Inventura za deset milionů

Akademie ČR se hodnotí každých pět let. Nyní však proběhlo detailnější hodnocení - vědci z šedesáti akademických ústavů se sami rozdělili do menších skupin – do čtyř stovek týmů. Pak vybrali své práce, které považovali za nejlepší, a předložili je oponentům ze zahraničí. Hodnotil se ale i význam pracoviště pro společnost, zapojení do mezinárodních projektů či míra proškolování mladých vědců.Odborné komise následně porovnaly posudky na jednotlivé týmy, v případě nejasností si ještě zjistily další informace, až nakonec ohlásily výslednou známku pro tým. A fungovalo to jako ve škole – jednička znamená světovou špičku, pětka signalizuje, že je lepší tým rozpustit.

 

Celkově zahraniční vědci zhodnotili Akademii věd takto: necelá pětina týmů má jedničku, čtyřkařů je šest procent. Její šéf Jiří Drahoš vyhlásil, že známky budou mít zásadní vliv na rozdělení financí. Avšak vyskytly se i problémy. „Některé týmy nebyly zahraničními posuzovateli hodnoceny vůbec,“ upozorňuje Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny. Konkrétně její pracoviště se rozdělilo na 11 týmů a dva z nich neměly žádného zahraničního hodnotitele, šest týmů jednoho a tři týmy po dvou zahraničních hodnotitelích. Podle profesorky Sykové tak mnohdy chybělo odpovídající srovnání. „Česká komise pochopitelně nepracovala nezaujatě a ani neměla čas se s hodnoceným pracovištěm osobně seznámit,“ uvádí Eva Syková.

 

Příští hodnocení akademie by mělo být ještě důkladnější, myslí si Zdeněk Havlas. Podle něj by stálo za úvahu najmout profesionální agenturu. Má to ostatně otestované na svém ústavu, který nechává pravidelně hodnotit. S tím souhlasí i Eva Syková: „Mám bohaté zkušenosti s hodnocením podobných institucí v jiných evropských zemích, kde jsem byla členkou mezinárodního panelu. Zasedal plných pět dní včetně večerů, všichni se podrobně a osobně seznámili s každým týmem na jeho pracovišti a srovnali jednotlivé týmy.“

 

 

Zdroj: Lidové noviny