Zastřešující téma Výjezdního interdisciplinárního semináře Příroda a kultura na křižovatkách nového a výjimeční přednášející přilákali ve dnech 15.–18. ledna 2007 do Nečtin nebývalé množství posluchačů z nejrůznějších oborů lidské činnosti – vědce, umělce, studenty, odborníky z praxe i odbornou veřejnost. Semináře organizuje středisko Mezioborových studií Západočeské univerzity v Plzni pod záštitou rektora a letošní již 8. ročník byl v mnoha ohledech mimořádný.
"Porevoluční entuziasmus nadobro odezněl i z univerzitního prostředí a my jsme vstoupili do nové éry standardní vědy, kterou jeden z přednášejících – profesor Stanislav Komárek – nazval v eseji pro časopis Vesmír Neonormalizací," vysvětlují organizátoři volbu tématu a dodávají: "Naše doba je nová také tím, že přináší historicky zcela bezprecedentní objevy a poznatky. Nové technologie, materiály, nové přístupy k výzkumu živého světa, spojení molekulární biologie s nanotechnologií… Ale také nová ohrožení. A my jsme se chtěli pokusit zájemcům povahu této novosti co možná nejvíce odborně přiblížit."V letošním ročníku, který spolufinancoval Evropský sociální fond a státní rozpočet ČR, si v sekci věnované vědám o vědách přišli na své příznivci "příčného vědění", naopak technicky orientované hosty upoutala sekce nových technologií, přednášelo se o multikulturním společenství, ale největší zájem vyvolal blok určený vědám o živé přírodě. Průřezová sekce spojila vědy o myšlení, chování a jednání.
Stěžejní myšlenky a teorie astrofyziky předešlého století shrnul v úvodním příspěvku Astronomie na cestě od geofyziky ke kosmologii náš přední astronom prof. Jan Palouš (ASÚ AV ČR). Slovem i obrazem přiblížil současné vidění vesmíru a vysvětlil důvody, které vedly astronomy k redefinici statutu planety a následně k vyřazení Pluta z devítky planet, které jsme znali ze školy. Zároveň s tím se poodhalil i problém validity a konsensu v současné vědě a poznání.
Biolog, filozof a esejista prof. Stanislav Komárek navrhl v přednášce Vzdělání – ano či ne? Okcidentální kultura na rozcestí model, jak vzdělání chápat a jak je praktikovat. Schopnost mechanické paměti a opakování kanonických textů – ať už náboženských či jejich současné obdoby textů vědeckých – je podle autora kritériem, které odlišuje učence od ostatních lidí. Vzdělání chápe jako prostředek ke kontrole kriminality, k začlenění do složitých společenských struktur i jako zaměstnání specifické společenské "kasty".
Pravidelný účastník nečtinských setkání, znalec dějin vědy a filozofie, doc. Jiří Fiala (FF ZČU Plzeň) se zabýval rekonstrukcí vzniku vědeckých poznatků a teorií. V základní a silné tezi popsal způsoby budování "demarkační linie vědeckosti". Upozorňoval, že silným kritériem by mohla být závislost na kontextu, aby nakonec doložil, že stanovení těchto kritérií je naopak velmi problematické.
Novinky v oblasti technologií uvedl jmenovec předchozího přednášejícího, prof. Jaroslav Fiala (ZČU Plzeň), když strhujícím způsobem demonstroval variabilitu krystalických struktur uhlíku, variabilitu jeho vlastností a s nimi související možnosti využití. Pomocí metafor ze života člověka i společnosti dokázal v přednášce Krystalografie křivých prostorů; ekonomie a politika zpřístupnit oblast lidského vědění, o niž by jinak laik sotva zavadil. Jistý protipól mu tvořil příspěvek dr. Bronislava Follera (VUT Brno), jehož Panta Rei. Půvab nových materiálů – polymerních kompozitů byla střízlivým, v praxi pevně zakotveným exkurzem do základů materiálové vědy a jejich produktů, s nimiž se každodenně setkáváme. Posluchači se dozvěděli, jak lze vyrobit sklo pevnější než ocel, kolik využití má laminát a jak bohatou poetiku mohou mít materiály pro člověka, který je důvěrně zná a každodenně s nimi pracuje.
S kontroverznějším příspěvkem vystoupil dr. René Hladík (UJEP Liberec), který téma Otazníky a křižovatky podpory alternativních zdrojů energie pojal z liberálně ekonomického hlediska a vyzvedl v něm několik aspektů technických. Na mnoho otazníků odpověděla až následná bouřlivá diskuse.
Doc. Miloš Mendel (OÚ AV ČR) otevřel okruh týkající se multikulturního společenství. V příspěvku Základní pojmy a argumenty soudobého islámského radikalismu popsal hlavní východiska islámu jakožto náboženského proudu, jeho vnitřní heterogenitu, a především upozornil na jeho vnitřní krizi, z níž těží radikální skupiny. Posunu v diskusi o multikulturalismu se věnovala dr. Jiřina Šiklová z FF UK, která nastínila otázky "vychládání" a změnu společenského postoje k ideji a praxi multikulturalismu i některým jeho důsledkům, jako jsou vztah multikulturalismu k nacionalismu a proměna pojetí obou těchto pojmů. Na zásadní posun v prioritách společnosti, kdy distribuce blahobytu jakožto kritérium určující podobu společnosti 20. století, je nahrazeno distribucí rizik, jež bude určujícím faktorem formování společnosti století jedenadvacátého, poukázal proděkan FHS UK doc. Zdeněk Pinc v příspěvku Na křižovatce století distribuce rizik.
Blok věnovaný vědám o živé přírodě otevřel ekolog z Centra pro teoretická studia UK a AV ČR dr. David Storch, který se ve stručném shrnutí Co se dnes děje v přírodě: dynamika biodiverzity a jiné podivnosti vymezil vůči některým klasickým ekologistickým postojům. Zejména na základě současných znalostí populační dynamiky organismů ukázal, že ve skutečnosti víme příliš málo na to, abychom mohli dovozovat významnější závěry o proměnách živé přírody v globálním měřítku a o závažnosti dopadu lidské činnosti na ni.
Dr. Jiří Sádlo (BÚ AV ČR) přišel v poutavém a tradičně provokativním příspěvku Lesy v Čechách: co je příroda a co kultura? s nanejvýš překvapivou tezí. Zatímco ekologové a ochránci přírody po celé polistopadové období usilovně prosazují pozvolnou záměnu smrkových monokultur za kultury listnaté, dřívější zastánce zmiňované obnovy složení lesních porostů nyní dokazoval, že smrčiny byly vždy přirozeným a většinovým společenstvem české lesní krajiny.
Množství svých příznivců přilákal do Nečtin ředitel GÚ AV ČR dr. Václav Cílek. Dobře načasovaným tématem Ropa jako metafora počátku a konce moderní společnosti zmapoval faktické a geologické pozadí těžby ropy, jejího využívání, zásob a dosažitelnosti i kulturní kontext, který je s érou ropy na západě neodmyslitelně spjat. Vyvrátil některé mýty, a především doložil domněnku, že ropa jako energetický zdroj přestane v horizontu několika málo desítek let hrát klíčovou roli.
Letos poprvé zavítal do Nečtin se svou brilantně připravenou i přednesenou přednáškou Proč se Dostojevskij mýlil? také neuropatolog dr. František Koukolík z Thomayerovy nemocnice v Praze. Autor se nevzdálil své specializaci, jak by se mohlo zdát, naopak. Zdůvodňoval podmínky a okolnosti vzniku a rozvoje psychopatologického chování, dokládal vliv vnějšího a vnitřního prostředí, i to, že se jedná spíše o životní strategii než o nemoc. Psychopati by byli v dosahování svých cílů mnohem méně úspěšní, pokud by byla společnost k jejich chování méně lhostejná.
K nejznámějším osobnostem patřil psychiatr a neurolog prof. Cyril Höschl z Psychiatrického centra Praha, který posluchače seznámil s nejnovějšími poznatky v otázce věčného dilematu, zda je lidské chování určováno vnějším prostředím, či vnitřními dispozicemi. Příspěvek Odolnost ke stresu: jak mateřské chování programuje genom byl exkurzí do fyziologie neurohumorální regulace lidského organismu, na jejímž pozadí prof. Höschl vyvodil překvapující závěr: vliv péče rodičů v útlém věku je pro formování jedince významnější než genetické predispozice.
Stálý host, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR doc. Ivan M. Havel svým Nesmělým pokusem o konkrétní fenomenologii vyvažoval exaktní příspěvek předřečníka. V počítačové prezentaci se letos pokusil prostřednictvím nejosobnějších prožitků přiblížit vlastní nevšední fenomenologický přístup, který vychází z představy kauzálních domén a shlukované časovosti.
Rokování završil člen organizačního týmu a zakládající osobnost nečtinských seminářů, fyzik doc. Miroslav Holeček (FAV ZČU) nečekaně aktuálními Novými problémy s časem. Zatímco většina z nás žije neproblematicky uzavřena v newtonovské představě času jako beztvarého stejnoměrného toku, představil doc. Holeček už bezmála sto let starý fyzikální koncept prostoročasu a problémy, které vyplynou z takového vidění reálného světa.
Stejně důležité jako přednášky je v Nečtinech vzájemné soužití v jednom prostoru a možnost diskutovat o odborných i neoficiálních tématech. I letos zde byl představen laureát ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, sociolog polského původu Zygmund Bauman. Nekonvenční film Koyaanisqatsi amerického autora Godfreyho Reggia upozornil na naši osudovou závislost na technologiích a zpestřením byla i návštěva vysílače Krašov, významného technického objektu západních Čech. Jediné, co snad 8. ročníku "Nečtin" oproti minulým letům chybělo, byl sníh. Naslouchat a diskutovat s ostatními přijelo letos již skoro 130 lidí. Ti kteří neměli čas se mohou podívat na www.ums.zcu.cz či na multimediální CD.
Tomáš Daněk a Michal V. Hanzelín,
Západočeská univerzita v Plzni
English
