Jak učesat nanočástici
Polymerní chemie a nanočástice jsou pojmy, které jsou pro většinu z nás zahaleny tajemstvím, přesto na jejich výzkumu intenzivně pracují odborníci ve světě i u nás. Mohou totiž pomoci při léčbě pacientů s cukrovkou, lidem ochrnutým po úrazu či pacientům s Alzheimerovou chorobou. Při léčbě či ověřování léčby v rámci klinických studií dnes lékaři používají např. kmenové buňky. Vzápětí po jejich voperování vyvstává otázka – ce se děje s buňkami v těle dále?
A v tuto chvíli přicházejí na řadu chemici. „Při kultivaci buněk v laboratoři se jim předloží námi připravené magnetické nanočástice. Ty buňka pohltí, takže je po implantaci do těla pacienta možné prostřednictvím magnetické rezonance sledovat, jak si vede, kde se pohybuje“ vysvětluje Michal Babič z ÚMG AV ČR. Problém je v tom, že buňka je poměrně vybíravá a hned tak nějakou nanočástici nespolkne. Proto vědci částicím, které jsou tisíckrát menší než samotná buňka, přidělávají polymerní řetězce podobné vlasům. Zatím se podařilo vytvořit čtyři originální účesy pro lékaře z IKEMu, kteří pracují na buňkách produkujících inzulin u cukrovkářů, a pro odborníky z Motola a Ústavu experimentální medicíny AV ČR vyvíjející léčbu poškozeného mozku či míchy pomocí kmenových buněk. Na rozdíl od současných rozpustných kontrastních látek signál nanočástic neslábne, ale přetrvá po několik měsíců, dokud je buňku třeba sledovat. Zároveň však tělu nevadí, jsou totiž podobné jádru bílkoviny zvané feritin. Organismus se tedy nanočásticím nebrání.
Zdroj: Moje rodina
