Z monitoringu tisku

Šéf Akademie věd: Mladí vědci se vrátit chtějí. Jenže je odrazují čeští politici.

Výstup z odborné diskuze k projektovému záměru IPn Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2010  > duben  > Věda a výzkum

Jeden z nejstarších tisků byzantologické knihovny


Ve fondu byzantologické knihovny Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., se nachází latinsky psaná kniha jezuity Františka Borgii Kéri (studio Francisci Borgiae Kéri) nazvaná Imperatores Orientis, compendio exhibiti,
e compluribus Graecis praecipue scriptoribus, a Constantino magno, ad Constantinum ultimum, et expugnatam per Turcos Constantinopolim.

Jak sáhodlouhý název napovídá, kniha líčí dějiny byzantské říše, respektive dějiny vlád jednotlivých byzantských císařů počínaje vládou Konstantina Velikého v roce 324 a konče vládou a smrtí Konstantina XI. Palaiologa na konstantinopolských hradbách a dobytím Konstantinopole Turky v roce 1453.

 

Jde o poměrně velkou knihu o rozměrech 33 x 21 x 4 cm, která byla dedikována knížeti Pavlovi II. Antonínu Esterházymu (1711–1762) z Galanty, rakouskému polnímu maršálkovi a vyslanci na sicilském dvoře v Neapoli (celsissimo S.R.I. principi Paulo Antonio Eszterházy de Galantha). Svolení k jejímu tisku udělil ve Vídni 24. dubna 1743 provinciál jezuitského řádu pro rakouské země Antonius Vanossi (Ego Antonius Vanossi, Soc. Jesu per Provinciam Austriae Praepositus provincialis) a v roce 1744 ji v Trnavě (Tyrnaviae) vydala jezuitská univerzita, akademie (Typis Academicis Societatis Jesu), která zde byla založena v roce 1635 díky přímluvě ostřihomského arcibiskupa Petra Pazmányho u rakouského císaře Ferdinanda II. Kniha byla distribuována v církevním, jezuitském arcibiskupském kolegiu v maďarském Györu (Archi-Episcopali Societatis Jesu Collegio Jauriensi) v měsíci srpnu v roce 1748 (Anno M. DCC. XLVIII. Mense Augusto).



Po úvodním slovu, které je věnováno knížeti Esterházymu, a předmluvě ke čtenářům se autor v chronologickém pořadí zabývá vládou jednotlivých byzantských císařů a jejich významnými politickými, kulturními a náboženskými počiny. Závěrem je kniha opatřena abecedními rejstříky osob, geografických názvů a věcných termínů (Index rerum memorabilium, et nominum, praecipue propriorum accuratus).

Dílo patří k nejstarším tiskům – vedle starých tisků z poloviny 19. století – nacházejících se v knihovně Slovanského ústavu. A jak je ústav získal? Kniha pochází z pozůstalosti světově uznávaného byzantologa F. Dvorníka, který část své velké knihovny, která byla umístěna v USA, kam odešel v době nacistické okupace Československa, věnoval na počátku 70. let 20. století redakci československého mezinárodního časopisu Byzantinoslavica (http://www.slu.cas.cz/4.html).

LUBOMÍRA HAVLÍKOVÁ,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.