2. Charakteristika vědecké činnosti a hlavní výsledky badatelského a cíleného výzkumu

Základní přehled výsledků badatelského a cíleného výzkumu je uspořádán podle jednotlivých oborových sekcí. Shrnuje hlavní tematické zaměření badatelské činnosti v dané sekci, do něhož se promítá koncepce jednotlivých ústavů. Pro ilustraci jsou uvedeny vždy anotace některých konkrétních badatelských výsledků: ukončených týmových vědeckých prací, jednotlivých objevů či významných publikací (u vědeckých prací s více autory jsou samozřejmě uváděni i spoluautoři z mimoakademických institucí). Uvedený širší seznam anotací je potom jen malou částí toho, co bylo ve vědeckých ústavech AV ČR v tomto období uděláno.

1. Sekce matematiky, fyziky a informatiky
2. Sekce aplikované fyziky
3. Sekce věd o Zemi
4. Sekce chemických věd
5. Sekce biologických a lékařských věd
6. Sekce biologicko-ekologických věd
7. Sekce sociálně-ekonomických věd
8. Sekce historických věd
9. Sekce humanitních a filologických věd

1. SEKCE MATEMATIKY, FYZIKY A INFORMATIKY

        Sekce sdružuje pracoviště zabývající se celou škálou problémů fyziky, od určování fundamentálních přírodních zákonů k zjišťování jejich důsledků, i matematiky a informatiky od formulování abstraktních teorémů k praktickým aplikacím.
        Výzkum v oboru fyziky kondenzovaných látek objasnil vztah mezi elektrickou vodivostí a anomální magnetorezistencí v neuspořádaném dvourozměrném elektronovém plynu, popsal vlastnosti vysokoteplotních supravodičů nad kritickou teplotou. Ve spolupráci s ukrajinskými vědci byla objasněna povaha nositelů náboje ve feromagnetických manganitech; v nich pozorovaná extrémní magnetorezistence slibuje možnosti technického využití. Byly proměřeny fyzikální a chemické změny polymerů po ozáření ionty argonu a dusíku. Určení mechanismu "radiační degradace" těchto látek má bezprostřední význam pro technické a lékařské aplikace. Ve fyzice elementárních částic vzbudil pozornost výsledek podrobného studia rozptylu pozitronů do velkých úhlů, který ve svém důsledku směřuje k hypotéze o existenci "nové" částice. V souvislosti s měřeními probíhajícími na urychlovači (CERN) byl spočten rozpad B-bosonu; to přináší nové poznatky o hmotnosti b-kvarku. Ve spolupráci s francouzskými, ruskými a americkými vědci byly prostudovány fyzikální vlastnosti "exotických" atomových jader s neobvyklým počtem protonů a neutronů a jejich stabilita. Odborníci v oblasti jaderné fyziky proměřili v regionu dostavované jaderné elektrárny Temelín koncentraci tritia v povrchových vodách a v dešťových srážkách, aby bylo po jejím spuštění možné zhodnotit případnou kontaminaci životního prostředí. Zavedení výroby radiofarmak pro nukleární medicínu (metody SPECT a PET) otevřelo možnost vlastních klinických zkoušek. Úspěšně proběhly preklinické zkoušky implantátu uzavřeného zářiče ¹⁴⁵Sm pro brachyterapeutické aplikace.
        V rámci astrofyzikálního výzkumu byly získány nové poznatky o charakteru drah planetek sluneční soustavy, o sférických efektech v atmosférách horkých hvězd a o rekonexi magnetického pole v eruptivních protuberancích. Byla vyhodnocena a interpretována akcelerometrická měření na palubě raketoplánu Atlantis STS-79, který vynesl do prostoru u nás vyvinutý supercitlivý akcelerometr.
        Matematický výzkum kromě vysloveně teoretických prací dosáhl i řady výsledků s přímými aplikacemi v přírodních, technických a společenských vědách. Patří sem metoda spolehlivého řešení úloh, jejichž vstupní data jsou zatížena neurčitostí, a výsledky v teorii interpolace.
        V oblasti informatiky byly vyvinuty algoritmy na podporu rozhodování v situaci radiačního ohrožení. Výsledky výzkumu v oblasti neuronových sítí byly aplikovány ve fyzice elementárních částic a v adaptivním řízení. V oblasti kognitivních výpočtů byl vypracován přehled počítačových modelů mozku a byly vyvinuty algoritmy pro získávání informací z medicínských databází při výběru optimální terapie, např. při hypertenzi. Byl vytvořen geodynamický matematický model styku Karpat a Českého masivu a kolize indické desky s eurasijskou. Aplikace badatelských výsledků směřujících do oblasti průmyslu, bankovnictví, politiky a medicíny se realizují ve spolupráci s mimoakademickými partnery.

2. SEKCE APLIKOVANÉ FYZIKY

        Sekce sdružuje badatelská pracoviště orientovaná na studium fyzikálních jevů a vlastností makroskopických objektů v celém rozsahu od základního výzkumu až k možným praktickým aplikacím.
        V oblasti materiálového výzkumu se studium souvislostí mezi strukturou a mikrostrukturou materiálů a jejich vlastnostmi výrazně posunulo k tzv. "moderním materiálům". Zavedením částeček Al₂O₃ do matrice kompozitů hliníku vyztuženého částicemi SiC se na základě teoretické předpovědi podařilo snížit rychlost creepu (deformace namáhaného materiálu za vysokých teplot) až o osm řádů. Obdobně bylo dosaženo výrazného zvýšení houževnatosti kompozitu na bázi borosilikátové skelné matrice zpevněním tvárnými kovovými částicemi. Nové možnosti speciálních aplikací otevírají i keramické materiály vznikající po interakci částic pevné, respektive kapalné fáze s proudem nízkoteplotního plazmatu. Hlavní zájem fyziky vysokoteplotního plazmatu se soustředil na teoretické i experimentální studium chování plazmatu v tokamacích a v impulzních plazmových systémech. Na tokamaku CASTOR bylo zjištěno, že fluktuace plazmatu rozšiřují spektrum vln, které generují značnou část celkového elektrického proudu, podstatně více, než se očekávalo. Na impulsním zařízení REBEX byl podán přímý důkaz existence silné Langmuirovy turbulence, tj. extrémně intenzívních a prostorově lokalizovaných shluků vln a jejího dominantního vlivu na ohřev plazmatu svazkem. V hydrodynamice byla na modelech několika povodí simulována srážko-odtoková bilance vystihující vliv klimatických změn na roční odtokový režim, kulminační průtoky povodí a na zásoby podzemní vody. Současně byl vybudován automatický monitorovací systém k měření vodního režimu půd s cílem zmírnit spolehlivou predikcí dopady i takových událostí, jako byly červencové povodně 1997. Byl vytvořen i zjednodušený model údolních nádrží, umožňující studovat na základě experimentálních hydrometeorologických a fyzikálně chemických vstupních dat komplexní biologické procesy v nádržích, jako jsou dynamika fytoplanktonu či potravní řetězec až do rybí obsádky.
        Jako speciální experimentální metoda byla realizována trojrozměrná optická "past" pro manipulaci s objekty submikroskopických rozměrů. Ve spolupráci s britskou univerzitou v Yorku byl zkonstruován originální miniaturní rastrovací elektronový mikroskop s autoemisní tryskou a zabudovaným detektorem velmi pomalých elektronů. Byl sestaven a vyzkoušen experimentální model cévního systému člověka, který modeluje zátěž "levého" a "pravého" srdce při různých podpůrných úpravách a bypassech. Použitím číslicového filtru s adaptivní strukturou se v radioelektronice dosáhlo výrazného snížení nároků na výpočetní systém při umělém modelování české řeči. Systémová analýza přenosu etalonové frekvence digitální družicovou sítí vyústila v účinnou metodu korekce rušivých frekvenčních posuvů způsobených pohybem geostacionární družice. V optoelektronice se podařilo účinně kolimovat silně divergentní eliptický světelný svazek diodového laseru holografickým difrakčním elementem. Výzkum příčin stárnutí GaP:N elektroluminiscenčních diod vysoké zářivosti, probíhající ve spolupráci s firmou Siemens, vyústil v návrh technologické změny výroby, výrazně zpomalující degradaci těchto diod. Byl vyvinut a ověřen vláknový optický senzor schopný registrovat únik i nepatrného množství benzínu. V oblasti mechaniky ukázalo modelování nepružné deformace vycházející z popisu změn ve struktuře materiálů, že poškození se kumuluje až do "vyčerpání pevnosti". Model plošné korozní vady umožnil stanovení kritéria spolehlivosti dlouhodobě provozovaných vysokotlakých potrubí. Matematické modely kloubní chrupavky a synoviální kapaliny chránící chrupavku před oděrem pak předpovídají intenzívní filtraci této kapaliny chrupavkou a tvorbu ochranného gelu na jejím povrchu při statickém zatížení zdravého kyčelního kloubu člověka, na rozdíl od kloubu se zánětem.
V elektrotechnickém výzkumu byla vyřešena zásadní potíž s nestabilitou asynchronních strojů, vznikající v důsledku nelineární zpětné vazby. Spolupracující podnik vyrábějící trolejbusy díky tomu posílil své postavení na konkurenčně náročném americkém trhu. V termomechanice byla vypracována a experimentálně ověřena metoda kondenzačních vln v expanzní části rázové trubice. Znalost kondenzačních procesů, především vody a jejích směsí, umožňuje zvyšovat životnost a účinnost parních turbin.

3. SEKCE VĚD O ZEMI

        Do této sekce se sdružila vědecká pracoviště, která studují vlastnosti zemského tělesa a jeho plynného obalu jako celku i detailní chování svrchních vrstev zemského pláště s důrazem na specifiku území našeho státu.
        V rámci výzkumu Českého masivu byla dokončena monografie věnovaná geologii české části hornoslezské pánve.
Analýza klimatických změn byla založena na přímých pozorováních observatoře Milešovka, pokrývajících uplynulých 90 let, na inverzi teplotních profilů z vrtů umožňující sledovat změny klimatu v několika posledních stoletích a na geologických metodách zkoumání klimatických oscilací středního a mladšího holocénu.
        V oblasti ochrany a výzkumu životního prostředí bylo prokázáno, že kopyrolýzou s uhlím lze zpracovat i nerecyklovatelné směsi odpadních plastů na dále využitelné nebo dále zpracovatelné produkty, byly studovány emisní toky těžkých kovů při fluidním spalování kovů a byla rovněž vypracována metoda detekce pevných průmyslových spadů pomocí magnetických měření.
        V roce 1997 byl po dvouletém úspěšném provozu ukončen příjem telemetrie družice MAGION 4, zkonstruované v Akademii věd ČR. Ve vlnových měřeních pořízených touto družicí byly zjištěny a popsány nové typy magnetosféricky odrážených hvizdů, což potvrzuje význam družicových měření pro studium vnější atmosféry Země.
        Společným rysem všech geovědních pracovišť je využívání a rozvoj metod moderní matematiky a informatiky. Byl vytvořen programový systém zaměřený na extrémně náročné výpočty pro matematické modelování rozsáhlých třídimenzionálních úloh v geomechanice. Metoda neuronových sítí byla využita k analýze seismogramů i při řešení predikce důlních otřesových jevů.

4. SEKCE CHEMICKÝCH VĚD

Sekce sdružuje pracoviště zabývající se zejména chemickou strukturou, vlastnostmi a syntézou organických i anorganických látek.
        V oblasti fyzikální chemie pokračoval teoretický a experimentální výzkum v chemické fyzice, katalýze, elektrochemii a v přilehlých oborech. Výsledky získané při vývoji a charakterizaci struktury katalyzátorů pro transformace aminů, při přípravě a studiu modelových katalytických systémů na bázi organometalických sloučenin a při analýze povrchů materiálů byly nabídnuty k využití průmyslovým podnikům ČR.
        Výzkum v anorganické chemiise soustředil na syntézu, charakterizaci a mechanismus vzniku a přeměn nových sloučenin a látek, zvláště v oblasti chemie boru, oxidu křemičitého, nitridů železa, halogenidů, oxidů kovů, vrstevnatých monokrystalů a komplexů a chalkogenidových skel. Mimo jiné byl vypracován postup syntézy nového typu pigmentů s charakteristickým leskem a antikorozních pigmentů na bázi slídy, pokryté oxidy přechodných kovů a navržen způsob odstraňování odpadního kamence vznikajícího při likvidaci chemické těžby uranu.
        V oblasti organické chemie a biochemie se výzkum zaměřil na chemii a biochemii peptidů, bílkovin, sacharidů, přírodních látek, steroidů, oligonukleotidů a analogů složek nukleových kyselin, se zvláštním zřetelem na jejich léčebné a ekologické aspekty. Pozornost zaslouží příprava nových látek s možnou brassinoidní účinností, která může pozitivně ovlivňovat rostlinnou produkci, syntéza nových inhibitorů HIV - proteázy, které prokazují významnou biologickou aktivitu v závislosti na konfiguraci sousedících uhlíků s izosterní skupinou či studium přípravy a mechanismu účinku nových virostatik na bázi analogů složek nukleových kyselin. Byla též úspěšně objasněna možná nová regulace hmyzí reprodukce peptidovými regulátory či chemická komunikace čmeláka značkovacím feromonem.
        V analytické chemii se výzkum soustředil na separaci, charakterizaci a mikropreparaci biopolymerů a částic, na teorii a metodologii elektromigračních technik a dále na kapalinovou chromatografii, stopovou analýzu prvků a látek v životním prostředí a na superkritickou fluidní extrakci. Nadále byla rozvíjena metoda rychlé mikroseparace fragmentů DNK (deoxyribonukleové kyseliny) pro analýzu nukleových kyselin a ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem stanovení velmi nízkých koncentrací arzenu a stroncia v tělních tekutinách.
        V oblasti makromolekulární chemie se základní i cílený výzkum zaměřil na syntézu, fyzikální chemii a fyziku polymerů. Řešily se projekty s mezioborovou tématikou, spojující makromolekulární chemii s jinými oblastmi, např. s elektronikou, optoelektronikou, biochemií, farmakologií či s lékařskými vědami. Pozornost byla věnována přípravě polymerů se speciálními funkcemi a biodegradovatelných a biolékařských polymerů. S výbornými výsledky byly ukončeny preklinické zkoušky kontaktních čoček se zabudovanými stíněnými aminy; tyto čočky se osvědčily při hojení ran a zánětlivých procesů v lidském oku.
        V oblasti chemického inženýrství patřily k hlavním vědeckým tématům moderní separační metody, fázové rovnováhy a stavové chování tekutých systémů, nelineární dynamika vícefázových reaktorů, katalýza a sorpce, chemické reakce indukované lasery a mikrovlnným zářením a imobilizace biologických materiálů do anorganicko-organických matric. Byly zkoumány zejména procesy šetrné k životnímu prostředí a procesy pro zlepšování a obnovu životního prostředí, jako jsou např. dekontaminace a remediace odpadních vod či znečištěných plynů a půd.

5. SEKCE BIOLOGICKÝCH A LÉKAŘSKÝCH VĚD

        Pracoviště sdružená v sekci studují strukturu a funkci živých organismů od molekulární a buněčné úrovně až po úroveň celého organismu.
        Biofyzikální výzkum se zaměřil zejména na elektrochemické metody studia nukleových kyselin a proteinů, funkci, vývoj a strukturu genomu a vliv fyzikálních a chemických faktorů na tuto strukturu. Sledovány byly též vztahy mezi strukturou a funkcí proteinů a mechanismy řízení proliferace, diferenciace a buněčné smrti v buněčných populacích. K mnoha dosaženým významným výsledkům patří např. využití schopnosti peptidových nukleových kyselin specificky vázat fragmenty DNK pro diagnózu genu kódujícího onkogenní supresor p53 či vývoj extrémně jednoduché, rychlé a účinné extrakce DNK z roztoku.
        V molekulární genetice zůstalo těžiště výzkumu v poznávání procesů vedoucích k diferenciaci buněk živých organismů, a to jak ve sledování signálních mechanismů spouštějících cílové reakce, tak i ve sledování pochodů, kterými cílové geny na signální podněty reagují. Byly dále zaváděny nejmodernější biotechnologické přístupy, jako jsou vyřazování genů, příprava transgenních organismů, automatické sekvenování genů, poziční klonování genů apod. Mimo jiné byly odhaleny unikátní vlastnosti onkoproteinu MN, které jej předurčují stát se vynikajícím cílem pro nově vyvíjené protinádorové léky.
        V oblasti mikrobiologie se výzkum soustředil na fyziologii, buněčnou a molekulární biologii a genetiku bakterií, hub, mikroskopických řas a na témata imunologická. V rámci těchto oblastí byly podrobněji studovány modifikace DNK, regulační mechanismy při řízení diferenciace, produkce antibiotik, imunosupresiv a průmyslově využívaných enzymů, degradační aktivity mikroorganismů a vývojové aspekty imunity během vývoje druhů a vývoje jedince. Některé výsledky, jako např. nové deriváty antibiotik, nacházejí uplatnění i v humánní medicíně a farmaceutickém průmyslu.
        Výzkum v experimentální botanice se zaměřil na genetiku, fyziologii, patofyziologii a biotechnologie rostlin, se zvláštním zaměřením na vývoj pylu, strukturu a funkci signálních soustav při vývoji rostlin, buněčnou a molekulární biologii, regulační mechanismy fotosyntézy a virové choroby rostlin. Mimo jiné byl u rostlin dvěma nezávislými chemickými metodami prokázán hormon melatonin, látka signalizující noc, který byl dosud převážně považován pouze za hormon živočišný. Byla též uměle zavedena molekulární značka do genomu chmelu pro identifikaci českého chmelu.
        V oblasti entomologie pokračoval výzkum v oborech, kde je hmyz výhodným modelovým objektem pro řešení důležitých teoretických otázek či - např. v případě škůdců - předmětem praktického zájmu. Pozornost se soustředila na mechanismy postembryonální morfogeneze, neuronální řízení biorytmů a vývojových cyklů, na úlohu hmyzu v ekosystému a na biologický boj s hmyzími škůdci. Byl např. analyzován gen kódující tvorbu hedvábí ve snovacích žlázách některých druhů housenek či zmapována biodiverzita vodního hmyzu na Šumavě.
        Fyziologický výzkum dále rozvíjel teoretické základy lékařských i veterinárních věd, zvláště v oblasti neurobiologie, kardiovaskulární fyziologie, molekulové a buněčné fyziologie, molekulární embryologie, fyziologie reprodukce, laktace a výživy a genetiky hospodářských zvířat. Významných výsledků bylo dosaženo v mnoha oblastech, např. ve výzkumu stárnutí a jeho vztahu k vnějším faktorům, při studiu signálních přenosů nervy, při odhalování mechanismů kontroly tukové tkáně a vzniku obezity apod. Za zmínku stojí též nalezení možné ochrany zvířat na pastvě před rostlinnými toxiny zavedením genů detoxikačních enzymů do genomu mikrobů trvale osidlujících zažívací trakt či zjištění zásadní role proteinu cyklinu pro normální embryonální vývoj.
        V experimentální medicíně pokračoval výzkum v oblasti biologie a patologie buňky, neurověd a vývojové a genetické toxikologie a teratologie. Podařilo se např. v séru pacienta trpícího lupénkou a sklerodermií identifikovat autoprotilátky zaměřené proti dvěma proteinům heterogenních jaderných ribonukleoproteinů, či na vzorku 2000 těhotných žen v okrese Teplice analyzovat vztah rizika růstové retardace plodu ke koncentraci prachových částic.
        Farmakologický výzkum se již tradičně zaměřil na neurofarmakologii, molekulární imunofarmakologii a obecnou farmakologii.

6. SEKCE BIOLOGICKO-EKOLOGICKÝCH VĚD

        V sekci jsou sdružena pracoviště zkoumající živé organismy, jejich vzájemné vztahy a společenství různých druhů.
Výzkum v systémové botanice se zabýval taxonomií a chronologií vyšších a nižších rostlin, studiem vegetace ČR, Evropy a dalších území, produkční ekologií a ekofyziologií, mykologií a biotechnologií. Zvláštní pozornost byla věnována výzkumu příčinných souvislostí na úrovni populace, společenstva i ekosystému. Při studiu genetické variability populací i šíření rostlin byly stále více zaváděny moderní metody DNK a isozymové analýzy. Z mnoha souhrnných studií je nutné zmínit alespoň vydání 5. svazku Květena České republiky.
        Výzkum ekologie krajiny měl i nadále těžiště ve studiu strukturálních a funkčních vlastností krajinných složek na různých úrovních, a to jak v krajině relativně původní, tak i v krajině člověkem ovlivněné. Pozornost byla též věnována vlivu povodní v roce 1997 na rybí společenstva v celém rozsahu říčního kontinua zaplavených území Moravy či výskytu a toxicitě stálých organických polutantů v horských smrkových ekosystémech.
        V oblasti půdní biologie pokračovalo studium základních složek půdy, a to z hlediska půdní mikromorfologie, chemie, mikrobiologie a zoologie. Dále byla sledována společenstva půdních organismů na rekultivovaných plochách po povrchové těžbě uhlí. Důležitých výsledků bylo dosaženo např. při studiu biodiverzity půdního prostředí během sekundární sukcese na opuštěných polích či při výzkumu biologické aktivity půdy na strupovitost brambor.
        Výzkum v hydrobiologii, soustředěný převážně na komplexní limnologický výzkum údolních nádrží, se v poslední době rozšířil o studium horských jezer na Šumavě i v zahraničí. Rozvíjelo se sledování genetické diverzity populací planktonních organismů i kvantitativní studium rybích obsádek v řekách. Sonarovým paprskem byla např. prozkoumána rybí obsádka na 200 km úseku Labe v ČR a 15 km v Německu, se zvláštním zřetelem k úsekům pod výpustěmi průmyslových zařízení či k ústím významnějších přítoků.
        Parazitologický výzkum byl zaměřen na studium parazitů zvířat i člověka, mimo jiné na biologii parazitů, jejich vztah k hostiteli a objasňování soužití parazita a hostitele od úrovně molekulární až k úrovni organismů a vnějšího prostředí. Pozornost zaslouží zejména podrobné zmapování a identifikace tasemnic
u evropských ryb, popis výstupu patogenních i nepatogenních améb v rybách či izolace a zjištění složení genu kódujícího zásobní protein pro železo u klíšťat.

7. SEKCE SOCIÁLNĚ EKONOMICKÝCH VĚD

        Sekce sdružuje šest pracovišť z oblasti sociálně-ekonomických a právních věd, psychologie a knihovědy.
Hlavní výzkumná témata v sociologii se týkala strategie sociální transformace a jejích aktérů, modernizace české společnosti, utváření a konsolidace nových politických struktur na centrální úrovni i na úrovni lokálních samospráv a otázky mocenských sítí. Jako podklad pro sociální politiku sloužila dílčí témata o rodině (role muže a ženy), postavení žen s vysokoškolským vzděláním, reprodukce obyvatelstva, bydlení. Výzkum se dotýkal i česko-německých vztahů v příhraničí.
        V ekonomii se teoretický a empirický výzkum v oblasti makro- i mikroekonomie rozšířil i do oblasti veřejných financí, ekonometrie, ekonomické integrace, ekonomie práce, průmyslové organizace, mezinárodního obchodu, mezinárodních financí, environmentální ekonomie a ekonomiky zdravotnictví. Výzkumná činnost se soustředila na základní problémy ekonomické transformace u nás a její očekávaný vývoj, ekonomické předpoklady a očekávané důsledky vstupu ČR do EU. Pro současnou situaci národního hospodářství je významným přínosem i výzkum oboru podnikatelské etiky.
        Psychologie zkoumá vybrané problémy kognitivní psychologie, zdroje sebehodnocení a životní spokojenosti u temperamentových typů, vztah mezi obecnými a specifickými charakteristikami osobnosti, způsobilost vyrovnat se
s životními obtížemi (neuroticismus a úzkost). Výzkumná problematika se dotýká
i současných problémů menšin, např. problematiky romských dětí.
        V právních vědách je výzkum zaměřen na otázky sbližování právního řádu ČR s právními řády zemí Evropského společenství. Speciální pozornost byla věnována právní komparatistice. Ústav státu a práva nadále poskytuje expertní připomínky k legislativním materiálům ústavních orgánů, orgánů státní správy, jakož i pro výběr a hodnocení soudních rozhodnutí určených k publikaci. Ústav se výrazněji účastní na tvorbě nových právních předpisů, jako je např. rekodifikace soukromého práva a řešení zásadních otázek ústavního práva.
        Masarykovské studie pokračovaly vydáním dalších svazků Sebraných spisů TGM: Cesty demokracie IV a Karel Havlíček i editorskou přípravou rozpracovaných svazků spisů TGM. Badatelská činnost se rozvíjela i na dalším dlouhodobém úkolu - T. G. Masaryk, tvůrce demokracie v multinacionálním státě. Masarykův ústav mj. uspořádal významnou mezinárodní konferenci: TGM, Rusko a Evropa, Dílo - Vize - Přítomnost.
        V oblasti knihovědy a informatiky pokračuje bádání o dějinách knihy, knihtisku a knihoven do konce l8. století. Do počítačové databáze byly ukládány vybrané záznamy, např. analytických popisů vydání spisů J. A. Komenského, hispanik a italik z 16. - 17. století z českých a moravských tiskáren. Zahájeny byly práce na rejstříku českých a zahraničních nakladatelů a knihkupců 16. - 18. století. Pokračuje zavádění projektu Linca, tj. počítačového propojení knihoven AV ČR.

8. SEKCE HISTORICKÝCH VĚD

        Sekce sdružuje sedm pracovišť soustřeďujících se na historii našeho území od jejích raných počátků do současnosti včetně dějin výtvarné a hudební kultury, a to v rámci širokého evropského kontextu.
        V archeologii výzkum moravských nalezišť z období paleolitu přináší nový obraz svébytného kulturního prostředí ovlivňujícího vývoj i v ostatní Evropě. Na výzkumech se podílel i tým Harvardské univerzity, a to zejména na časně mladopaleolitické stanici v okolí Brna. Významné výsledky přinesla analýza nálezového materiálu z římské pevnosti u Mušova. Pokročil výzkum na tématu "Dějinný a kulturní vývoj Velké Moravy" v rámci projektu Union Académique Internationale.
        Pražské pracoviště se soustřeďuje na problematiku pravěké a středověké archeologie Čech, prostorové analýzy historické krajiny a na aplikaci přírodovědných metod. Jde o rozvoj tzv. prostorové archeologie a souvisejících metodik (GIS, GPS, letecká archeologie, geofyzikální průzkum). Velký důraz se klade i na památkovou ochranu archeologických pramenů včetně intenzívního budování centrální archeologické databáze a podílu na záchranných terénních výzkumech.
        Historický výzkum je založen na použití moderních metodologických postupů přispívajících k vědeckému poznání českých dějin zejména ve středoevropském kontextu. Historický ústav zpřístupňuje výsledky původního bádání
i edicemi příslušných pramenů od středověku po rok 1945. Pokračují práce na životopisném slovníku českých zemí a systematické bibliografii odborné produkce. Výzkum je dále soustředěn na projekty Dějin Československa 1918-1945, Dějiny střední, východní a jihovýchodní Evropy. Podle doporučení AHG bylo v HÚ zřízeno specializované pracoviště pro výzkum raného středověku.
        Badatelská činnost v rámci soudobých dějin vychází z dlouhodobé koncepce výzkumu československých a českých dějin od konce 30. let (Mnichov 1938) do současnosti. Buduje se systematická vlastní dokumentace a bibliografie pro období od roku 1918 do současnosti. Specializovaný odborný časopis i vydávání pramenných edic je nezbytným předpokladem pro rozvoj celého oboru. Jsou plněny rovněž úkoly neoficiálního konzultačního a expertního střediska, např. i pro česko-německé vztahy.
        V oboru archivnictví se pozornost zaměřuje především na dějiny vědy a vědeckých institucí, soupisy bohemikálních rukopisů, na pomocné vědy historické, zejm. kodikologii, a na archivní vědu. Postupně se vytváří počítačová databáze pro soupis a popis rukopisů. Archiv koordinuje projekt Ruská a ukrajinská emigrace v meziválečném Československu. Zároveň se studuje vývoj a vzájemné vztahy české, rakouské a německé historiografie od 30. do 50. let dvacátého století.
        Výzkum dějin umění se věnuje poznání tvůrčích hodnot kulturního dědictví našich zemí, které se v pluralitě metod současné vědy objevují v nových významech a souvislostech. Dlouhodobý úkol zpracování topografie umělecko-historických památek Čech a Moravy pokročil vydáním svazku "Nové Město pražské", pokračují též práce na dokončení souborných dějin českého výtvarného umění. Ústav dějin umění se podílel na výstavě "Rudolf II. a Praha" a uspořádal při této příležitosti mezinárodní konferenci.
        V rámci hudební vědy pokračovala v roce 1997 práce na Akademické hudební encyklopedii a projekt Česká hudba 1948 - 1989. Systematické bádání v historii české hudby (B. Smetana, A. Dvořák) je doplněno i zkoumáním česko-rakousko-německé hudební tradice. Rozvíjela se spolupráce na projektu Ave musica (s ÚKS). Ústav byl spolupořadatelem mezinárodní konference Cirkulace hudby a hudebníků v Čechách a na Moravě 1600 - 1900.

9. SEKCE HUMANITNÍCH A FILOLOGICKÝCH VĚD

        V roce 1997 bylo v sekci zařazeno sedm pracovišť. Na XI. zasedání Akademického sněmu AV ČR dne 17. prosince 1997 bylo z dosavadního útvaru při Archivu AV ČR zřízeno s účinností od 1. ledna 1998 samostatné pracoviště s právní subjektivitou Slovanský ústav AV ČR a zařazeno do této sekce.
        Filozofie je zaměřena na realizaci dlouhodobých badatelských programů, jejichž společným cílem je zpřístupňovat závažné filozofické texty, přispívat k řešení aktuálních problémů současné filozofie a jejich recepci v českém prostředí. Filozofický ústav rozvíjí i bohatou ediční a překladatelskou činnost. Badatelská pozornost byla věnována zejména fenomenologii a filozofii existence, dále politické a morální filozofii, logice, teorii vědy, filozofii přírodních věd a filozofickým aspektům ekologie. Pokračovalo vydávání děl J. A. Komenského, J. Patočky a dalších významných českých myslitelů staré a nové doby v kontextu vývoje evropské filozofie od antiky až po dobu nejnovější.
        V jazykovědě je prováděn vědecký výzkum českého jazyka. Pozornost je věnována vztahu češtiny k jazykům ostatním. S využitím obsáhlých materiálových korpusů vznikají slovníky současné češtiny, staré češtiny, slovanské etymologie, práce dialektologické a onomastické. Rozvíjí se i sociolingvistika, lingvistika textu, zkoumání řečové komunikace a jednání, pro něž bylo vytvořeno speciální audiovizuální pracoviště. Zájem veřejnosti o mateřský jazyk je podnětem k činnosti popularizační a jazykovědné.
        V oblasti literárněvědné se pokračuje v řešení dlouhodobých projektů, v jejichž rámci byl mj. dokončen k vydání třetí díl Lexikonu české literatury. Bádání se nyní soustřeďuje na dějiny české literatury po roce 1945 a na poetiku literárního díla 20. století. Středisko literárněvědných informací Ústavu pro českou literaturu poskytuje servisní služby i externím uživatelům (studentům, zahraničním bohemistům). Středisko rozšířilo databázový systém. Nově byl založen fond elektronické knihovny archivující plnotextové soubory z produkce českých nakladatelství a jednotlivých autorů. Tvoří se tak základ pro Českou elektronickou knihovnu.
        Klasická studia jsou zaměřena na výzkum písemnictví a působení klasické tradice ve střední Evropě. Ústav pro klasická studia rozvíjí dále středolatinská studia (lexikografie), dějiny novolatinské literatury, uměnovědné disciplíny (projekt Ave musica). Studie a monografie vycházející z heuristické činnosti ústavu a příručkové práce jsou programově koncipovány pro digitální média. Dlouhodobě se pracuje na projektu Clavis Monumentorum Litterarum Bohemiae. Tento projekt je sledován Mezinárodní akademickou unií v Bruselu.
        Etnografie a folkloristika vypracovává historicko-etnografické a folkloristické syntézy hmotné a duchovní kultury v rámci dvou projektů: Národopisná encyklopedie a Národopisný atlas Čech, Moravy a Slezska. Dále se provádí výzkum domácího slovesného i hudebního folklóru a v rámci mezinárodní spolupráce je zpracovávána i lidová hudební kultura Němců v Čechách. Pokračuje výzkum duchovní a sociální kultury (obřady, obyčeje), současné kultury a folklóru mládeže, jakož i výzkum v oblasti etnických a migračních procesů a v oblasti urbánní antropologie.
        Orientální studia se zabývají zejména výzkumem dějin a kultury starověkého Předního východu, politickými a ideologickými trendy současného arabského světa, dějinami Jižní Afriky, Indie a její kultury a dějinami Číny a její kultury. Dále jsou studovány orientální jazyky s důrazem na turečtinu, hindštinu a čínštinu. Studuje se rovněž písemnictví arabské, indické, klasické čínské, tibetské a mongolské. Předmětem interpretace byly i teoretické základy tradiční čínské medicíny.
        Slovanská studia zahrnovala slovanskou lingvistiku se zvláštním důrazem na paleoslovenistiku a lexikografii současných slovanských jazyků, studium byzantsko-slovanských vztahů i výzkum činnosti ruské a ukrajinské emigrace v meziválečné ČSR. Byla doplňována rozsáhlá slavistická bibliografie a dokumentace. Zvláště významným výsledkem bylo dokončení čtyřdílného Slovníku jazyka staroslověnského, jakožto ojedinělého, i ve světě oceňovaného díla.