Radka Dudová
V letech 1991 – 2001 došlo v České republice k nejvyššímu růstu počtu i podílu neúplných rodin v posledních čtyřech desetiletích. Celkem žilo v době sčítání lidu v ČR v roce 2001 v neúplných rodinách téměř 1,5 milionu osob, z toho 488 tisíc závislých dětí. Pro účely našeho výzkumu jsou důležitá zejména data týkající se neúplných rodin se závislými dětmi. Jejich podíl v české populaci stále narůstá – zatímco v roce 1991 byla z úhrnu neúplných rodin se závislými dětmi každá šestá rodina neúplná, v roce 2001 již to byla každá čtvrtá rodina. Nejčastěji se jedná o rodiny s jedním závislým dítětem (dvě třetiny), více než jedna čtvrtina má dvě závislé děti. Při posledním sčítání byla v 88 % v čele těchto rodin žena. Nejčastěji se jedná o ženu ve věkové kategorii 25-39 let, v polovině případů rozvedenou, v 16 % případů se jedná o svobodné ženy a v necelých 8 % o vdovy (údaje podle Sčítání lidu, domů a bytů 2001). Celých 17,5 % neúplných rodin má v čele osobu ekonomicky neaktivní, v 90 % z těchto případů se jedná o nezaměstnanou matku. Na druhou stranu ale matky závislých dětí v čele neúplných rodin jsou častěji ekonomicky aktivní než matky závislých dětí z úplných rodin. Nejvyšší podíl neúplných rodin byl zjištěn v Praze a v okresech Karlovy Vary, Brno-město, Sokolov a Cheb.
Ze statistik je patrné, že polovina neúplných rodin v čele se ženou vzniká v důsledku rozvodu manželského páru, další významná část vzniká pravděpodobně rozchodem nesezdaného soužití. Jak bylo řečeno v úvodu, zatímco nejtíživější problém pro otce po rozchodu představuje udržení a zachování vztahu s dětmi, matky v čele neúplných rodin se potýkají s jinými problémy, zejména s problematikou ekonomického zajištění rodiny. V následující kapitole uvidíme, jak ony samy vnímají a interpretují svou situaci, jaké problémy pociťují jako nejpalčivější a jaké životní strategie volí při jejich řešení.
Ekonomická situace matek po rozvodu
