O tom, že znečištěné ovzduší může ovlivnit nejen kvalitu spermií, ale také výsledky těhotenství, co přinesly výsledky projektu Znečištění ovzduší a infekční onemocnění u dětí s alergiemi a zda došlo ke zlepšení kvality ovzduší, se mj. diskutovalo na semináři Vliv znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace, který 21. listopadu 2006 v budově AV ČR uspořádala Komise pro životní prostředí.
V průběhu posledního desetiletí odborníci prokázali vliv respirabilních prachových částic PM2.5 na zvýšení úmrtnosti, počtu nádorových onemocnění i kardiovaskulárních onemocnění, jako je ateroskleróza a hypertenze. V současné době se předpokládá, že se na tyto nejmenší částice (PM2.5 < 2.5 mm) váží komplexní směsi obsahující karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky (k-PAU), které v ovzduší vznikají nedostatečným spalováním nebo pyrolýzou organického materiálu jako nafta, benzin, zemní plyn, uhlí a dřevo. Podle řady publikovaných studií k-PAU představují pravděpodobně biologicky nejvýznamnější skupinu zodpovědnou za škodlivé účinky respirabilních prachových částic (PM2.5), sdělil ve svém příspěvku Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR.Dlouhodobým denním monitorováním ovzduší v Teplicích a Prachaticích od r. 1993, v Praze od r. 2000, se badatelům podařilo získat unikátní časové řady vývoje znečištění zejména PM10, PM2.5 a k-PAU.
V období 1990–2000 se v Teplicích významně snížily koncentrace oxidu siřičitého (cca 15 % hodnot r. 1990) i PM10. Tento příznivý trend se začal měnit v letech 2000–2004. Roční koncentrace PM10 např. v Teplicích jsou stabilní, ale zvyšuje se koncentrace PM2.5 v Praze-Libuši i Prachaticích. V r. 2004 nebyly v koncentracích PM2.5 mezi Prahou, Teplicemi a Prachaticemi žádné rozdíly. Při analýze koncentrací k-PAU za stejné období se v Prachaticích nacházely na úrovni pozadí, v Teplicích se nezměnily, ale v Praze-Smíchově i Praze-Libuši se zvýšily. Při srovnání údajů koncentrací modelového karcinogenu benzo[a]pyrenu v Praze a Londýně byly hodnoty získané v Praze čtyřikrát vyšší.
Zjišťované koncentrace k-PAU mohou skutečně působit na populaci nepříznivě. Pražské ovzduší, podobně jako severočeské, zejména v zimních měsících významně poškozuje genetický materiál exponovaných jedinců. Při studiu vlivu ovzduší na skupinu pražských městských strážníků, trávících většinu pracovní doby v pražských ulicích, ve srovnání s kontrolami lidí pracujících v uzavřených prostorách, bylo s použitím biomarkerů expozice (DNA adukty) a účinku (chromosomové aberace) prokázáno, že k-PAU mohou z dlouhodobého hlediska pro populaci Prahy a severních Čech představovat významné riziko. Získávané výsledky jsou z mezinárodního hlediska unikátní – prokázaly vliv k-PAU nejen na průběh těhotenství, vývoj dětí a jejich zvýšenou nemocnost v dospělosti, ale i na kvalitu spermií. Z toho důvodu je nutno dlouhodobě sledovat přítomnost k-PAU v ovzduší. Nutno ocenit Ministerstvo životního prostředí ČR za systematickou podporu výzkumu vlivu znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace, a to již od r. 1991.
O dopadu znečištěného ovzduší na kvalitu spermií pohovořil J. Rubeš z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně. Výzkum prokazuje, že kvalita spermií je v některých oblastech v zimních měsících výrazně horší, protože jsou muži vystaveni špatným rozptylovým podmínkám. Důležitým faktorem je však kouření a kvalita stravy. Studie mezi mladými muži z okresu Teplice a Prachatice při srovnání období 1993–1994 vs. 2000 prokázala, že zlepšením životního prostředí se zlepšila kvalita spermií. Skutečným problémem je poškození genetické informace, kterou spermie nese, a poškození chromatinu. Snížení procenta spermií s normální morfologií a zvýšení fragmentace DNA (zjišťované metodou SCSA) a aneuploidií (prokazovaná metodou FISH) může mít nepříznivý vliv na reprodukční výsledky, jako je neplodnost, zpožděné početí, spontánní potraty nebo nepříznivý vývoj plodu. Znečištěné ovzduší tak může ovlivnit nejen kvalitu spermií, ale přenosem genetického poškození do embrya také výsledky těhotenství. Získané poznatky prokazují, že automobilová doprava zhoršuje znečišťováním ovzduší již zmíněnou plodnost mužů z velkých měst.
S výsledky projektu Znečištění ovzduší a infekční onemocnění u dětí s alergiemi, které prokazují u dětí z Teplic ve věku do šesti let významně vyšší frekvenci zápalu plic, zánětů středního ucha a zánětů hrtanu a průdušnice, seznámil posluchače Miroslav Dostál z Ústavu experimentální medicíny AV ČR Praha. Na studovaném vzorku odborníci zaznamenali asociaci polymorfismu DNA reparačního genu XPD/ERCC2 v exonu 6 s výskytem bronchitid u dětí. Unikátní výsledky byly získány při pilotní studii na skupinách dětí z Teplic a Prachatic, kdy se obě populace významně lišily jak v expresi genů, tak i ve frekvenci mikrojadérek (zvýšená exprese byla pozorována u 81 genů u dětí z Teplic). Jedná se o vůbec první práci o vlivu znečištěného ovzduší na genom.
Na otázku, zda se kvalita ovzduší zlepšuje, se ve svém příspěvku snažila odpovědět Eva Rychlíková ze Zdravotního ústavu Kolín. Za příčinu přibližně 20 000 předčasných úmrtí ročně v Rakousku, Francii a Švýcarsku je považována dlouhodobá expozice znečištění z dopravy. Je to dvojnásobek počtu úmrtí v těchto třech zemích při dopravních nehodách. 300 000 onemocnění bronchitidou u dětí je možné asociovat se znečištěním ovzduší spolu s 15 000 hospitalizacemi pro srdeční onemocnění. Vliv na zdraví a ztrátu pohody představuje ve zmíněných zemích asi 27 biliónů eur ročně. Proto Česká republika potřebuje účinnou legislativu, účinné kontroly, možnost vynucovat, implementaci zákonů, ekologizaci dopravy, nejlepší dostupné techniky i pro malé zdroje, daně, hledání variantních postupů, flexibilní řešení lokálních problémů i slušné a ohleduplné chování.
Na závěr semináře pohovořili Milan Ščasný a Jan Melichar z Centra pro otázky životního prostředí UK Praha o teoretických přístupech a hodnocení ekonomických důsledků znečištění ovzduší. Na metodě oceňování dopadů znečištění na lidské zdraví, která vychází z neoklasické ekonomické teorie, prezentovali výsledky empirického výzkumu prováděného v České republice.
Účastníci semináře dlouze o přednesených poznatcích diskutovali. Zdůraznili, že je nutné využít výsledky výzkumu v praxi a seznámit veřejnost s důsledky vývoje znečištění ovzduší na populaci České republiky.
Radim Šrám,
předseda Komise pro životní prostředí AV ČR
English
