veřejné neuniverzitní výzkumné instituce, kterou tvoří soustava vědeckých pracovišť. Svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky (AV ČR) a dalšími právními předpisy. Výzkum prováděný AV ČR usiluje o rozvoj poznání na mezinárodní úrovni, respektuje však přitom aktuální potřeby české společnosti. Nejvyšším samosprávným orgánem AV ČR je Akademický sněm. Výkonným orgánem AV ČR je Akademická rada v čele s předsedou AV ČR. Jejím stálým poradním orgánem je Vědecká rada, která se zabývá vědní politikou AV ČR. Tyto celoakademické orgány jsou voleny vždy na čtyřleté období.
Ceny Akademie věd ČR převezmou významní vědci
22.9.2011
Předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš předal ve čtvrtek 22. září 2011 v pražské vile Lanna vynikajícím českým badatelům prestižní Ceny Akademie věd ČR. Ocenění spojené s finanční odměnou se uděluje za ukončené vědecké výsledky excelentního a kvalitního výzkumu strategicky orientovaného na společenské priority. Slavnostní vyhlášení se konalo za účasti ředitelů vědeckých pracovišť AV ČR a dalších významných osobností.
Objev časování aktivace vzpomínek v mozku
30.9.2011
Jak probíhá aktivace příslušné vzpomínky v mozku? Právě publikovaná práce v odborném časopise Nature (viz zde) nabízí odpověď. Doktor Karel Ježek z Fyziologického ústavu AV ČR ve spolupráci s týmem badatelů z Norské univerzity vědy a technologie v Trondheimu (NTNU) a Mezinárodního institutu pro pokročilá studia v Terstu (SISSA), vedeným prof. Edvardem Moserem, nalezl metodu umožňující detailní popis procesu aktivace paměti na úrovni jednotlivých neuronů.
Evropský grant pro vědce z Botanického ústavu AV ČR
23.9.2011
„Labuť“ jako zářijová astrofotografie měsíce
30.9.2011
Na 804 čtverečních stupních se za letních nocí nad našimi hlavami rozprostírá souhvězdí Labutě, tak bohaté na hvězdy. Máchnutím velkých křídel se plaví stříbřitým tokem Mléčné dráhy vstříc letícímu Orlu. Hvězd je tu tolik, že se pouhým okem nedají rozlišit. Jejich spojený svit vytváří na obloze dojem zářící opony, byť místy poněkud potrhané. Právě do hustých hvězdných mračen souhvězdí Labutě zamířil Eduard Kouřil, autor vítězného zářijového snímku soutěže „Česká astrofotografie měsíce“, svůj objektiv.
Profesor Holý oslavil 75. narozeniny v nových laboratořích
2.9.2011
Jednání o šlechtění pšenice v Paříži
16.9.2011
Národní konference o ženách a vědě
14.9.2011
Další úspěch české badatelky z AV ČR
7.9.2011
Sabaloka a Šestý nilský katarakt v Súdánu: proměny v prostoru a čase
5.9.2011
V minulých letech se pohoří Sabaloka v severním Súdánu stalo centrem zájmu českých badatelů. Během několika expedic byla detailně prozkoumána krajina a její archeologické lokality v oblasti celého pohoří. V prostorách Akademie věd je pro veřejnost zpřístupněna výstava, která je tomuto výzkumu věnovaná. K vidění jsou fotografie Pavla Lisého ukazující jak povodňovou historii Nilu, tak i tamější skalní umění.
Chemické chránění DNA před enzymatickým štěpením
3.9.2011
Srpnovou astrofotografií je "Jupiter a Ganymed" Jana Klečky
2.9.2011
Při pohledu na půlnoční oblohu nás v těchto měsících zaujme jasná „hvězda“ nad východním obzorem. Jupiter, největší planeta Sluneční soustavy, která by snadno pohltila 1321 Zemí, vyvolával vždy značný zájem lidstva. První písemný záznam o jeho sledování pochází patrně z roku 364 př. n. l., kdy čínský astronom Gan De pozoroval pouhým okem nejen planetu samu, ale údajně i některý z jejích měsíců, patrně Ganymeda.
Praktické kurzy pro učitele biologie, chemie a fyziky ve Třešti
31.8.2011
Kurzy tentokráte proběhly v prostorách Zámeckého hotelu Třešť a to v následujících termínech: kurz biologie 31. 7. – 5. 8. 2011, kurz chemie 7. 8. – 12. 8. 2011 a kurz fyziky 14. – 19. 8. 2011. Cílem jednotlivých kurzů bylo seznámit účastníky s novinkami v oboru a naučit je novým laboratorním pokusům, které pak mohou využít při výuce, a tak ji učinit pro studenty mnohem zajímavější a názornější.
Bezlopatková odvalovací turbína – vynález vědců z Akademie věd
16.8.2011