Na začátku února se v hlavní budově Akademie věd ČR na Národní 3 v Praze uskutečnila přednáška izraelského sociologa Gada Yaira věnovaná webovému portálu pro hodnocení výsledků akademické práce CoolCite. Ten představuje zajímavou alternativu k existujícím databázím zejména tím, že vychází z širšího pojetí akademického výkonu.
© Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Podle Gada Yaira je portál pro hodnocení akademické práce CoolCite unikátní tím, že pro hodnocení používá curriculum vitae, která si akademičtí pracovníci sestavují sami.
Čtenářům Akademického bulletinu není třeba připomínat, že téma hodnocení vědeckého výkonu je v posledních měsících v České republice mimořádně kontroverzní. V takové situaci je užitečné seznámit se s co nejširší škálou zahraničních projektů, které nabízejí originální přístupy k měření vědecké práce. Jeden z nich představil izraelský profesor Gad Yair na přednášce, jež se uskutečnila 1. února 2010 pod záštitou pracovní skupiny AV ČR pro přípravu nové metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje.
Profesor G. Yair se zaměřuje na sociologii vzdělávání a působí jako vedoucí katedry sociologie a antropologie na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Je ideovým tvůrcem projektu CoolCite, webové aplikace umožňující vkládání a vyhodnocování celé řady dat o vědecké i pedagogické činnosti akademických pracovníků. Za hlavní myšlenku aplikace označil skutečnost, že pro hodnocení používá odborná curriculum vitae, která si akademičtí pracovníci sestavují sami. Protože akademická práce zahrnuje časté vykazování výsledků nejrůznějšího druhu, akademici musí opakovaně svá CV aktualizovat. CV proto obsahují velmi úplné a aktuální informace o každém výzkumníkovi nebo pedagogovi. CoolCite je vlastně databází, která umožňuje snadnou tvorbu a průběžnou aktualizaci vlastního CV on-line, přičemž lze jen několika kliknutími všechny zadané údaje převést do textového formátu a vytisknout. Pokud výzkumníci svá CV aktualizují rychle, CoolCite obsahuje řadu informací dříve, než se objeví v běžných citačních databázích nebo registrech výsledků.
Hlavní předností nové aplikace podle prof. G. Yaira je, že přináší informace o celé řadě akademických aktivit, které se v publikačních databázích neobjevují. CoolCite samozřejmě shromažďuje data o publikacích, ale vedle toho i řadu dalších údajů z několika důležitých oblastí: vzdělání, průběh akademické kariéry, výuka včetně vedení disertačních a jiných závěrečných prací, granty, účast na konferencích, výkon řídicích funkcí v akademických institucích a členství v jejich orgánech, působení v redakčních radách a dosažené akademické pocty a vyznamenání. Tyto kategorie, jež jsou dále členěny na několik podkategorií, pokrývají poměrně vyčerpávajícím způsobem oblast akademické práce. Umožňují uchopit akademický výkon komplexněji než většina běžně využívaných databází. Jednotlivým kategoriím a jejich dimenzím lze přiřadit váhu podle rozhodnutí hodnotících institucí.
Problém adekvátního hodnocení kvality publikačních výstupů, který se v českém případě ukázal jako zásadní, projekt CoolCite zatím uspokojivě řešit neumí. Bude zajímavé sledovat, jestli jeho další vývoj bude natolik úspěšný, že se dokáže vyrovnat i s ním.
Aplikace CoolCite byla dosud ve zkušebním provozu; v letošním roce má být poprvé použita v praxi. Izraelská Rada pro vysoké školy si jej vybrala jako nástroj pro hodnocení výkonu izraelských univerzit.
Po skončení prezentace prof. G. Yaira následovala diskuse, v níž účastníci upozorňovali na možná slabá místa aplikace CoolCite z hlediska zkušeností, které s hodnocením výzkumu mají čeští akademici. Kritikové například namítali, že projekt předpokládá příliš vysokou míru poctivosti akademických pracovníků, kteří v realitě mohou do systému vkládat nepravdivé nebo nadhodnocené údaje. Podle prof. G. Yaira je tento problém řešitelný namátkovými kontrolami spojenými s tvrdými sankcemi pro jednotlivce a instituce, kteří uvedli nesprávné údaje. Za nevyjasněnou považovali diskutující také klíčovou otázku relativní váhy jednotlivých kategorií akademického výkonu.
Portál CoolCite je zatím ve fázi testování a vývoje. Jeho použitelnost potvrdí až zkušenosti z Izraele a případně i dalších zemí. Už teď je však možné říci, že jde o novátorský a pozoruhodný projekt, který rozšiřuje horizonty našeho uvažování o způsobech měření akademického výkonu.
MAREK SKOVAJSA,
Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.,
Fakulta humanitních studií UK
English
