Z monitoringu tisku

Šéf Akademie věd: Mladí vědci se vrátit chtějí. Jenže je odrazují čeští politici.

Výstup z odborné diskuze k projektovému záměru IPn Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Colloquium sepulcrale iam septimum

obrazek k clanku
FOTO: Jiří Roháček, Archiv autora

Každoroční zasedání věnované problematice sepulkrálních památek, jež pořádá Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i., se pod názvem Mortui immortales konalo 3. června tohoto roku. V Evropě a samozřejmě i v českém prostředí má zájem o sepulkrální památky dlouhou tradici.

S epulkrálie hrají i dnes významnou roli v historickém, uměleckohistorickém, epigrafickém, archeologickém, heraldickém, genealogickém i dalším bádání, a to na nejrůznějších úrovních, univerzitní a akademickou půdou počínaje a regionálním výzkumem konče. Potřeba mezioborové interakce byla hlavním důvodem zrození myšlenky periodických zasedání k problematice sepulkrálních památek, která od roku 2000 pořádá ÚDU AV ČR. Z původních diskusních workshopů se postupně staly mezinárodní jedno- až dvoudenní konference se širokým dosahem, které svým zaměřením a roční periodicitou nemají obdobu.

Potěšujícím faktem je zajištěný publikační výstup v rámci řady Epigraphica et Sepulcralia, kterou vydává vydavatelství Artefactum. V redakční přípravě se v současné době nachází svazek přinášející příspěvky přednesené na pátém a šestém dvoudenním zasedání v letech 2006 a 2007.

Zatím poslední, 7. zasedání se oproti předchozím konalo v poněkud komornější jednodenní podobě. Jednání před padesátičlenným plénem sestávalo ze dvou bloků, sdružujících referáty podle rozdílných kritérií. Tematicky sevřenější byl blok odpolední, který poskytl prostor pro příspěvky, jež pojednávaly o obecně významných či z nějakého jiného důvodu mimořádných památkách české renesanční sepulkrální plastiky. Sylva Dobalová (ÚDU AV ČR) se ve svém vystoupení Památník Matouše Collina v Karolinu: poznámky k jeho ikonografii věnovala koncepci jedinečné sepulkrálii významného představitele pražského humanistického prostředí. Kromě kontextu a formální analýzy artefaktu autorka osvětlila i genezi v českém prostředí výjimečného řeckého textu. Ivo Hlobil (ÚDU AV ČR) v příspěvku Rarita: renesanční náhrobník s autoportrétem sochaře poukázal na jediný známý příklad autoportrétu sochaře na české sepulkrální plastice na náhrobníku Buriana Osovského z Doubravice a na Třebíči (†1563). Kamil Boldan (Národní knihovna ČR) přednesl Epitaf Půty Švihovského z Rýzmberka od Bohuslava Hasi­štejnského z Lobkovic, kde se na konkrétním příkladu věnoval problematice interakce literárního a epigrafického epitafu. Dana Stehlíková (Národní muzeum) vystoupila s příspěvkem Náhrobní deska Adama z Dietrichštejna v kontextu soudobých inkrustací. Ten byl zaměřen především na umělecké a řemeslné provedení artefaktu, který se jeví jako jeden z nejstarších (†1690) sepulkrálních památek inkrustace z jinobarevných mramorů, a to nejen mimo území Itálie.

Dopolední blok sdružoval referáty širšího věcného a koncepčního zaměření. Po úvodním slovu Jiřího Roháčka (ÚDU AV ČR) zahájila blok Milada Studničková (ÚDU AV ČR): Existují náhrobníky s řádovými odznaky v českých zemích? Po kontextuálním představení zahraničních příkladů poukázala na faktickou absenci takových příkladů, s výjimkou Řádu Zlatého rouna, v českém prostředí. Závěr referátu pak vyzněl jako apel na přítomné k dokumentaci jim případně známých českých výskytů. Druhým příspěvkem Slezské vývody erbovní. K problematice erbovních vývodů na šlechtických náhrobnících českého Slezska vyhodnotil z heraldického hlediska rozsáhlý sepulkrální fond Karel Müller (Zemský archiv Opava). Jiří Roháček se ve svém druhém vystoupení Jazyk náhrobních nápisů v Čechách věnoval doposud opomíjené problematice průniku národních jazyků do teritoriálně českých sepulkrálních nápisů v chronologickém, sociálním a etnickém kontextu. Pavel Štěpánek (FF UK Praha, UP Olomouc) představil ve svém nebohemikálním exkursu Pohřební zvyklosti Isabely Katolické. Královský náhrobek v kartouze mirafloreské mimořádnou španělskou sepulkrální památku, reflektující architektonické a ideologické změny za vlády katolických králů. Vystoupil také Juraj Šedivý (FF UK Bratislava) s přehledem aktivit, které se přímo dotýkají sepulkrální plastiky jako hlavní skupiny nositelů nápisů: Aktualny stav epigrafického bádania na Slovensku.

Referáty od rakouských, německých, polských, maďarských a slovenských kolegů, které na těchto i v evropském měřítku jedinečných konferencích zaznívají, jsou dokladem zájmu české i zahraniční veřejnosti.

Jiří Roháček,
Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.