Z monitoringu tisku

Šéf Akademie věd: Mladí vědci se vrátit chtějí. Jenže je odrazují čeští politici.

Výstup z odborné diskuze k projektovému záměru IPn Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2007  > říjen  > Z Bruselu

EVROPSKÝ VÝZKUMNÝ PROSTOR – NÁZORY SE LIŠÍ

Veřejná konzultace k Zelené knize o evropském výzkumném prostoru vzbudila velký zájem jak ve členských státech, tak u samotných evropských institucí. Skončila 31. srpna 2007 a Evropskou komisi teď čeká nelehký úkol – pečlivě zanalyzovat jednotlivé připomínky, které mohou být i protichůdné – a zapracovat výsledky konzultace do závaznější Bílé knihy.

Z prvních obecných výsledků vyplývá, že respondenti iniciativu Evropské komise vítají, ale zároveň se domnívají, že Zelená kniha neklade ty správné otázky a až příliš se soustředí na roli Evropské komise v evropském výzkumném prostoru. Velká pozornost je také věnována roli vládních a mezivládních struktur, zatímco role národních či evropských výzkumných organizací a soukromého sektoru není zastoupena dostatečně. Zdá se, jakoby představitelé EK zapomínali, že více než 90 % financí do vědy a výzkumu stále přichází z národních zdrojů.

Zástupci European Science Foundation a European Research Council se domnívají, že by se Evropská komise měla v budování evropského výzkumného prostoru více zaměřit na národní financování výzkumu, výzkumná centra a soukromý sektor. Komise se zaměřuje až příliš na svou vlastní roli a opomíná další důležité hráče. Domnívají se také, že by EK měla věnovat více peněz na základní výzkum (např. pomocí Evropské rady pro výzkum), snižovat byrokracii tohoto programu a apelovat na členské státy, aby zlepšovaly podmínky pro mobilitu vědeckých pracovníků.

Představitelé League of European Research Universities doufali v odvážnější dokument, který by do určité míry zpochybňoval stávající výzkumnou politiku a navrhl koncept nový. Jsou skeptičtí ohledně evropské koordinace národních a regionálních programů a iniciativ a obávají se malé efektivity této koordinace. Zároveň poukazují na hrozbu neefektivity rozsáhlých evropských sítí v případě centrálnějšího managementu. Sítě musí být flexibilní, aby mohly reagovat na nejnovější potřeby. Navrhují soustředit se na výzkumnou excelenci a spolupráci, která již existuje na regionální, národní a evropské úrovni, a snažit se ji podporovat více prostředky.

Zástupci European Association of Research Managers and Administrators v principu souhlasí se všemi šesti klíčovými tématickými okruhy zdůrazňovanými Zelenou knihou, stále však vidí jeden z hlavních problémů v efektivním řízení vědy. Evropa si potřebuje vybudovat kulturu profesionálního řízení vědy. Asociace tedy volá po uznávání standardů řízení ve vědě (včetně certifikátů potřebných ke školení a vývoji určité odbornosti), které by přijala jak Evropská komise, tak akademická veřejnost.

Reprezentanti All European Academies poukazují na fakt, že fragmentace není problémem pouze ve vědě, ale celé Evropy a ostatně i Komise poukazuje zejména na nedostatečnou koordinovanost mezi jednotlivými generálními ředitelstvími. To se však nedá změnit přes noc, každý stát má své zájmy, historické a ekonomické důvody. Spolupráce by měla začínat na regionální úrovni a podpořit tradiční spojení.

Také Česká republika se aktivně zúčastnila konzultace Zelené knihy k evropskému výzkumnému prostoru. Technologické centrum AV ČR zastřešovalo roli koordinátora a vypracovalo pro EK souhrnnou zprávu.

Komise má k otázce evropského výzkumného prostoru ustaveno celkem sedm pracovních expertních skupin, které vypracovávají stanoviska a fungují jako nezávislé poradní orgány. Z uveřejněných seznamů členů těchto skupin vyplývá, že v nich nefiguruje ani jeden Čech. V prosazování se máme v rámci evropského výzkumného prostoru tedy stále co učit. Úspěšné zapojení na projektové úrovni vyžaduje i viditelnost na úrovni strategicko-politické.

TÁŇA PERGLOVÁ, DAVID KOLMAN,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR