Se vznikem a dalšími osudy československého a českého státu těsně souvisí sokolské hnutí, které se stalo doslova fenoménem. S antickou myšlenkou kalokagathie coby programu rozvoje tělesné krásy spojené s čestností a poctivostí přišel ve druhé polovině 19. stol. prof. Miroslav Tyrš – český kritik, historik umění, estetik, profesor dějin na UK a na ČVUT v Praze. Na zrodu pozdějšího Sokola mají zásluhu přední představitelé české politiky a kultury, zejména bratři Eduard a Julius Grégrové, Josef Mánes, Jan Neruda, J. E. Purkyně, Karolína Světlá a další.
Od března 1862 se začalo cvičit zprvu v pronajatých tělocvičnách a cvičení dosáhlo takové
obliby, že byly postupně vystavěny sokolovny po celé republice a v bezpočtu jejich budov nalezneme
např. i mnohé secesní skvosty. Sokol však neměl snadnou historii, protože byl svou filosofií
jakékoliv totalitě nebezpečný, a tak jej v průběhu let všechny totalitní režimy, jimiž
Československo procházelo, zakazovaly. Přesto však jeho myšlenka díky zahraničním krajanským
komunitám přežila a dnes je Sokol v České republice čtvrtým nejpočetnějším občanským sdružením.
Historii Sokola, který fungoval po celém světě, se důsledně věnuje sokolský činovník žijící v
Kanadě Jan Waldauf.
Jan Waldauf, český exulant do Kanady z roku 1948, zasvětil Sokolu celý svůj život, ať už
jako vzdělavatel Ústředí čs. sokolstva v zahraničí, starosta Sokolské župy Kanadské, redaktor
časopisu Kanadský Sokol nebo poradce kanadské vlády ve věcech tělovýchovy a sportu.
Jeho práci letos završil poslední díl rozsáhlé trilogie
SOKOL – Malé dějiny velké myšlenky
, kterou vydalo nakladatelství Atelier IM v Luhačovicích. Recenzi najdete v
AB 9/2011.
-HaM-
15.7.2011
English
