Kalendář akcí

Today < 2011 >  < October > 
Mo Tu We Th Fr Sa Su
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31            

.

Academic bulletin

abicko

Movies from world of sciences

videoprezentace-blok-bgd.jpg

BIOCEV

 

Get the Flash Player to see this player.

More about BIOCEV project

Srpnovou astrofotografií je "Jupiter a Ganymed" Jana Klečky

Při pohledu na půlnoční oblohu nás v těchto měsících zaujme jasná „hvězda“ nad východním obzorem. Jupiter, největší planeta Sluneční soustavy, která by snadno pohltila 1321 Zemí, vyvolával vždy značný zájem lidstva. První písemný záznam o jeho sledování pochází patrně z roku 364 př. n. l., kdy čínský astronom Gan De pozoroval pouhým okem nejen planetu samu, ale údajně i některý z jejích měsíců, patrně Ganymeda.

 
A právě Ganymed je kromě oblačností pokrytého Jupitera hlavním tématem snímku Jana Klečky. O objev čtyř nejjasnějších oběžnic Jupitera, představujících ve skutečnosti jen nepatrnou část z jeho 63 zatím nalezených satelitů, se zasloužil v roce 1610 Galileo Galilei. Ten 7. ledna 1610 pozoroval svým dalekohledem planetu, která se v té době nacházela přibližně v opozici a byla po Měsíci nejjasnějším objektem noční oblohy. Jeho pozornost zaujaly tři hvězdičky v rovině rovníku Jupitera. Překvapilo ho, když během následujícího týdne hvězdičky vlivem vlastního pohybu planety ji nejen neopustily, ale přibyla k nim ještě čtvrtá. Okolo 15. ledna věděl již, že se nejedná o hvězdy, ale o měsíce, které tuto planetu obíhají. Na počest svého mecenáše, toskánského velkovévody Cosima de Medici, je nazval „hvězdami medicejskými“. Objev pak popsal ve své slavné knize Sidereus Nuncius, tedy Hvězdný posel. Ta vyšla v polovině března 1610 v Benátkách. Současně používaná jména Io, Europa, Ganymed a Callisto pocházejí od německého astronoma Simona Mariuse. Ten v roce 1614 v knize Mundus Jovialis popisoval své pozorování měsíců již na konci roku 1609, tedy těsně před Galileem. Stalo se předmětem jejich sporu, protože však Galileo publikoval svůj objev dříve, zůstalo prvenství jemu.
Nález Jupiterových měsíců však měl mnohem dalekosáhlejší důsledky, než malicherný spor o prvenství. Podpořil heliocentrický systém Mikuláše Koperníka, pomohl vývoji zákonů Johanna Keplera, umožnil první měření rychlosti světla a v 17. století využívali námořníci pozorování poloh Jupiterových měsíců k určení přesné zeměpisné délky.
 
Připravily: Česká astronomická společnost a Odbor mediální komunikace, Kancelář AV ČR

 

2 Sep 2011

Search

All intranet Current section