Z monitoringu tisku

Šéf Akademie věd: Mladí vědci se vrátit chtějí. Jenže je odrazují čeští politici.

Výstup z odborné diskuze k projektovému záměru IPn Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2008  > prosinec  > Ocenění

Čestná oborová medaile Jana Evangelisty Purkyně

Místopředseda AV ČR Jiří Drahoš gratuluje za přítomnosti předsedy AV ČR Václava Pačesa oceněnému Jánu T. Vilčekovi (vpravo).
Místopředseda AV ČR Jiří Drahoš gratuluje za přítomnosti předsedy AV ČR Václava Pačesa oceněnému Jánu T. Vilčekovi (vpravo).
© Zdeněk Tichý, Archiv KAV ČR

Dne 29. října 2008 převzal prof. Ján T. Vilček Čestnou oborovou medaili Jana Evangelisty Purkyně za zásluhy v biomedicínských vědách. Prof. Ján T. Vilček (New York University, Medical Center) svou vědeckou kariéru zahájil r. 1957 na Virologickém ústavu SAV v Bratislavě. Prvním zájmem jeho studia se stal virus klíšťové encefalitidy, s nímž záhy dosáhl prvního vědeckého úspěchu. Objevil, že v buněčných kulturách virus indukuje tvorbu protivirové látky, kterou identifikoval jako interferon (IF). Objevitel IF Alic Isaacs jej pozval na dlouhodobou stáž do své laboratoře, avšak městský výbor KSČ mu cestu nepovolil. To byl jeden z hlavních motivů, proč se Ján T. Vilček spolu se svou novomanželkou rozhodli emigrovat. Uplatnění našel na New York University, na níž se plně soustředil na výzkum role cytokinů v protivirové a protinádorové imunitě. Netrvalo dlouho a Ján T. Vilček si získal ve svém oboru pověst výjimečného badatele. Kromě interferonů se soustředil i na TNF (tumor necrosis factor), předpokládaný nástroj protinádorové imunity. Připravil proti němu monoklonální protilátku, aby objasnil molekulární mechanismus jeho působení. Monoklonální protilátka přinesla nečekané překvapení: její pomocí Ján T. Vilček prokázal, že TNF je něco jiného, než se až dosud věřilo (molekula hrající ústřední roli v zápalovém procesu). Na tomto základě vyvinul lék proti chronickým zánětům autoimunní povahy, jako jsou rheumatoidní arthritida, alkylosní spondylitida, Crohnova nemoc aj., proti nimž nebyly až do té doby účinné a současně neškodné léky. Lék s názvem REMICADE (infliximab) se užívá po celém světě. Odborníci jej pokládají za jeden z největších úspěchů lékařské vědy za poslední desetiletí.

lsd