Již tradičně jsou na podzim na našem Ústavu dny otevřených dveří. Rádi Vám ukážeme naše pracoviště a předvedeme Vám náš výzkum!  Letos přidáváme v rámci Mezinárodního roku chemie i společnou exkurzi po ústavech suchdolského areálu Akademie věd. Ukážeme vám mimo jiné, že chemie je zábavná a fascinující věda, která se pro vás možná nečekaně prolíná i dalšími obory jakými jsou rostlinná biologie nebo geologie. Součástí exkurze bude i každoroční noční tažení v laboratoři optických vláken na Ústavu fotoniky a elektroniky.

Obecné informace:

Kdy: středa 2. listopadu 2011, 17:00 - 19:00 (společná exkurze v rámci Mezinárodního roku chemie)
        čtvrtek a pátek 3. a 4. listopadu 2011, 8:30 - 11:30 a 12:30 - 15:30 (exkurze do laboratoří Ústavu chemických procesů)

Kde: Areál Akademie věd ČR v Praze Lysolajích, Rozvojová 135, 165 02 Praha 6

Jak se k nám dostanete: Mapku naleznete zde. Pojedete-li městskou dopravou, jeďte autobusem č. 107 nebo 147 na zastávku Kamýcká a potom musíte ujít pěšky asi 300 m. Obě autobusové linky jezdí ze stanice metra Dejvická, cesta autobusem trvá asi 12 minut.

Kontakt: Ing. Magdalena Bendová, Ph.D., tel. 220 390 301/290, mobil 773 400 809, e-mail bendova@icpf.cas.cz, skype magdalena.bendova

Návštěva je vhodná pro lidi od 3 do 100 let a bude zajímavá pro širokou veřejnost i pro experty. Můžete navštívit i jiné ústavy Akademie věd v lysolajském areálu: Ústav experimentální botaniky, Geologický ústav a Laboratoř optických vláken Ústavu fotoniky a elektroniky. Den otevřených dveří se koná v rámci Týdne vědy a techniky, který každoročně pořádá Akademie věd České republiky.  

Prosíme větší skupiny (školy ap.), aby nás o návštěvě informovaly předem a dohodly se s námi na přesném termínu návštěvy. Registrovat se lze na výše uvedených telefonních číslech, e-mailem nebo vyplněním registračního formuláře.

Pozvánky ke stažení:

• společná exkurze
• exkurze do laboratoří ÚCHP

Těšíme se, že Vám budeme moci předvést některé z následujících témat:

Oxid uhličitý v kladné roli

izoluje z rostlin látky prospěšné zdraví
 
Oxid uhličitý je za obvyklých podmínek plyn, ale po stlačení nad 73 atmosfér při teplotě vyšší než 31 ºC se stává účinným rozpouštědlem nepolárních látek. Toho se stále více využívá v technických oborech, protože oproti běžným rozpouštědlům je zdravotně nezávadný, nehořlavý, levný a v uvažovaných množstvích též neškodný pro životní prostředí. V průmyslovém měřítku se dnes oxid uhličitý uplatňuje jako rozpouštědlo při výrobě kávy a čaje bez kofeinu, chmelových extraktů pro pivovary, extraktů z koření, které se vyznačují koncentrovanou chutí a velkou trvanlivostí, rostlinných výtažků používaných v kvalitních kosmetických produktech a podobně.

V laboratoři superkritické extrakce uvidíte zařízení, na kterém pomocí oxidu uhličitého získáváme požadované látky ze sušených rostlin, a také ukázky extraktů.

Chemické reakce v laserovém paprsku
 
Účinkem laserového záření je možné provádět neobvyklé chemické přeměny, které jsou velmi specifické a které neproběhnou při jiných podmínkách. Tyto chemické přeměny lze uskutečnit převážně v plynném, ale také v pevném skupenství. Mezi přeměny v pevné fázi patří změna struktury polymerů. V plynné fázi může docházet k tvorbě nanorozměrných materiálů (kovů, anorganických sloučenin a kompositů), které nacházejí nové využití  v mikroelektronice a materiálovém výzkumu.

Návštěvník může shlédnout experimentální vybavení naší laserové laboratoře (infračervené a ultrafialové lasery a analytické přístroje).

Nanostruktura materiálů

Texturní středisko ÚCHP se zabývá zkoumáním a popisem porézních materiálů z hlediska jejich mikrostruktury, tedy množství, velikost a rozdělení pórů (dírek). Metody, které využívají například rtuť či kapalný dusík, umožňují určování pórů o velikosti desetin nanometru. Nanometr je tak malá vzdálenost, že se do 1 metru vejde 109 nanometrů, což je 1000krát milión. Toto množství je například tisíckrát víc než počet lidí žijících v Praze. Například do póru o velikosti třetiny nanometru se vejde molekula kyslíku, ale nevejde molekula vody. Na obrázku je ukázka porézního kovu.

Uvidíte unikátní přístroje umožňující měřit nanometrové póry a budete moci porovnat zdánlivě neporézní materiály s jejich mikrofotografiemi.

Katalýza organokovovými komplexy

aneb co dokáží nové (ligandové) šaty

Moderní syntetická chemie se dnes neobejde bez použití katalyzátorů. Vlastnosti homogenních katalyzátorů, tedy takových, které jsou v reakční směsi rozpuštěné, lze ovlivnit vhodným výběrem (“šitím” na míru) z nepřeberného množství ligandů. Kromě ovlivnění rychlosti reakcí (aktivity katalyzátorů) nebo přednostního vytváření jen některých produktů (selektivita katalyzátorů) lze dnes výběrem vhodných ligandů také katalyzátory – komplexy přechodných kovů – účinně recyklovat a zvyšovat tak efektivitu procesů a snižovat zátěž životního prostředí.

Uvidíte, jak se v laboratoři připravují v inertní atmosféře argonu nebo dusíku komplexy přechodných kovů s vhodnými ligandy, jak se tyto komplexy charakterizují a jak se určuje jejich struktura. 

Fotochemie v mikrovlnce

Propojením dvou vědeckých oborů - tradiční fotochemie a nedávno vzniklé mikrovlnné chemie vznikla nová oblast vědy, která otevírá široké možnosti využití poznatků z chemie a fyziky. Jedná se o studium společného vlivu ultrafialového a mikrovlnného záření na průběh fotochemických reakcí. S tímto tématem je úzce spojen pojem bezelektrodová výbojka, která emituje v mikrovlnném poli ultrafialové nebo viditelné záření. Je-li excitovanou složkou výbojek síra , je výsledné emisní spektrum podobné slunečnímu záření. Získané výsledky mají značný význam nejen pro rozšíření vědeckého poznání, ale rovněž nalézají uplatnění v průmyslových fotochemických procesech či v metodách degradace nežádoucích polutantů životního prostředí.

V laboratoři uvidíte, jak bezelektrodová sirná výbojka svítí v mikrovlnné troubě. Toto zařízení slouží k iniciaci fotoreakcí. Předvedeme vám sestavy pro chemické reakce, které pracují jak ve vsádkovém, tak průtočném systému.

Kapalinová chromatografie spojená s nukleární magnetickou rezonancí

v ČR stále unikátní kombinace
 
Vysokoúčinná kapalinová chromatografie patří mezi nejúčinnější a nejpoužívanější separační techniky. Nukleární magnetická rezonance zase poskytuje cenné informace o chemické struktuře zkoumané látky. Jejich spojením tak získáváme neocenitelný nástroj pro zkoumání nejrůznějších směsí přírodního i umělého původu.

Můžete vidět analýzu rybízového oleje nebo třeba obyčejného kuchyňského cukru.
 

Křehká rovnováha

aneb tajemství destilace
 
Termodynamika je vědní obor zabývající se teplem a energií, jejich vzájemným vztahem a vlivem na okolí. V Termodynamické laboratoři Eduarda Hály se zabýváme výzkumem vlastností látek a jejich směsí. Často za extrémních podmínek, tj. za vysokých teplot a tlaků. Naším úkolem je např. zjistit, jestli se látky za daných podmínek navzájem mísí a jak se mění jejich vlastnosti se změnami teploty a tlaku. Smíchat kapaliny je snadné, ne každý si však uvědomí, že rozdělit kapalnou směs na čisté látky už tak snadné není. Výsledky našeho výzkumu slouží k poznání, jak to účinně a s nízkým vynaložením energie dělat.

Přijďte se podívat, jaké to je pod tlakem! Uvidíte aparaturu, ve které je možné vytvořit až 150x větší tlak než je tlak atmosférický.
 

Bublinky v mikroreaktorech
 
Mikroreaktory se stále více uplatňují při výrobě kosmetických nebo farmaceutických látek. Při některých reakcích vznikají bublinky plynu a ty pak proudí reakčním prostorem. Tyto bublinky ovlivňují průběh chemické reakce a mohou snižovat účinnost mikroreaktoru. Proto filmujeme bublinky rychloběžnou kamerou a pak studujeme jejich vznik, pohyb a vlastnosti, abychom pochopili jejich chování.

Přijďte se podívat na bublinky proudící kanálkem tenkým jako vlas.

Jak nečistoty na povrchu mění chování bublin a pěn

Povrchově aktivní látky mají vliv na mnoho procesů v přírodě i průmyslu. V chemických reaktorech, kde bubliny plynu reagují s kapalinou, ovlivňují tyto látky rychlost stoupání a tvar bublin, průběh jejich rozpadu i spojování (koalescence), jakož i rozpouštění plynu v kapalině. Skrze tyto děje tedy ovlivňují výslednou účinnost reaktoru. V případě pěn, kdy je bublin plynu hodně a kapaliny je velmi málo (v tenkých vrstvičkách mezi nimi), povrchově aktivní látky ovlivňují stabilitu pěn (dobu do jejich zániku). Pomocí rychloběžných kamer a dalších experimentálních metod studujeme, jak jednotlivé fyzikálně-chemické děje působí v daných systémech, tak abychom je mohli zefektivnit či zlepšit.

Přijde se k nám podívat, jak má vypadat správná pěna na pivu, aby dlouho vydržela. Uvidíte i zjistíte proč jsou špinavé bubliny pomalejší než čisté. Také vám ukážeme, jakých zajímavých tvarů mohou bubliny nabývat.