1. Úvod

        Rok 1997 byl v životě Akademie věd České republiky předznamenán tím, že vláda České republiky přijala svým usnesením č. 186 ze dne 26. března 1997 závěrečnou zprávu o plnění transformačního projektu Akademie věd. Tím bylo i formálně završeno čtyřleté období hlubokých strukturálních, metodických, organizačních i personálních změn, jimiž se Akademie věd přiblížila podobě, úrovni a způsobu práce moderních vědeckých institucí vyspělých evropských zemí.

        Využití výsledků tohoto mimořádného úsilí však do značné míry znehodnotila skutečnost, že dokončení transformace Akademie - a zejména náročné evaluace úrovně a výkonnosti všech jejích vědeckých pracovišť - nebylo provázeno přiměřeným zlepšením finančních a materiálních podmínek její činnosti. Naopak, tyto podmínky se v důsledku nepříznivého vývoje celkové ekonomické situace a úsporných opatření vlády, zaměřených i do oblasti vědy a vzdělávání, ještě dále zhoršily. Proto v závěru roku 1997 vydaly Akademická rada a Vědecká rada AV ČR prohlášení k postavení vědy v České republice, v němž znovu naléhavě vyzývají vrcholné představitele našeho státu, aby přijali zásadní a účinné politické rozhodnutí o podpoře vědy i široké oblasti vzdělávání.

        V badatelské činnosti vycházela Akademie věd i nadále z Vědní koncepce, přijaté v roce 1995. V Programu rozvoje badatelského výzkumu se práce soustřeďuje do řešení 28 projektů, zahrnujících klíčové výzkumné oblasti. V Programu rozvoje přístrojového vybavení progresivních vědních oborů v Akademii věd ČR se počet řešených projektů v roce 1997 zvýšil ze tří na šest, k nimž v roce 1998 přibudou ještě dva další. V rámci každoročního zpřesnění byla Akademickým sněmem schválena úprava věcné náplně Vědní koncepce AV ČR v oblasti chemických věd. Podrobnosti k vědecké činnosti Akademie věd jsou uvedeny v kapitolách 2 a 3 výroční zprávy a celkový přehled publikačních výsledků pak v příloze 5.

        V souvislosti s blížící se integrací České republiky - a tedy i české vědy - do Evropské unie a v návaznosti na dlouhodobé záměry vlády na podporu vědy a výzkumu připravila Akademie věd a především její Vědecká rada návrh na vyhlášení nového preintegračního programu "Podpora vzniku mezinárodních výzkumných center v ČR". Tento program by měl v příštích letech vést ke zformování určitého počtu středisek vynikajícího výzkumu mezinárodního charakteru a podstatně tak přispět ke zvýšení úrovně a konkurenceschopnosti české vědy.

        Struktura pracovišť Akademie věd byla v roce 1997 nadále ustálená, došlo v ní k jediné změně: na základě usnesení XI. zasedání Akademického sněmu AV ČR ze dne 17. prosince 1997 byl z dosavadního nesamostatného útvaru při Archivu AV ČR s účinností od 1. ledna 1998 znovuzřízen Slovanský ústav AV ČR jako samostatné vědecké pracoviště, začleněné do sekce humanitních a filologických věd. K řadě dalších dílčích změn vědeckého zaměření i organizační struktury docházelo uvnitř jednotlivých pracovišť při realizaci závěrů jejich evaluace. V rámci servisních pracovišť Akademie byla provedena rozsáhlá reorganizace Střediska služeb AV ČR.

        Spolupráce Akademie věd s vysokými školami a dalšími výzkumnými pracovišti v ČR i v zahraničí pokračovala v dosavadních osvědčených formách a dále se úspěšně rozvíjela. Téměř 500 výzkumných projektů podporovaných grantovými agenturami je řešeno ve spolupráci Akademie a vysokých škol; počet společných pracovišť se zvýšil na 31. Ve sledovaném období bylo v Akademii věd uděleno 21 patentů (z toho 8 v zahraničí), zapsáno 7 užitných vzorů, přihlášeno dalších 30 vynálezů a 8 užitných vzorů a bylo uzavřeno 15 licenčních smluv. Uskutečnila se řada přímých jednání vedení Akademie s významnými českými průmyslovými podniky (např. s a.s. Škoda Plzeň, Unipetrol Praha, Synthezia Pardubice, Spolana Neratovice a Kaučuk Kralupy). Kromě přímé spolupráce ústavů s podnikatelskou sférou přináší výsledky i činnost Technologického centra AV ČR.

        Další aktivitu vyvíjela Akademie ve zpřístupňování a využívání výsledků výzkumu a v popularizaci vědeckých poznatků. Akademie nabídla svou odbornou pomoc jednotlivým výborům Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, řada odborných expertiz byla zpracována i pro potřeby ministerstev a různých úrovní státní správy. V hromadných sdělovacích prostředcích publikovali pracovníci Akademie stovky článků, přednášek a rozhovorů k vědeckopopulárním tématům i k aktuálním celostátním i místním problémům veřejného zájmu. Přes obtíže spojené s rekonstrukcí vlastního objektu si úspěšně vedlo nakladatelství AV ČR Academia, v němž vyšlo v roce 1997 celkem 66 knižních titulů. Ústavy Akademie byly vydavateli 79 vědeckých časopisů a sborníků.

        K řešení veřejných záležitostí přispěla Akademie věd 24 tiskovými konferencemi uspořádanými ve spolupráci s ústavy a jinými institucemi a 4 tiskovými konferencemi Rady pro popularizaci vědy. Tiskové konference byly mj. věnovány otázkám biotechnologií, klonování a související legislativě. Mezi další patří tisková konference k 3. světovému kongresu herpetologie, tisková konference u příležitosti konání česko-německého semináře "Věda v 21. století" a tiskové konference k mezinárodním setkáním v rámci "NATO Advanced Research Workshop". Rovněž pokračovaly rozpravy v rámci Akademických diskusních klubů a cyklu "Věda kontra iracionalita". O činnosti Akademie věd vydal tiskový odbor 15 čísel Akademického bulletinu, většinou s tematickými přílohami.

        Legislativní rámec činnosti Akademie věd ČR nedoznal v roce 1997 žádných změn. Neuskutečnila se ani po několik let odkládaná úprava Stanov Akademie. Důvodem bylo, že ani v roce 1997 nebyly dokončeny a přijaty zákony, bez nichž nelze vnitřní změny v Akademii uskutečňovat, tj. především nový zákon o vysokých školách a zákonná úprava transformace dosavadních rozpočtových a příspěvkových organizací v oblasti vědy a výzkumu.