1. Jakým směrem plánujete vést rozvoj vašeho vědeckého pracoviště?
2. Co děláte pro dosažení excelence ve výzkumu?
3. Můžete už nyní hodnotit, jak se Vám pracuje v novém právním statutu?
I. OBLAST VĚD O NEŽIVÉ PŘÍRODĚ
Ing. Jan Dobeš, CSc.,
Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i.
- V nejbližším období vidím dobré předpoklady pro získávání nových a fundamentálních poznatků v mezinárodních projektech, jichž se účastní též skupiny našeho ústavu. Současně se budou připravovat programy pro budoucí velkou mezinárodní výzkumnou infrastrukturu. Ústav má dobré předpoklady navazovat na dosavadní aktivity a mezinárodní spolupráce a přispívat k pokroku základního výzkumu v jaderné fyzice.
Na druhé straně je významným rysem současné jaderné fyziky rozvoj jejích aplikací a průnik do dalších oblastí základního i aplikovaného výzkumu. I nadále tedy budou mít význam aktivity na menších experimentálních zařízeních, kterými ústav disponuje. Ukazuje se, že zde lze provádět výzkum, vytvářet podmínky a budovat zařízení přitažlivá nejenom pro další domácí pracoviště, ale i pro zahraniční partnery. - Excelenci ve výzkumu je možno poměřovat pouze v kontextu špičkové mezinárodní vědy. Toto poměřování musí být odraženo v mnoha aspektech činnosti ústavu, od systému hodnocení přes vytváření podmínek pro spolupráce až po systematické zlepšování a obnovu materiálního a investičního vybavení. Mladé lidi může sféra vědy přitáhnout především kvalitou svých programů a kvalitou svých osobností.
- Hodnocení všech dopadů nového právního statutu nemůže být zatím úplné. Nicméně si myslím, že uvolnění např. v otázkách odměňování, využití finančních prostředků i využívání výsledků výzkumné činnosti je pozitivním krokem. Samozřejmě, na druhé straně to přináší zvýšenou odpovědnost a nároky na administrativní stránky činnosti ústavu.
RNDr. Antonín Sochor, DrSc.,
Matematický ústav AV ČR, v. v. i.
- Mezi pracovníky MÚ se nachází řada významných vědeckých osobností; z těch, kteří byli oceněni v poslední době, jmenujme alespoň J. Kurzweila, který vloni dostal Národní cenu vlády za celoživotní dílo (Česká hlava), a M. Fiedlera (pracujícího také v ÚI), který letos převzal z rukou prezidenta Medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy. Za výzkum v matematické analýze (mechanice kontinua) se stal letos pracovník MÚ dr. Eduard Feireisl držitelem Praemium Academiae a pracovníci MÚ dosahují světově uznávaných výsledků i v dalších odvětvích matematiky, např. v logice a funkcionální analýze. Každá vědecká osobnost potřebuje být při práci obklopena týmem spolupracovníků, neboť bez vědeckých diskusí není pokrok v matematice možný. Činnost vědecky úspěšných týmů hodláme rozvíjet i v budoucnu.
- Již řadu let má MÚ vyčleněna dvě místa, na která zve hosty ze zahraničí. Je o ně veliký zájem a spolupráce se zahraničními matematiky prospívá oběma stranám. V posledních letech jsou konkurzy na trvalá místa v MÚ otevřeny všem zájemcům. Dříve o práci v MÚ z cizinců projevovali zájem převážně matematici z bývalého Sovětského svazu, nyní máme zájemce i z nových zemí EU (Polsko, Maďarsko), pracovní dohody však máme již uzavřeny i s matematiky z Itálie nebo Anglie. Na druhé straně je škoda, že se na tyto konkurzy nehlásí dostatek kvalitních českých postdoktorandů. V ústavu proběhla diskuse, zda má o finanční prostředky EU usilovat ústav jako celek nebo pouze jednotlivé vědecké týmy. Nakonec jsme se přiklonili k druhému řešení, tak jak je to obvyklé u grantů.
V r. 2007 proběhly v ústavu poměrně přísné atestace, na jejichž základě bude určena výše platu jednotlivých matematiků. Právě zvýšení možnosti diference platu v závislosti na matematickém výkonu považuji za jednu z rozhodujících změn při vzniku v. v. i. Domnívám se, že přinese snahu jednotlivých matematiků získat co nejlepší ohodnocení a že se projeví snahou o co nejlepší matematické výsledky. Analogický efekt by mohl nastat i při hodnocení celých ústavů, ovšem pouze za předpokladu, že bude prováděno na základě skutečných vědeckých výsledků a nikoli na základě byrokratických kritérií. - Vědecká práce v matematice nevyžaduje veliké finanční nároky, proto se změna práce daná novým právním statutem u nás projevuje nejvíce celkovým uvolněním a zejména možností převést část financí do dalšího roku. Mnohé činnosti ústavu však zůstávají i nadále závislé na podpoře zřizovatele. V našem případě se nyní jedná zejména o rekonstrukci knihovny. Při záplavách Prahy v roce 2002 byla vytopena karlínská knihovna Matematicko-fyzikální fakulty UK a knihovna našeho ústavu je v současné době největší veřejnou matematickou knihovnou v republice. Přitom její zařízení je zastaralé a pouhé prasknutí vodovodních trubek vedených nad knihami by mohlo způsobit katastrofální škody srovnatelné se škodami jinde způsobenými povodněmi.
II. OBLAST VĚD O ŽIVÉ PŘÍRODĚ A CHEMICKÝCH VĚD
Doc. RNDr. Jan Kirschner, CSc.,
Botanický ústav AV ČR, v. v. i.
- To je otázka primárně pro Radu pracoviště, která na rozdíl od ředitele určuje směry činnosti i koncepci rozvoje (zákon 341/2005 Sb., § 18, odst. (2) a, b, c). Mým cílem dle litery zákona je tedy hlavně dohlédnout na to, aby auditor shledal hospodaření ústavu a účetnictví v pořádku. Vedle toho se snažím motivovat pracovníky k maximálním výkonům a zajistit pro ústav dostatek prostředků, včetně maximalizace výnosů jiné činnosti. Koncepce Botanického ústavu je dána výzkumným záměrem pracoviště, který se snažíme naplňovat a který letos vstupuje do svého poločasu. Hodnocení jeho dosavadního průběhu v březnu nám naznačí, jestli jsme nastavili dobře mechanizmy na jeho splnění.
- Postupným přesouváním prostředků a dalších zdrojů k excelentním týmům a vedoucím. To je ovšem již otázka koncepce, v kompetenci Rady pracoviště, čili se snažím v tomto s Radou spolupracovat.
- Je nutno objektivně konstatovat, že systém nastavený v zák. 341/2005 Sb. je špatný. Tříští pravomoc a odpovědnost ponechává na řediteli. To, že díky dobré vůli může i špatný systém fungovat, nemění nic na jeho kvalitě. Koneckonců totéž můžeme říci o fungování celé naší země: systém je nastaven špatně, přesto však nějak, obvykle díky dobré vůli jednotlivců, funguje.
III. OBLAST HUMANITNÍCH A SPOLEČENSKÝCH VĚD
Doc. PhDr. Pavel Kouřil, CSc.,
Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.
- Je nezbytné preferovat především ty významné směry a okruhy vědeckého výzkumu v oblasti pravěkých a časně středověkých dějin, které mají zásadní dopad v naší i zahraniční, zejména evropské vědě a pro jejichž řešení neexistují pramenné a odborné předpoklady na jiných pracovištích obdobného zaměření v ČR než právě v ARÚB. Snažíme se tedy profilovat a strukturovat jednotlivá vědecko-výzkumná střediska tak, aby byla schopna vhodně a vyváženě, na základě současných moderních trendů, skloubit nezbytné terénní aktivity s teoretickým poznáním. To vše musí být samozřejmě podmíněno vhodným složením jednotlivých týmů, v jejichž čele musí stát přední badatelé v oboru (bez ohledu na věk), uznávaní jak v národním, tak i mezinárodním měřítku; důležitým a přednostním krokem bude doplňování těchto týmů mladými vědeckými pracovníky, s čímž souvisí ještě intenzivnější spolupráce s vysokými školami. Chceme-li dosáhnout vytčených cílů, musíme pro vědecké týmy vytvořit vhodné pracovní podmínky. V tomto směru zde existují jisté nedostatky, zejména pokud jde o prostorové možnosti ústavu. Proto naše snaha směřuje k vybudování nového moderního pracoviště, jež by se mohlo stát centrem archeologického bádání nejen v oblasti severně od středního Dunaje, ale i v širším středoevropském prostoru. K prioritám musí rovněž patřit zintenzivnění činnosti v oblasti péče o národní archeologické dědictví, neboť by se vskutku brzy mohlo stát, že už nebude co zkoumat (masové vykrádání a rabování archeologických lokalit).
- K tomu je nutná jednoznačná podpora (i morální a finanční) klíčových pracovníků, schopných formulovat a naplňovat rozhodující vědecko-výzkumné programy, kteří mají reálnou vizi dalšího rozvoje oboru. Úzká spolupráce s předními evropskými i světovými institucemi a s týmy zabývajícími se sledovanou tématikou. Ještě výraznější důraz na participaci v mezinárodních (zvláště vícestranných) projektech, ještě těsnější vzájemný kontakt. A v neposlední řadě, jak již bylo řečeno, vytvoření alespoň standardních podmínek pro kvalitní vědeckou práci.
- Přechod na nový právní statut si vyžádal vysoké nasazení, zatím se však spíše zdá, že povinností přibylo; chod ústavu zásadněji ovlivněn nebyl.
English
