Z monitoringu tisku

Středoevropský technologický institut CEITEC odstartoval svou činnost

 

Nečas jmenoval prorektora Fialu svým vědeckým poradcem

 

Revoluční italské výsledky se musíme pokusit zabít, říká český fyzik

 

Strakošův manifest. Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU?


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2010  > březen  > Knihy

Východ – Západ v evropských kulturách a literaturách

Kniha o vzájemném ovlivňování evropských literatur a kultur s akcentem na vztah „slovanský-neslovanský“ Die Ost-West-Problematik in den europäischen Kulturen und Literaturen. Ausgewählte Aspekte // Problematika Východ – Západ v evropských kulturách a literaturách. Vybrané aspekty se zrodila ze snahy aktualizovat a rozšiřovat literární a kulturněvědné výzkumy ve Slovanském ústavu AV ČR, v. v. i.

Prostor ke zkoumání slovansko-germánské problematiky se otevírá již v mezinárodním vědeckém časopise Germanoslavica, jehož obnovenou verzi ústav vydává od roku 1994. Zaměření publikace na aspekt Východu a Západu v evropských kulturách a literaturách má demonstrovat polemickou návaznost na výklady české meziválečné komparatistické školy, která pod tímto pojmem spatřovala opozici slovanské a germánské kultury. V dnešní době naopak hovoříme o prolínání kultur a spíše než protiklady hledáme spojnice. Proto vydavatelé knihy sledovali aplikace pojmu „Východ – Západ“ u různých evropských vědců, které poté oslovili s prosbou o spolupráci. Demonstrujeme tak nejen interdisciplinární spektrum soudobé aplikace tohoto pojmu, ale i geografickou šíři zájmu o něj.

Die Ost-West-Problematik in den europäischen Kulturen und Literaturen Ausgewählte Aspekte // Problematika Východ – Západ v evropských kulturách a literaturách. Vybrané aspekty.
Siegfried Ulbrecht und Helena Ulbrechtová (Hrsg.): Die Ost-West-Problematik in den europäischen Kulturen und Literaturen Ausgewählte Aspekte // Problematika Východ – Západ v evropských kulturách a literaturách. Vybrané aspekty. Praha: Slovanský ústav AV ČR, v .v. i. // Dresden, Neisse Verlag, 2009, 800 s. Práce Slovanského ústavu. Nová řada, svazek 25.

Kniha je rozdělena do pěti oddílů. V prvním se autoři soustřeďují na problematiku teoretických modelů literární a kulturní vědy, které reflektují evropský prostor jako komplex kultur a jejich vzájemných vztahů. Ve druhém oddílu zpracovávají pro­-blematiku Východu a Západu z hlediska dějin kultury. Ústřední místo zde zaujímají rusko-německé kulturní vztahy (s důrazem na evropskou modernu a reflexi stalinského Ruska v Evropě). Třetí oddíl obsahuje literárněvědné srovnávací studie, v nichž se opět ukazuje rusko-německá problematika jako jedna z nejproduktivnějších aplikací sledovaného pojmu. Čtvrtý oddíl je věnován otázkám recepce a imagologie. Výzkumný zájem se soustřeďuje na aspekty migrace a transformace obrazu Ruska v postsovětské éře. Knihu uzavírá problematika Východu a Západu ve filozofických a literárních konceptech. Nejedná se přitom jen o paralely mezi východo- a západoevropskými mysliteli, nýbrž i o reflexi jejich myšlení v literárních dílech.

Ačkoli dílo sestává ze třiceti kapitol, není heterogenní; vydavatelé se soustředili na určitá témata a osoby, které procházejí jako červená nit celým svazkem. Patří k nim kulturní transfer, koncepty kulturních evropských prostorů, historická komparatistika, euroasijství, nové euroasijství či neustále populární problematika „Ruska a Evropy“. V průběhu práce na publikaci došli vydavatelé k závěru, že potenciál pojmu Východ – Západ se skrývá především v otevření se literární vědy spolupráci s vědami o kultuře a filozofií; jako příklad může posloužit výzkum reflexe filozofických systémů či dekonstrukce ideologických hranic Východu a Západu v literárních dílech. Právě touto cestou se chce tým literárních vědců ze Slovanského ústavu AV ČR ubírat dále.

Autoři jednotlivých kapitol pocházejí z Česka, Německa, Rakouska, Ruska, Francie, Slovenska, Maďarska a Ukrajiny. Kapitoly jsou psány česky, německy, rusky či anglicky; každá obsahuje re­sumé ve světovém jazyce. Knihu doplňují bio-bibliografické informace o autorech a jmenný rejstřík.

HELENA ULBRECHTOVÁ,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.