Podpora akademikům a důstojnosti vědy

Haló noviny, 25.7.2009, Podpora akademikům a důstojnosti vědy

     (kru) 

PRAHA - Podporu Stanovisku akademické obce k budoucímu výzkumu a vývoji České republiky vyjádřily Klub společenských věd a už tři desítky levicových vědců, výzkumníků a intelektuálů. Jak zdůraznil předseda KSV Lubomír Vacek, podpůrné prohlášení nejen varuje před nebezpečím podfinancování vědy, zejména základního výzkumu, ale poukazuje i na význam důstojného postavení vědy ve společnosti.

            KSV podporuje protest vědců proti likvidaci české vědy, žádá »revokaci rozhodnutí vlády o razantním krácení rozpočtu Akademie věd ČR« a zajištění důstojného postavení všech oborů vědy a výzkumu ve společnosti. K prohlášení KSV se připojili mj. vysokoškolští pedagogové ekonom Zdeněk Hába, systémový analytik Tibor Vaško a sociolog František Zich, historička Hana Kráčmarová, socioložka Jarmila Merhautová, psycholog Jiří Sedlák a jazykovědec Vladimír Šaur, dále psycholožka Věra Picková, filozof, historik a europoslanec Miloslav Ransdorf, filozof Josef Suchánek či ekonom Ladislav Šafránek.

            Vacek pro Haló noviny podtrhl týmovost vědecké práce, návaznost rozličných vědeckých zkoumání, ale i roli vědce a vědecké komunity pro celkovou kulturní vyspělost a život společnosti. Vyzdvihl práci vědců, jejich asistentů, pracovníků řídících vědecké instituce (což je těžší než třeba řízení obchodní firmy), jakož i techniků a provozních pracovníků. Konstatoval obtížnost hodnocení tvůrčí vědecké práce. Podle něho sice část kritérií může být v základním a aplikovaném výzkumu stejných či podobných, ale část je specifických. Upozornil, že zatímco aplikovaný výzkum si může poměrně snadno a rychle naúčtovat využití svých výstupů, základní výzkum čeká často na využití roky. Pokud, jak podotkl, ho lze vůbec vystopovat, viz třeba aplikace z filozofie. Případné úhrady za využití základního výzkumu by už ani nemuseli inkasovat skuteční původci, takže v tomto je úloha státu nenahraditelná, podtrhl Vacek. Položil současně otázku, jak politici využívají výsledků vědy, jak se staví k vědeckým poznatkům, a tedy i k jejich původcům a jejich organizacím.

            Předseda Klubu jako sociolog připomněl i změnu ve vnímání postavení vědců v české společnosti. Jak sdělil, zatímco v sociologických průzkumech důvěryhodnosti lékaři čelné postavení zaujímali jak před r. 1989, tak nyní, a vysoké umístění si dál udržují např. učitelé, vědci, kteří se dříve pohybovali v první trojce, propadli až do druhé desítky.