Z monitoringu tisku

Středoevropský technologický institut CEITEC odstartoval svou činnost

 

Nečas jmenoval prorektora Fialu svým vědeckým poradcem

 

Revoluční italské výsledky se musíme pokusit zabít, říká český fyzik

 

Strakošův manifest. Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU?


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2007  > září  > Kultura a společnost

RUDOLFÍNSKÉ UMĚNÍ V PRAZE

Obrázek k článku 

Vědecké a dokumentační centrum pro výzkum umění a kultury doby Rudolfa II. Studia Rudolphina spolu se Staatliche Graphische Sammlung München zorganizovaly v Ústavu dějin umění AV ČR na jaře tohoto roku pracovní zasedání pod názvem München – Prag um 1600.

V roce 2000 vzniklo v rámci Ústavu dějin umění AV ČR vědecké a dokumentační centrum pro výzkum umění a kultury doby Rudolfa II. Studia Rudolphina, jež je výsledkem dlouholetého výzkumu rudolfínského umění, který se na půdě Ústavu dějin umění AV ČR vedl od poloviny 60. let minulého století. Ústav v pravidelných intervalech pořádal mezinárodní konference (1965, 1969, 1987, 1997), kde byly prezentovány nejnovější výsledky tohoto výzkumu. Pracovníci ústavu se podíleli také na přípravě první velké výstavy věnované rudolfínskému umění v roce 1988 v Essenu a po roce 1989 iniciovali a realizovali výstavu o vládě císaře Rudolfa II. v Praze. Tato nejobsáhlejší prezentace rudolfínského umění byla otevřena v roce 1997 na Pražském hradě a zahrnovala celkem pět výstavních celků. Na závěr výstavy uspořádal Ústav dějin umění mezinárodní konferenci, na níž se rozhodlo o založení centra Studia Rudolphina, které by soustředilo rozptýlený rudolfínský výzkum do Prahy na půdu Akademie věd ČR. V rámci centra se buduje specializovaná knihovna, pomocné databáze a každým rokem se zde koná několik přednášek českých i zahraničních badatelů. V roce 2003 byl založen fond určený na podporu zahraničních i domácích studentů a začínajících rudolfínských badatelů, kteří mají každoročně možnost během několikatýdenních pobytů v centru pracovat.

Centrum již od roku 2000 vydává bulletin Studia Rudolphina, v němž jsou vedle textů přednášek, jež byly během roku prosloveny na půdě ústavu, publikovány další studie k aktuálním tématům, práce stipendistů a ke každému číslu je připojena tématicky zaměřená bibliografie.

Jedním z dalších cílů centra je organizace nevelkých pracovních zasedání s mezinárodní účastí, z nichž první – München – Prag um 1600 – se konalo letos v březnu. Na jeho přípravě se podílela za českou stranu Beket Bukovinská (ÚDU AV ČR) a za stranu německou Thea Vignau-Wilberg z Mnichova. Hlavním tématem bylo vymezení podobností a odlišností mezi vévodským dvorem v Mnichově a rudolfínským dvorem v Praze v oblasti umění, zejména v souvislosti s tvorbou umělců, kteří nejdříve pracovali v Mnichově a později odešli do služeb císaře Rudolfa II. v Praze.

V prvním příspěvku s názvem München und Prag um 1600: Soziokulturelle Aspekte der Hofkunst im Vergleichse Jürgen Zimmer (Berlín) věnoval osvětlení komplikovaných vztahů mezi dvorem a městem, možnostem materiálního zabezpečení umělců i jejich roli mimo dvorské služby. V širokém záběru a na základě dobových pramenů nastínil situaci nejen v Mnichově, ale i v Praze a připravil tak potřebný základ pro následující program. Thea Vignau-Wilberg příspěvkem Joris Hoefnagel und die Freiheit des hofgeschützten Künstlers demonstrovala specifický případ konkrétního umělce a Eliška Fučíková (Senát ČR) si již v názvu Existiert die Prager Schule? položila zásadní otázku, jak dalece je pro umění na rudolfínském dvoře vhodné používat pojem "Pražská škola" a do jaké míry je v tomto směru srovnatelná situace v Mnichově. Evelyn Reitz (Humboldt Universität, Berlin), která patří k nejmladší generaci historiků umění, kteří se zabývají rudolfínským uměním, se příspěvkem Die Entwicklung Hans von Aachens zum Allegoriker: Von der Mythographie zur Herrschaftssymbolik zaměřila na zkoumání díla jednoho umělce a zajímavým proměnám alegorických námětů v jeho dílech pro různé objednavatele.

Dorothea Diemer (München), která se specializuje především na sochařství na mnichovském dvoře, ukázala na zásadní rozdíly v přístupu k zakázkám na sochařskou výzdobu ze strany bavorských vévodů a císaře Rudolfa II.

Druhý jednací den zahájil Ivan Muchka (ÚDU AV ČR, Praha) referátem München – Prag: Bemerkungen zur Architektur, ve kterém poukázal na souvislosti v řešení soudobých výstavních prostor, určených pro sbírky. Zajímavé bylo následné porovnání mnichovské a pražské kunstkomory v příspěvcích Petera Diemera (Zentralinstitut für Kunstgeschichte, München) Gedanken zur Kunstkammer in München a Beket Bukovinské Überlegungen zur Kunstkammer in Prag. Ukázaly se rozdíly v přístupech obou zakladatelů mnichovské kunstkomory Albrechta V. a pražské kunstkomory Rudolfa II., a to jak v pojetí budování sbírek, tak v jejich účelu a uspořádání, což názorně dokládají především zachované soudobé inventáře obou kunstkomor. Po každém referátu následovala živá a velmi zajímavá diskuse, při které se osvětlily ještě další specifické otázky, a otevřely se nové pohledy na diskutovaná témata.

Zasedání bylo připraveno na základě dlouhodobé spolupráce českých a zahraničních specialistů na období přelomu 16. a 17. století, kteří jsou soustředěni kolem centra Studia Rudolphina. Jednotlivé příspěvky budou publikovány v samostatném čísle bulletinu Studia Rudolphina. Součástí programu byla i exkurze do Grafické sbírky Národní galerie, kde si mohli účastníci prohlédnout kresby související s tématem zasedání.

BEKET BUKOVINSKÁ
Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.