Z monitoringu tisku

Středoevropský technologický institut CEITEC odstartoval svou činnost

 

Nečas jmenoval prorektora Fialu svým vědeckým poradcem

 

Revoluční italské výsledky se musíme pokusit zabít, říká český fyzik

 

Strakošův manifest. Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU?


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

24. kongres Společnosti pro vědy a umění

Společnost pro vědy a umění (SVU) slaví v letošním roce padesátileté výročí svého trvání. V pořadí již 24. světový kongres SVU se uskutečnil pod záštitou prezidentů Slovenské a České republiky v Ružomberku. SVU vznikla v roce 1958 ze společné vůle českých a slovenských exilových vědců a umělců a jejím cílem bylo uchovat v exilu kontinuitu vědy a umění. Postupně se rozrůstala a dnes má pobočky nejen v USA a v Evropě, ale i v Austrálii a na Novém Zélandu.

Spolupořadatelem letošního kongresu byla Katolická univerzita v Ružomberku a město Ružomberok. V čele Společnosti stanul poprvé prof. Karel Raška, který vystřídal dlouholetého prezidenta dr. Miloslava Rechcígla. Ten je u nás známý jako autor pozoruhodné publikace o českých a slovenských vědcích a umělcích žijících v USA Postavy naší Ameriky. V Ružomberku dr. Rechcígl představil rozsáhlou novou publikaci pojednávající o vzniku a vývoji Společnosti pro vědu a umění. Na toto téma navázal v příspěvku o M. H. Hoffmanovi (1625–1713), potomku profesora Karlovy univerzity Jana Hoffmana (1371–1451).
Na plenárním zasedání prof. Karel Raška přednesl plénu největší problém Společnosti, a to nutnost získat mladé lidi pro práci v SVU. často se totiž stává, že děti exulantů se již o vlast rodičů nezajímají a neznají jejich mateřštinu. Na toto téma pohovořila v historické sekci konference i Čechoameričanka Cecilia Rokusek.
Letošní kongres měl komornější charakter, neboť se jej někteří starší členové nemohli ze zdravotních důvodů zúčastnit. Velmi silně byla zastoupena lékařská sekce; prof. Raška, vedoucí onkologického centra univerzity v New Yersey, hovořil o nových trendech ve svém oboru a rovněž připomněl po-stavu svého otce, prof. Karla Rašky st., zakladatele moderní československé epidemiologie. O svých zkušenostech z praxe mluvil i dr. Petr Hausner, který vede onkologické centrum v Baltimore.
Pozornost upoutávala také historická sekce, v níž např. laureát Ceny SVÚ Praha 2008 Mojmír Povolný, profesor mezinárodního práva a politických studií, přiblížil posluchačům činnost Rady svobodného Československa, jejímž byl členem. Kromě toho, že zveřejnil řadu vědeckých publikací, je i konzultantem na Masarykově univerzitě. Z významných českých historiků se jednání zúčastnil prof. Jan Křen, který se zabýval otázkou národních států. Ze zahraničních hostů připomeňme ještě prof. Iva Fairabenda, jenž ve svém referátu hovořil na téma svoboda. Objevný byl i příspěvek Olgy Pujmanové-Stretti o význačném politikovi první republiky Janu Jínovi.
V sekci umění jsme mohli vyslechnout referáty Lewise Reitha o Janáčkově poslední opeře Z mrtvého domu na motivy Dostojevského Zápisků z mrtvého domu, režisérky Gail Humphries Mardirosianové a B. Coreyové o inscenaci amerických studentů současné hry Ivy Volánkové, která je reminiscencí Čechovových Tří sester, a úvahu S. Simorové o křesťanském středověkém umění v Čechách a na Slovensku. V této sekci zazněly i přednášky dvou českých delegátek. Alena Morávková přednášela o politické opeře Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila Zítra se bude… a o inscenaci Havlova Odcházení v režii Davida Radoka. Karolina Slámová přiblížila portrét českého exilového literárního historika Igora Hájka.

Alena Morávková,
předsedkyně pražské skupiny SVU