Z monitoringu tisku

Šéf Akademie věd: Mladí vědci se vrátit chtějí. Jenže je odrazují čeští politici.

Výstup z odborné diskuze k projektovému záměru IPn Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Demokracie vyžaduje charakter a vzdělanost



© Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Akademie věd nehodlá polevit ve svém úsilí, aby se její postavení mezi veřejnými institucemi orientovanými na vědu a výzkum stabilizovalo ku prospěchu celé společnosti. Věda patří k základním intelektuálním potřebám člověka a zásadně ovlivňuje kulturní i ekonomickou úroveň národního společenství. V tomto duchu předeslal XXXVI. zasedání Akademického sněmu dne 22. dubna 2010 ve svém projevu předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš.

Zasedání mohlo budit spíše komornější dojem, protože se z účasti omluvili představitelé naší vlády, za ministra financí Eduarda Janotu promluvil jeho náměstek Ing. Bohdan Hejduk, a jak již bylo řečeno v úvodníku, ve shodném termínu zasedala konference rektorů. Místopředseda AV ČR prof. Vladimír Mareček, který z pověření předsedy prof. Jiřího Drahoše Sněm zahájil a řídil, mohl mezi hosty přivítat mj. ­čestného předsedu AV ČR prof. Rudolfa Zahradníka, jeho následovkyni v nejvyšší akademické funkci prof. Helenu Illnerovou, zakladatele České konference rektorů prof. Martina Černohorského, jehož slova jsme si vypůjčili do titulku a který ocenil velice dobrou spolupráci Akademie a vysokých škol, či rektora VŠCHT v Praze doc. Josefa Koubka. Zasedání se zúčastnilo 200 členů z pozvaných 254, což představuje 79 %, k nimž je možno přičíst 50 hostů včetně novinářů.

Po úvodních projevech museli účastníci zvolit do Akademického sněmu na funkční období 2010–2014 členy z oblasti průmyslu, obchodních kruhů a bank a dále jej doplnit o významné domácí i zahraniční vědce. Jejich jména přinášíme v Usnesení na str. 10 (seznamy všech kandidátů necháváme k dispozici na http://abicko.avcr.cz).

Podobně jako Parlament ČR v téže době schválil registr docentů a profesorů, Akademický sněm potvrdil úpravu Etického kodexu výzkumných pracovníků v Akademii věd ČR podle návrhu Komise pro etiku vědecké práce AV ČR jakožto morální výzvu svým vědeckým pracovníkům, aby neměli větší množství pracovních úvazků najednou. V samostatném bodě byla ve smyslu čl. 14 písm. m) Stanov Akademie věd ČR schválena úprava Statutu Grantové agentury AV ČR.

V dopoledním programu upoutal v rámci diskuse zejména dr. Jiří Rákosník ostrou kritikou GA ČR a výzvou, aby její předseda prof. Petr Matějů z důvodu manažerského selhání v souvislosti s letošní nezvládnutou soutěží rezignoval na svou funkci. Prof. František Janouch varoval před situací, která by mohla nastat podobně jako ve Švédsku, kde byly některé špičkové ústavy rozporcovány mezi vysoké školy, a tím vlastně zničeny. „Diskuse o převedení Akademie věd pod vysoké školy mě děsí. Je důležité zachovat Akademii takovou, jaká je. Jistě je co zlepšit, ale Akademie je jako instituce nesmírně politicky důležitá!“

Ve svém příspěvku o zkušenostech s řízením jedné z našich nejúspěšnějších institucí – Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR – komentoval prof. Zdeněk Havlas dnes tak moderní teorii manažerských subordinací. Aby jeho ústav pracoval opravdu efektivně a byl schopen pruž­ně a rychle reagovat, bylo nutno odstranit veškeré mezičlánky. Dnes mají všichni vedoucí týmů plné pravomoce, ale také odpovědnost a jsou podřízeni přímo řediteli ústavu. Příspěvek otiskneme v některém z příštích čísel Akademického bulletinu.

Co se týče hodnocení výzkumných organizací, které se nutně vine všemi jednáními na téma vědy, až dosud se žádná systémová náprava neuskutečnila, a tudíž i nadále hrozí praxe založená na chybných principech.

MARINA HUŽVÁROVÁ,
GABRIELA ADÁMKOVÁ