České předsednictví skončilo – Ať žije Švédské
Šest měsíců u vesla je za námi. Loď EU vyplouvá pod švédskou vlajkou. Kdesi za obzorem čeká Španělsko a vstříc Lisabonské smlouvě přemítá, jak ovladatelné toto „Chárónovo veslo“ bude. Sic transit gloria mundi – tak pomíjí světská sláva.
Na české předsednictví padají komentáře ze všech stran. Ostře se diskutuje, unaveně argumentuje, novináři odhalují pikantní detaily z průběhu zasedání. V médiích povstává hrdina předsednictví – úředník profesionál. Země původu: Česká republika. Široké kvalifikační předpoklady, povolení dojednat kompromis a řídit jednání.
Nebylo lehké přebírat předsednictví. Francouzi v čele unie byli dobří. Navíc „marketingová“ kampaň zkušeného státu dojížděla ještě několik měsíců poté, co za tabulkou Presidency usedali na jednáních Češi. Po šest měsíců, a to i přes pád vlády a nepříznivé mezinárodní události, poctivě dřeli svůj díl práce a našli cestu ke kompromisům ve věcech, které často rozevláté, ale všezahrnující francouzské předsednictví nechalo otevřené. Přirozeně, ne vše se podařilo. Švédové budou řešit problematické aspekty žádostí o členství v EU od Chorvatů, Makedonců a (opět) Turků a (opět) je tu také Lisabonská smlouva. Pokud se dokončí proces její ratifikace, budou Švédové zajišťovat přechod z dosavadního modelu založeného na smlouvě z Nice na nový model fungování předsednictví.
O kvalitě dnešního špičkového výzkumu se na vlastní kůži mohli přesvědčit návštěvníci konference FET09 prostřednictvím interaktivních exponátů.
V oblasti VaV jsme ale splnili všechny úkoly a priority. Až se zdá, že v rámci společného programu předsednické „trojky“ (Francie, Česká republika, Švédsko) toho na švédské předsednictví v této oblasti moc nezbývá.
Pod formální záštitu CZ PRES se v oblasti výzkumné politiky dostalo na 30 akcí. Jednalo se o konference z výzkumné politiky, jako byla například EUFORDIA nebo konference k výzkumným infrastrukturám. Část prostoru se věnovala představení a diskusi důležité zprávy, která navazovala na předchozí jednání a analýzy. Závěry, jež přijímá Rada ministrů pro konkurenceschopnost (COCOM), se staly klíčové pro utváření evropské výzkumné politiky. Své místo tu ale měly i vědecké konference, jako CHEP 2009 nebo FET09, které představily současný špičkový výzkum. Akademie věd ČR se podílela na širokém spektru předsednických akcí, některé pod záštitou CZ PRES přímo organizovala.
Z hlediska politické akceptovatelnosti jsou samozřejmě nejsledovanější formální i neformální zasedání COCOM. Ta květnová byla zajímavá hned z několika důvodů.
V první řadě byly přijaty tři závěry, které mají dopad na národní politiku výzkumu. Závěry k prvním krokům pro realizaci Vize 2020 pro Evropský výzkumný prostor jsou spíše výzvou k realizaci dokumentu Vize 2020. Tato vize naplnění Evropského výzkumného prostoru (ERA), obezřetně situovaná do vzdáleného časového horizontu, má rozšířit lublaňský proces, navázat na zelenou knihu Evropský výzkumný prostor: nové perspektivy a obnovit Lisabonskou strategii. I když nám těžko zajistí 11 let klidu bez dalších posilujících a navazujících iniciativ. Závěry Rady k hodnocení dopadů evropských rámcových programů pro výzkum a vývoj mj. vyzývají EK k vytvoření základu pro „posuzování dopadů prováděné ex post“ včetně databází a aby v rámci „posouzení dopadů provedeného ex ante“ stanovila logiku intervencí pro jednotlivé části návrhu 8. RP. Uvedené kroky by měly ve smyslu účinnosti a účelnosti zefektivnit evropské investice do VaV, tj. vědecky a metodologicky podchytit projekty rámcových programů. Jako diskusní platforma posloužila únorová konference EUFORDIA. Klíčovou roli na ní sehrála kritická zpráva evropského účetního dvora k hodnocení rámcových programů i expertní zpráva o 6. RP a reakce EK na tuto zprávu. Závěry Rady k výzkumným infrastrukturám a regionálnímu rozměru ERA vycházejí ze stejnojmenné konference, která se v březnu konala v Praze. Zdůrazňuje se v nich regionální rozměr výzkumných infrastruktur a jejich vliv na vyvážený rozvoj ERA. Ve své politické dimenzi ospravedlňují rozšiřování panevropských výzkumných infrastruktur mimo státy, které již nějakou infrastrukturu vlastní. Tato dimenze má význam pro náš zájem o projekt panevropské infrastruktury ELI z akčního plánu ESFRI.
Na zasedání Řídící platformy výzkumu pro státy západního Balkánu na zámku v Liblicích se setkalo 40 zástupců z 18 zemí.
Obě fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
ERIC
Na politické shodě na Nařízení o právním rámci Společenství pro evropské konsorcium výzkumných infrastruktur (ERIC) se pracovalo již od francouzského předsednictví. Není bez zajímavosti, že MŠMT s AV ČR za účasti klíčových představitelů národního VaV k této problematice zorganizovaly kulatý stůl, u kterého se vypracovalo národní stanovisko (viz AB 12/2008). Mezi nejspornější body patřila právní forma ERIC a otázka osvobození od DPH. Důvody byly nasnadě – členským státům se totiž nechtělo přispívat do rozpočtu státu, který sídlo výzkumné infrastruktury získá. Kvalifikovanou většinou byla nakonec přijata kompromisní varianta, jež pro daňové účely označila ERIC jako mezinárodní organizaci. Česká republika tak přímo v přihlášce o sídlo ELI prohlásí, že uznává ERIC za mezinárodní organizaci.
Ve své podstatě tak poslední zasedání COCOM naplnilo cíle českého předsednictví v oblasti VaV.
O předsednickém echu
Předsednictví skončilo. Priority splněné, akce ukončené, závěry sepsané. Život se vrací do vyjetých kolejí. Vaším nejlepším kamarádem už není noční hlídač a práci stíháte téměř v pracovní době. Začínáte ale přemýšlet o tom, že tam někde v Göteborgu, Lundu nebo Stockholmu je teď někdo, kdo shání řečníky, připravuje závěry, dojednává kompromisy. – A vy mu strašně závidíte.
JARMILA TIOSAVLJEVIČOVÁ,
Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu KAV ČR
English
