování
naměřených spršek kosmického záření. Co právě FRAM dělá se můžete
dozvědět otevřením online
kamery .
|