Ve dnech 8.–10. října 2007 se v Praze uskutečnila mezinárodní vědecká konference Osobnosti v zrcadle dějin s podtitulem Teoretické a metodologické otázky biografického výzkumu, která se věnovala problematice biografického výzkumu, jeho využití v univerzálních i speciálních encyklopediích i jeho místu v historickém i v širším společenskovědním bádání. Pořadatelem konference byl Historický ústav AV ČR a jednání se uskutečnila na půdě Akademie věd ČR.
Vedle řady domácích specialistů se konference zúčastnilo 17 zahraničních badatelů z Polska, Slovenska, Rakouska, Německa a Švýcarska.Jednání zahájil prof. Jaroslav Pánek, místopředseda Akademie věd pro třetí vědní oblast, který poukázal zejména na mimořádný význam encyklopedického i biografického výzkumu a ocenil značný mezinárodní ohlas, který příprava i konání vědecké konference vyvolaly. K jeho slovům se za pořadatelskou instituci připojila prof. Svatava Raková, ředitelka Historického ústavu AV ČR. Přivítala účastníky a hovořila o historii biografického bádání a o přípravě univerzálního lexikonu na svém pracovišti. Očekávané cíle vědeckého jednání i odborných diskusí zmínila ve svém úvodním vystoupení vedoucí Oddělení biografických studií HÚ AV ČR doc. Pavla Vošahlíková.
První den konference byl věnován prezentaci významných encyklopedií zemí střední Evropy, problémům v jejich realizaci a spolupráci jejich redakcí. Dr. Maria Czeppe představila Polský biografický slovník (Polski Slownik Biograficzny), který patří ke starším projektům univerzální biografické encyklopedie. Začal vycházet už před druhou světovou válkou a v jeho zpracování se odrážely významné události polských národních i evropských dějin. Biografie ve Švýcarském historickém lexikonu (Historisches Lexikon der Schweiz) včetně portrétů osobností významných pro český kulturní a historický vývoj analyzoval Dr. Phil. Marko Jorio. Dotkl se také specifických problémů tohoto díla, plynoucích mimo jiné z nutnosti zpracovat a vydat souběžně čtyři jazykové verze slovníku, které ovšem vzhledem k abecednímu řazení hesel obsahově nekorespondují.
K blízkým spolupracovníkům českých badatelů patří slovenští encyklopedisté. Jejich práci, Biografický lexikón Slovenska představil doc. Augustin Maťovčík. Také zástupci dalších sousedních zemí, Německa a Rakouska, pro které, jak sami uvedli, je česká problematika velmi důležitá a vzájemná kooperace potřebná a užitečná, prezentovali své univerzální biografické slovníky. Prof. Claus Priesner se zaměřil na přírodovědní problematiku v biografických portrétech Nové německé biografie (Neue Deutsche Biographie) a Mgr. Christoph Mentschl se zabýval životopisy méně známých osobností a jejich zařazováním případně kategorizací v Rakouském biografickém lexikonu (Österreichisches Biographisches Lexikon). Biografický lexikon českých zemí, jeho koncepci, způsob zpracování i badatelské problémy zhodnotila doc. Pavla Vošahlíková. K problémům spojeným s přípravou a vydáváním Biografického lexikonu k dějinám českých zemí (Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder), který připravuje mnichovské Collegium Karolinum, vystoupil Dr. Robert Luft. Zabýval se také, podobně jako další německý badatel Dr. Bernard Ebneth (Neue Deutsche Biographie), perspektivami digitalizace. Dr. Ebneth zdůraznil možnosti, které digitalizace nabízí při dvoustranné i mnohostranné spolupráci právě v oblasti biografického výzkumu.
Další část konference byla věnována oborovým a speciálním biografickým slovníkům. V této části jednání vystoupili mnozí představitelé pražských i mimopražských univerzitních i akademických institucí, které připravují zmíněné slovníky a řeší problémy výběru osobností, chronologického, profesního vymezení a další metodologické otázky. Nejprve analyzovala PhDr. Marie Makariusová způsob zpracování a možnosti tzv. rodinných hesel v biografických slovnících. Problematiku výběru osobností pro odborné slovníky ve srovnání s univerzálními encyklopediemi otevřel Dr. Pavol Parenička ze Slovenské národné knižnice v Martine. Prof. Milan Myška se zabýval biografiemi podnikatelů. Doc. Barbora Köpplová a PhDr. Jitka Kryšpínová seznámily přítomné badatele s projektem novinářského slovníku časově vymezeného obdobím tzv. protektorátu. Biografiím žen poslankyň a senátorek v letech 1918–1938 z hlediska genderových studií se věnoval příspěvek PhDr. Dany Musilové. PhDr. Josef Tomeš podal přehled novodobé české encyklopedistiky a biografického výzkumu. Bohatý regionální a oborový biografický výzkum Filozofické fakulty Ostravské univerzity představil doc. Aleš Zářický. Specifickým pramenům životopisných studií a jejich využití se věnovala slovenská badatelka RNDr. Ľudmila Ďuranová. PhDr. Jan Janko sledoval otázky relevantních pramenů k biografiím významných vědců, konkrétně prof. Bohumila Němce. Také příspěvek Mgr. Tomáše Motlíčka se zabýval problematikou životopisných pramenů, v tomto případě se jednalo o historiky Vladimíra Groha a Josefa Dobiáše. K uvedené pramenné problematice z hlediska životopisů významných piaristů vystoupil PhDr. Václav Bartůšek.
Poslední den se jednání soustředilo na mystifikace a falzifikace v biografickém výzkumu. V historickém vývoji sehrály často významnou úlohu i osobnosti, které objektivně neexistovaly nebo jejichž životní osudy se podstatně lišily od oficiálních životopisů. Zjistit příčiny a podobu těchto mystifikací v českém středověku se ve svém příspěvku snažila prof. Marie Bláhová. Černo- bílé hodnocení národních hrdinů jako zdroj mystifikací a vytváření mýtů v polských dějinách zhodnotil prof. Marceli Kosman z Poznaně. Také další příspěvek Mgr. Agaty Barzycké a Mgr. Tomasze Latose poukázal na problém legendárních osobností a mystifikací, které pronikly i na stránky Polského biografického slovníku. Doc. Pavla Vošahlíková se zabývala tzv. učebnicovými portréty osobností, které se staly často zdrojem kolektivních mystifikací. S falšováním osudů více i měně známých cestovatelů seznámil přítomné PhDr. Miloslav Martínek. Ke všem referátům byla bohatá diskuse, která poukázala na další aspekty zkoumaných otázek a inspirovala budoucí výzkum. K významným přínosům konference patří i navázané mezinárodní kontakty, která se podle dohody zhodnotí v budoucí užší mnohostranné spolupráci, při budování společného biografického portálu i v dalších aktivitách. O jednání konference informoval média, zejména Česká televize a Český rozhlasu, což vypovídá o zájmu širší veřejnosti věnovanému biografickému bádání.
PAVLA VOŠAHLÍKOVÁ,
Historický ústav AV ČR, v. v. i.