L. A. Kašparová, Rytmus života, 13.7.2009
Vědci můžou přežít s málem. Podle politiků se investice do nich nevyplatí. Ale jde jen o to?
Svého času se říkalo, že vědci (a vysokoškoláci vůbec) studují za dělnické peníze. Studia a vědecká práce se pojímaly jako »poflakování«, kterému dávají smysl jedině stranické úkoly. Spousta lidí má zřejmě podobný pocit dosud, zvlášť mezi politiky. Jen tak si lze vysvětlit, že se vláda rozhodla snížit státní příspěvek pro Akademii věd.
A nejen pro příští rok. Dotace by měly v roce 2012 klesnout asi na polovinu. Vědci z akademie varují, že to ohrozí základní výzkum. Ale právě ten považuje mnoho lidí za zbytečnost. »Vědátoři« se podle nich zabývají »zkoumáním pro zkoumání«, ze kterého neplynou žádné praktické výsledky. Rozhodně ne okamžité. Takže proč máme z našich daní financovat »zábavu« pár lidí, kteří dělají pokusy, místo aby budovali kapitalismus skutečnou tvrdou prací? Jak k tomu přijdou dříči na manažerských postech (o dělnických penězích se dnes už nemluví)?
Rychlejší výsledky přináší tzv. aplikovaný výzkum. To znamená bádání, jak využít konkrétní objev ke konkrétnímu účelu. Mnozí politici a ekonomové si představují, že takové bádání by mělo přinést hmatatelné výsledky do tří let, a když ne, tak skončit. Financovat by ho měly především firmy.
Jenže to není tak jednoduché. Jednak jsou tři roky většinou nereálný termín, jednak - a to hlavně - bez základního výzkumu není možný ten aplikovaný. Například lék na rakovinu, který objevil prof. Antonín Holý, byl výsledkem právě základního výzkumu. A jeho dalšího vývoje, tedy aplikace, se ujala americká firma, protože u nás ho nikdo nechtěl financovat. Mimochodem, prof. Holý říká, že na látku přišel docela »náhodou« při práci na jiném problému.
Pro přístup těch, co rozhodují o penězích pro vědu, je příznačná iniciativa Svazu průmyslu a dopravy ČR. Ten chce, aby Akademie věd České republiky dokládala, jak budou využity výsledky její činnosti. To by byl prof. Holý při svém výzkumu nemohl. Takže průmyslníci by tehdy jeho bádání »zařízli« a nemocní rakovinou by dnes neměli naději na vyléčení. Vědci ale mají obavy hlavně z toho, že krácení peněz povede k propouštění a v důsledku k nevratnému úbytku českých vědců. Omezilo by se tím i zapojení ČR do mezinárodní vědecké spolupráce. Vedle ztráty prestiže by to znamenalo také konec výměny informací. To by se podepsalo i na aplikovaném výzkumu.
Možná ale při krácení dotací nejde o vědce. Podle bývalého předsedy Akademie věd Václava Pačese je za rozhodnutím vlády o snížení příspěvku pro akademii zájem jedné banky o budovu akademie na Národní třídě, kterou by »zchudlá« instituce asi musela prodat.
***
Vědci můžou přežít s málem. Podle politiků se investice do nich nevyplatí. Ale jde jen o to?
Svého času se říkalo, že vědci (a vysokoškoláci vůbec) studují za dělnické peníze. Studia a vědecká práce se pojímaly jako »poflakování«, kterému dávají smysl jedině stranické úkoly. Spousta lidí má zřejmě podobný pocit dosud, zvlášť mezi politiky. Jen tak si lze vysvětlit, že se vláda rozhodla snížit státní příspěvek pro Akademii věd.
A nejen pro příští rok. Dotace by měly v roce 2012 klesnout asi na polovinu. Vědci z akademie varují, že to ohrozí základní výzkum. Ale právě ten považuje mnoho lidí za zbytečnost. »Vědátoři« se podle nich zabývají »zkoumáním pro zkoumání«, ze kterého neplynou žádné praktické výsledky. Rozhodně ne okamžité. Takže proč máme z našich daní financovat »zábavu« pár lidí, kteří dělají pokusy, místo aby budovali kapitalismus skutečnou tvrdou prací? Jak k tomu přijdou dříči na manažerských postech (o dělnických penězích se dnes už nemluví)?
Rychlejší výsledky přináší tzv. aplikovaný výzkum. To znamená bádání, jak využít konkrétní objev ke konkrétnímu účelu. Mnozí politici a ekonomové si představují, že takové bádání by mělo přinést hmatatelné výsledky do tří let, a když ne, tak skončit. Financovat by ho měly především firmy.
Jenže to není tak jednoduché. Jednak jsou tři roky většinou nereálný termín, jednak - a to hlavně - bez základního výzkumu není možný ten aplikovaný. Například lék na rakovinu, který objevil prof. Antonín Holý, byl výsledkem právě základního výzkumu. A jeho dalšího vývoje, tedy aplikace, se ujala americká firma, protože u nás ho nikdo nechtěl financovat. Mimochodem, prof. Holý říká, že na látku přišel docela »náhodou« při práci na jiném problému.
Pro přístup těch, co rozhodují o penězích pro vědu, je příznačná iniciativa Svazu průmyslu a dopravy ČR. Ten chce, aby Akademie věd České republiky dokládala, jak budou využity výsledky její činnosti. To by byl prof. Holý při svém výzkumu nemohl. Takže průmyslníci by tehdy jeho bádání »zařízli« a nemocní rakovinou by dnes neměli naději na vyléčení. Vědci ale mají obavy hlavně z toho, že krácení peněz povede k propouštění a v důsledku k nevratnému úbytku českých vědců. Omezilo by se tím i zapojení ČR do mezinárodní vědecké spolupráce. Vedle ztráty prestiže by to znamenalo také konec výměny informací. To by se podepsalo i na aplikovaném výzkumu.
Možná ale při krácení dotací nejde o vědce. Podle bývalého předsedy Akademie věd Václava Pačese je za rozhodnutím vlády o snížení příspěvku pro akademii zájem jedné banky o budovu akademie na Národní třídě, kterou by »zchudlá« instituce asi musela prodat.
***
en 
