veřejné neuniverzitní výzkumné instituce, kterou tvoří soustava vědeckých pracovišť. Svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky (AV ČR) a dalšími právními předpisy. Výzkum prováděný AV ČR usiluje o rozvoj poznání na mezinárodní úrovni, respektuje však přitom aktuální potřeby české společnosti. Nejvyšším samosprávným orgánem AV ČR je Akademický sněm. Výkonným orgánem AV ČR je Akademická rada v čele s předsedou AV ČR. Jejím stálým poradním orgánem je Vědecká rada, která se zabývá vědní politikou AV ČR. Tyto celoakademické orgány jsou voleny vždy na čtyřleté období.
Profesor Holý oslavil 75. narozeniny v nových laboratořích
2.9.2011
Chemické chránění DNA před enzymatickým štěpením
1.9.2011
Srpnovou astrofotografií je "Jupiter a Ganymed" Jana Klečky
2.9.2011
Při pohledu na půlnoční oblohu nás v těchto měsících zaujme jasná „hvězda“ nad východním obzorem. Jupiter, největší planeta Sluneční soustavy, která by snadno pohltila 1321 Zemí, vyvolával vždy značný zájem lidstva. První písemný záznam o jeho sledování pochází patrně z roku 364 př. n. l., kdy čínský astronom Gan De pozoroval pouhým okem nejen planetu samu, ale údajně i některý z jejích měsíců, patrně Ganymeda.
Bezlopatková odvalovací turbína – vynález vědců z Akademie věd
16.8.2011
Jak na alergie, naznačil výzkum ÚMG AV ČR
15.8.2011
"Temná mlhovina v Lištičce" červencovou astrofotografií
12.8.2011
Autor vítězného snímku „LBN 134 – temná mlhovina v Lištičce“ Libor Richter, jenž nejvíce oslovil porotu červencového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce, namířil svůj dalekohled do míst oblohy, kde kromě éterického závoje Mléčné dráhy téměř nic není. Tedy – z hvězd jasnějších čtvrté hvězdné velikosti zde nenalezneme žádnou. I ta nejjasnější, nesoucí jméno Anser, dosahuje hodnoty pouze čtyři celé a čtyřicet čtyři setin.
Astronaut Andrew Feustel v České republice
10.8.2011
Americký astronaut Andrew Feustel, jenž byl dvakrát na oběžné dráze Země a který vzal na poslední misi raketoplánu Endeavour postavu Krtečka, převzal 1. srpna 2011 z rukou předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše nejvyšší ocenění AV ČR De scientia et humanitate optime meritis. Andrew Feustel je v Česku na pozvání AV ČR, ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR, Americkým centrem Velvyslanectví USA v ČR a Českou kosmickou kanceláří.
Reportáž z návštěvy A. Feustela
Jak čtou buňky informace v DNA?
5.8.2011
Nové poznatky vědců z AV ČR přispívají k léčbě závažných onemocnění
Léčebná metoda českých vědců slavila úspěch v Americe
3.8.2011
Novou terapeutickou metodou u syndromu diabetické nohy je léčba pomocí autologních kmenových buněk. Vyvinuta byla ve spolupráci dvou institucí – Centra diabetologie pražského IKEMu a Ústavu experimentální medicíny (ÚEM) AV ČR. Čeští vědci získali prestižní cenu za výsledky studie léčby ischemické choroby dolních končetin a syndromu diabetické nohy buněčnou terapií na mezinárodním kongresu diabetologů, jenž se konal letos v červnu v americkém San Diegu.
Vědci sestavili podrobnou mapu genů ječmene
28.7.2011
Memorandum o stálé spolupráci AV ČR a Senátu PČR
21.7.2011
Předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš a předseda Senátu PČR Milan Štěch podepsali Memorandum o stálé konferenci mezi Senátem PČR a AV ČR. Slavnostní akt se uskutečnil za účasti místopředsedů Senátu Aleny Gajdůškové a Petra Pitharta, místopředsedy AV ČR prof. Jaroslava Pánka a dalších významných hostů ve čtvrtek 21. července 2011 v sídle Senátu PČR.
Diskusní fórum Věda, vzdělávání a průmysl v 21. století
20.7.2011
Pod názvem „Věda, vzdělávání a průmysl v 21. století“ se ve středu 20. července konalo diskusní fórum v prostorách pražského Velkopřevorského mlýna. Akci zorganizovala společnost Fosfa, jejíž generální ředitel Ing. Ivan Baťka se společně s hlavním hostem mítinku, předsedou AV ČR prof. Jiřím Drahošem, ujal moderátorské role.
Biologické čištění půdy a vody
4.7.2011
Čištění chemicky kontaminované vody a zejména půdy je velmi nákladné. Hledají se proto technologie, které by tento proces zlevnily. Jednou z nadějných cest dekontaminace je použití mikroorganismů a rostlin. Takovými možnostmi se nyní zabývají vědci z Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) AV ČR, v. v. i.
