Fyzikální ústav Akademie věd ČR

FZÚ v médiích

Česká pozice.cz, 26.9.2011.

Ve čtvrtek 22. září večer obletěla...

TECHNET.CZ, 25.9.2011.

Jestli se opravdu potvrdí, že neutrina...

Akademie věde České republiky, 23.9.2011.

Předseda AV ČR prof...

Výzkumný záměr Z10100502

Jevy fyziky elementárních částic přesahující standardní model

Kód poskytovatele: AV0

Identifikační kód: Z10100502

Název výzkumného záměru: Jevy fyziky elementárních částic přesahující standardní model

Uchazeč: Fyzikální ústav AV ČR

Vykonavatel: Sekce fyziky elementárních částic

Řešitel: Petr Reimer, CSc.

Popis výzkumného záměru

Vymezení předmětu výzkumné činnosti realizované ve výzkumném záměru
Vědecký výzkum v oblasti fyziky částic. Základním společným rysem je účast pracovních skupin v mezinárodních týmech provádějících experimenty na urychlovačích či zkoumajících kosmické záření, jejichž cílem je hledání zákonů, jimiž se řídí mikrosvět. Důležitou součástí je účast v mezinárodních projektech zaměřených na vývoj a využití nových detekčních technik. Rozvíjet se bude i teoretický výzkum a to jak pokud jde o spolupráci na experimentálním programu, tak i při konstrukci nových fyzikálních teorií a vývoji a využití moderních matematických metod. Pozornost se bude i nadále věnovat uplatňování moderních detekčních technik a svazků částic v lékařství a teoretickému výzkumu radiobiologického účinku záření.

Základním cílem všech aktivit navrhovaného výzkumného záměru je přispět k rozšíření našich znalostí struktury hmoty na fundamentální úrovni a ke hledání zákonů, jimiž se základní stavební kameny hmoty řídí. Abychom se ve velkých mezinárodních týmech, které takový výzkum provádějí, prosadili jako laboratoř, je nutné neustále rozšiřovat a modernizovat experimentální infrastrukturu, tj. potřebné laboratoře a výpočetní a komunikační technologii. Současně je také nutné udržovat kontakt s výzkumem směřujícím k vývoji moderních detekčních technik pro celosvětový projekt lineárního urychlovače elektronů a pozitronů, jenž je ve stádiu příprav. V období let 2005-2010 se podílíme na několika experimentech na urychlovačích v CERN, DESY a FERMILAB, které, jak se všeobecně očekává, přinesou nové informace, jež zásadním způsobem posunou naše představy o mikrosvětě. Naše aktivity jsou vedeny třemi vzájemně se doplňujícími směry:

  • Účast na budování experimentálních aparatur. Naše laboratoře polovodičových detektorů a kalorimetrů jsou zapojeny do vývoje a konstrukce vnitřního dráhového detektoru, pixelového detektoru a hadronového kalorimetru TileCal experimentu ATLAS v CERN. Dokončení těchto prací a zajištění bezchybného provozu námi dodaných částí bude naším hlavním cílem po celé období záměru. Po spuštění urychlovače LHC a zahájení provozu experimentu se budeme podílet na dovybavení vnitřního detektoru vrstvou pixelových senzorů pro efektivní registraci krátce žijících částic, především tzv. B-mezonů. V menší míře se budeme podílet i na vývoji a konstrukci fotonového spektrometru detektoru ALICE. Nedílnou součástí aktivit obou našich laboratoří bude účast v celosvětovém projektu lineárního urychlovače ILC. Vycházeje z našich zkušeností a experimentální základny budeme pokračovat ve vývojových pracích na dvou jeho komponentách: kalorimetru CALICE a pixelovém subdetektoru.
  • Budování a využívání systému zpracování experimentálních dat. Tato činnost bude nabývat stále větší důležitosti, neboť objemy dat, které experimenty na dnešních urychlovačích produkují, jsou obrovské. Hlavním cílem v této oblasti bude dobudování a zabezpečení provozu lokálního uzle úrovně 2 pro experimenty ATLAS a ALICE. Tento úkol řešíme v rámci mezinárodních projektů WLCG (Worldwide LHC Computer Grid) a EGEEIII. Pro zajištění kvalitního přístupu FZÚ k experimentální databázi a výpočetním kapacitám experimentů ATLAS a ALICE bude velmi důležité nadále rozvíjet Regionální výpočetní centrum pro fyziku částic ve FZÚ, kde jsou umístěny naše výpočetní prostředky.
  • Účast na analýze experimentálních dat. Tento aspekt naší činnosti je hlavní náplní prací na experimentech H1 v DESY a D0 ve FERMILAB. První skončil nabírání dat v roce 2007, experiment D0 poběží nejméně do roku 2010. Analýza získaných dat je vlastním cílem každého experimentu a proto se snažíme prosadit se jako laboratoř i v této činnosti. K tomu je důležitá bezprostřední spolupráce teoretiků a klíčovou roli přitom celosvětově hrají doktorandi. Taková skupina existuje v experimentu H1 a částečně D0. V případě H1 se zaměříme na analýzu procesů s produkcí těžkých kvarků, kde existuje vážný nesouhlas dat s předpověďmi teorie, k jehož vyjasnění bychom chtěli přispět. V případě experimentu D0 bude naším hlavním příspěvkem zajištění provozu počítačové farmy ve FZÚ, na níž bude simulována odezva detektoru. Budeme se také věnovat analýze nových dat o produkci jetů s velkou příčnou hybností, jež představují jeden z procesů, kde se mohou projevit efekty substruktury kvarků. Ještě před spuštěním urychlovače LHC se i v případě experimentu ATLAS v CERN vytvořily pracovní skupiny, připravující jeho experimentální program. Hlavní důraz je přitom kladen na podrobný rozbor možností pozorovat v tomto experimentu signály „nové fyziky“. Do dvou z těchto skupin jsme se již zapojili (fyzika top kvarku a standardní model) a tuto činnost výrazně posilujeme především zapojením diplomantů a doktorandů.

Vedle výzkumu založeného na využití urychlovačů budeme i nadále hodně úsilí věnovat účasti na projektu observatoře Pierra Augera , jehož se spolu se Sekci optiky účastníme. Tento mezinárodní projekt by měl do roku 2010 přinést odpověď na otázku původu a složení kosmického záření nejvyšších energií. Do projektu přispíváme především vývojem a výrobou speciálních zrcadel a dalších optických elementů pro fluorescenční teleskop a dále vývojem programů pro geometrickou rekonstrukci spršek z tohoto teleskopu a výzkumem některých teoretických otázek týkajících se mechanismu urychlování elektricky nabitých částic ve vesmíru. Jižní část observatoře budovaná v Argentině byla dokončena v roce 2008 ale již v roce 2005 se začalo s nabíráním dat z dohotovené části detektoru. Během provozu observatoře se podílíme na kontrole procesu sběru dat a na jejich zpracování. První fyzikální výsledky byly prezentovány v roce 2005.

Hlavní pozornost teoretického výzkumu se věnuje třem základním směrům:
  • Rozvoji metod a výpočetních algoritmů standardního modelu a jejich aplikacím na fyzikální procesy. Konkrétně se budeme věnovat problematice resumace poruchových řad v kvantové chromodynamice a otázkám souvislosti poruchových a neporuchových aspektů QCD. Z hlediska analýzy experimentálních dat je v současné době velmi aktuální problém jak zahrnout do programů simulujících metodou Monte Carlo srážky hadronů a leptonů efekty vyšších řádů QCD. Této otázce je věnována velká pozornost a i my se jí chceme zabývat.
  • Fenomenologickým aplikacím nových myšlenek o struktuře prostoročasu. Budeme se systematicky věnovat zkoumání projevů tzv. extra dimenzí ve srážkách protonů s protony na urychlovači LHC v CERN. Na této, v současné době mimořádně aktuální tématice, a na dalších otázkách budeme spolupracovat s našimi kolegy z experimentu ATLAS.
  • Budování sjednocené teorie sil působících v mikrosvětě. Předmětem výzkumu budou teorie strun a to jak z hlediska fyzikálních důsledků, tak jako mimořádně zajímavé matematické struktury. Dále se bude zkoumat fyzikální relevance nových matematických struktur jako je např. nekomutativní teorie pole.

Budeme pokračovat i ve výzkumu lékařských aplikací svazků částic a objasnění mechanismu působení záření na živou hmotu.

Copyright © 2008-2010, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.