Jak v úvodním slovu sdělil předseda Akademie věd ČR Václav Pačes, kniha čtenáře poučí nejen o jaderné fúzi, ale o fyzice plazmatu vůbec. Zároveň upozornil, že Česká republika je zapojena do výzkumu fúze nejmodernějšími přístroji – Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i., bude disponovat tokamakem COMPASS-D, který nedávno dostal darem z Velké Británie. Český překlad doplňuje dodatek o historii výzkumu řízené fúze v bývalém SSSR a České republice. Jan Mlynář v rozhovoru pro Akademický bulletin (AB 12/2005) uvedl: "Za předpokladu, že se kolem COMPASS-D vytvoří dostatečně silný tým, může nás toto zařízení dostat až do 'první ligy'." Autoři knihy Fúze Energie vesmíru, Garry McCracken a Peter Stott z Velké Británie, zasvětili problematice jaderné fúze a fyzice plazmatu celý život. "Při výzkumu využití fúze k výrobě energie na Zemi bylo vynaloženo velké úsilí. Fúze by totiž měla zabezpečit čistý a nevyčerpatelný zdroj energie. Nicméně, aby se uvolnila fúzní energie, musí se palivo ohřát na neuvěřitelně vysoké teploty v oblasti stovek miliónů stupňů Celsia – více než ve středu Slunce. Základní problém je, v čem horké palivo uchovat – na Zemi pochopitelně nenajdete materiál, který by podobným teplotám odolal," vysvětlují v předmluvě. Podle Jana Mlynáře se tento základní fyzikální problém v zásadě již podařilo vyřešit pomocí spoutání horkého paliva v silném magnetickém poli. Proto se nyní těžiště práce přesouvá do technologického výzkumu, jehož hlavní, ale nikoli jedinou součástí je zařízení ITER.
První komerční fúzní reaktor by mohl spatřit světlo světa kolem roku 2040 nebo 2050. Nyní se buduje velký experimentální reaktor v Francii, který by měl být v provozu v roce 2015.
GABRIELA ŠTEFÁNIKOVÁ
English
