Osud římských osad na úpatí jihoitalské sopky Vesuvu, zničených erupcí v r. 79 našeho letopočtu, je dobře znám. První – Pompeje – byly postupně zasypány sopečným popelem přímo během erupcí. Druhá osada Herculaneum utrpěla spadem popelů téže erupce méně, byla však pohřbena o něco později pod mohutnou lavinou popelů zvodnělých následnými dešti. Podobné sopečné katastrofy různého geologického stáří známe ze všech světadílů. Jsou cenné nejen pro archeology, ale i pro paleontology představují významný zdroj dokladů dávného života. Tento díl seriálu věnujeme výzkumu sopečné oblasti Doupovských hor v západní části Podkrušnohorského prolomu – nevýrazné zalesněné pahorkatině východně od Karlových Varů, která byla významnou sopečnou oblastí třetihorní Evropy.
str. 188
Hlodavec z Valče – jeden z největších paleontologických unikátů v Evropě 17. stol. Nález zmiňují a zobrazují ve svých spisech největší kapacity té doby, např. Carl Linné, Georges Cuvier, Hermann von Meyer. Deska jemně vrstevnatého sladkovodního vápence objevená kolem r. 1690 patří k nejstarším známým nálezům fosilního savce. Byla tehdy hledaným sběratelským předmětem, protože představovala suchozemského „svědka biblické potopy“. Vystřídala řadu soukromých sbírek, dnes je uložena v sídle rodiny Schönburgů ve Waldenburgu u města Glauchau v Sasku.
Foto O. Fejfar
