Kalendář akcí

Dnes < 2011 >  < říjen > 
Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31            

section-box-04-bg.jpg

Akademický bulletin

abicko

Videa ze světa vědy

videoprezentace-blok-bgd.jpg

projekt BIOCEV

 

Get the Flash Player to see this player.

Více o projektu

 

8. Sekce historických věd

Seznam anotací:

  1. Pavlov I - Northwest. The Upper Paleolithic Burial and its Settlement Context (ARÚB)
  2. Neue Beiträge zur Erforschung der Spätantike im Mittleren Donauraum (ARÚB)
  3. Studien zum Burgwall von Mikulčice II (ARÚB)
  4. Encyklopedie českých klášterů (ARÚ)
  5. Artifacts of copper and copper alloys in prehistoric Bohemia and Moravia from the viewpoint of analyses of element composition (ARÚ)
  6. Letecká archeologie v Čechách (ARÚ)
  7. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví (HÚ)
  8. Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935) (HÚ)
  9. Čechy v době knížecí (1034-1198) (HÚ)
  10. Bibliografie českých/československých dějin 1918-1995 (ÚSD)
  11. Srpen '69. Edice dokumentů (ÚSD)
  12. ČSR a SSSR 1945-1948. Dokumenty mezivládních jednání (ÚSD)
  13. Věda o životě v českých zemích 1750-1950 (A)
  14. Soupis rukopisů knihovny Premonstrátského kláštera v Teplé (A)
  15. Rudolf II. a Praha: Císařský dvůr a rezidenční město (ÚDU)
  16. Umělecké památky Prahy - Nové Město a Vyšehrad (ÚDU)
  17. Pražští malíři 1600-1656 (ÚDU)
  18. Antonín Dvořák: Korespondence a dokumenty 1885-1892 (ÚHV)
  19. Bedřich Smetana a jeho doba (ÚHV)

8.1. Pavlov I - Northwest. The Upper Paleolithic Burial and its Settlement Context. (Svoboda, J. - Škrdla, P. (Edt.), Brno 1997, 472 str.)
Charakteristickým fenoménem moravského paleolitu jsou velká lovecká sídliště (Předmostí, Dolní Věstonice, Pavlov). Díky své poloze v centrální části kontinentu a dobrým podmínkám pro konzervaci nabízejí ucelený soubor poznatků o vyvinuté lovecké společnosti, o přírodním a chronologickém rámci osídlení, fyzickém vzhledu lovců, struktuře jejich sídlišť, o získávání surovin, potravy a o výrobních technologiích, umění a rituálech. Lokalita Pavlov je oproti oběma zbývajícím sídlištím vyjímečná tím, že byla objevena a prozkoumána jednorázově a jednou badatelskou osobností, B. Klímou, a nabízí tedy jednotnou dokumentaci a kontextuální informace.
Postupná analýza lokality na jedné straně vyžaduje sobě vlastní metodické přístupy, na druhé straně nabízí celou sérii pohledů do širších otázek ekonomiky, společnosti a do určité míry i psychologie loveckých společností. Jestliže prvý svazek k lokalitě Pavlov I (výzkum 1952-53) představoval v podstatě zkušební studii aplikující multidisciplinární pohled na plochu v jihovýchodní části sídliště, pak nový, podstatně šířeji koncipovaný svazek ("severozápad", výzkum 1956-58) zvýrazňuje několik specifických aspektů, typických pro část severozápadní (hrob muže, dva sídelní objekty, z nichž jeden byl centrem keramické výroby, kumulace barviva, neobvyklá surovinová skladba industrie s převahou radiolaritu) a dokládá tak vnitřní variabilitu velkých sídlišť. Při zpracování došlo rovněž k nečekaným objevům (nejstarší textil, košíkářství a šňůry).
Na zpracování se podílel mezinárodní tým vybraných světových specialistů. Svazek uvádí popis stratigrafie obou sídlištních objektů (B. Klíma) a rituálního hrobu, který se stal podkladem dvou metodicky poněkud odlišně orientovaných antropologických studií (E. Vlček, E. Trinkaus). Druhou část, věnovanou archeologickému inventáři, uvádí grafické vyjádření prostorové distribuce (L. Jarošová), následované rozborem jednotlivých kategorií artefaktů (J. Svoboda, A. Verpoorte, B. Klíma). Třetí část je věnována technologiím (B. Klíma, P. Škrdla), mezi nimiž zvláštní místo zaujímají ty, které jsou pro moravská sídliště charakteristické (keramika - O. Soffer a P. Vandiver, barviva - P. Vandiver, textil, košíkářství, šňůry - J. Adovasio, D. C. Hyland, O. Soffer). Závěrečnou čtvrtou část tvoří přírodovědné příspěvky (datování - J. van der Plicht, vegetace - F. Damblon, fauna - R. Musil).
 

8.2. Neue Beträge zur Erforschung der Spätantike im Mittleren Donauraum
    (Tejral, J; Friesinger, H; Kazanski, M. (Hrsg.), Spisy Archeologického ústavu AV ČR, Brno 8, 1997, 394 stran)

Publikace byla vydána jako jeden z výstupů společného projektu AV ČR a CNRS "Le Danube et l´Occident romain au Ve si? cle". Jejím cílem bylo shromáždit a analyzovat pokud možno co největší množství dosud nepublikovaného pramenného materiálu, zejména z oblasti středního Podunají. Mezi příspěvky badatelů z Rakouska, Slovenska a České republiky, které výrazným způsobem dokreslují kulturně historické postavení středodunajského prostoru na počátku doby stěhování národů, stojí za zmínku zveřejnění a vyhodnocení nově objevených pohřebišť a bohatých hrobů z Pohořelic (M. Čižmář), Ladendorfu (H. Windl), Čataje (J. Zábojník) atd. Větší počet statí je věnován sídlištní problematice, která má zvláštní význam pro sledování kontinuity, případně diskontinuity osídlení v době hlubokých zvratů v prvních letech doby stěhování národů (H. Rodriguez, M. Pollak, A. Stuppner a j.). Pro poznání úrovně řemeslné výroby a zejména jako doklad o místní produkci různorodých typů drobné kovové industrie ve druhé třetině 5. století, z nichž některé byly dosud pokládány za západní importy, je zvláště důležitá publikace depotu kovových předmětů z Buschbergu v Dolním Rakousku (E. Szammeit). Sborník obsahuje i dvě větší studie. První z nich přináší nový pohled na dosud nedoceněný význam středního Podunají a migrací, které z této oblasti vycházely, pro vývoj v západní Evropě (M. Kazanski, La Gaule et le Danube a l´époque des Grandes Migrations, ibid. str. 285-320). Druhá (J. Tejral, Neue Aspekte der frühvölkerwanderungszeitlichen Chronologie im Mitteldonauraum, ibid. str. 321-394) se zaměřuje na přehodnocení chronologických vztahů mezi jednotlivými kulturními jevy a skupinami v době stěhování národů a poukazuje na společné rysy vývojových trendů v západní a střední Evropě, které zejména v průběhu druhé třetiny 5. století vedly k vytváření časně středověkých "gentes" a barbarských království v širokém pásu od středního Rýna až po Sedmihradsko.


 

8.3. Studien zum Burgwall von Mikulčice II.
    (Poláček, L. (Hrsg.), Příspěvky L. Poláčka, O. Marka, P. Škrdly, I. Mateiciucové, A. Přichystala, A. Medunové-Benešové, M. Salaše, J. Meduny, E. Droberjara, J. Musila a J. Škojce. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 7. Brno 1997. 399 stran, 152 černobílých vyobrazení, 1 barevné vyobrazení.)

Publikace přináší celkové vyhodnocení předslovanského osídlení mikulčické aglomerace a první část archeologické topografie v "zázemí" tohoto mocenského centra. Pramenná publikace zahrnuje veškeré pravěké nálezy z výzkumu mikulčického hradiště v letech 1954-1992. Vlastnímu zpracování předchází kapitola věnovaná kritice vypovídacích schopností dostupných pramenů a kapitola o topografii a přírodních podmínkách mikulčické údolní nivy před sedimentací mladých povodňových hlín. Zpracování nálezů je členěno chronologicky podle jednotlivých období (mezolit, neolit-eneolit, doba bronzová a doba popelnicových polí, doba laténská, doba římská a stěhování národů). Katalogy všech kulturně zařaditelných nálezů doplňují početné kresebné tabulky a mapy.

Zpracování předslovanských nálezů z Mikulčic je příspěvkem k poznání holocenního osídlení údolní nivy jako významného prvku historické kulturní krajiny. Přispívá také k vlastnímu poznání vývoje říční nivy jako jednoho z nejmladších geologických a geomorfologických útvarů.
Publikace je prvním větším výstupem projektu "Sídelní aglomerace velkomoravských mocenských center v proměnách údolní nivy" a reprezentuje sídelně-archeologické zaměření mikulčického výzkumu 2. poloviny 90. let. Je příspěvkem k aktuální problematice osídlení a hospodářského využití údolní nivy v minulosti, která pomáhá dnešnímu utváření a ochraně říční nivy.
 

8.4. Encyklopedie českých klášterů
    (P. Vlček, P. Sommer, D. Foltýn: Praha 1997)

Dlouholeté studium vývoje českých klášterů je součástí úkolu evropské medievistiky, respektive její orientace na monasteriologii. Encyklopedie českých klášterů k tomuto tématu přispívá

  1. blokem studií zasazujících vývoj jednotlivých českých řádů do kontextu evropského monastického vývoje.
  2. katalogem 339 lokalit, z nichž více než polovina byla zhodnocena na základě nového autorského výzkumu měnícího zásadně buď pohled na středověkou etapu zkoumaného konventu nebo na jeho vývoj v pohusitském období. Zvláštní pozornost se věnuje archeologickým a uměleckohistorickým poznatkům, které umožnují rekonstrukci jednotlivých řádových lokalit jako kanonického spojení důležitých klausurních budov, jako funkčního spojení provozních objektů a jako výsledku snah soudobých umělců a architektů. Z nových badatelských výsledků jsou například cenné argumenty hovořící o dřevěné architektuře nejstarších benediktinských konventů, četná upřesnění v lokalizaci zaniklých domů, řada nových autorských identifikací především v rámci barokní monastické architektury atd.
  3. slovníkem odborných termínů, který je po dlouhé době prvním domácím rozsáhlejším pokusem o celistvé uchopení monastické hmotné kultury a jejího zasazení do rámce kulktury církevní.
  4. specializovanou bibliografií umožňující základní orientaci v české monasteriologii.

8.5. Artifacts of copper and copper alloys in prehistoric Bohemia and Moravia from the viewpoint of analyses of element composition, II.
    (J. Frána, L. Jiráň, V. Moucha, P. Sankot, Památky archeologické - Supplementum 8, Praha 1997)

Monografie zveřejňuje výsledky společného projektu Archeologického ústavu v Praze, Ústavu jaderné fyziky v Řeži a Středočeského muzea v Roztokách u Prahy. V jeho rámci byly (v dimenzích České republiky) provedeny série rentgenofluorescenčních a neutronaktivačních analýz prvkového složení pravěkých kovových výrobků, což je základním příspěvkem k získání detailních informací o složení pravěkých výrobků na bázi mědi. Základní předpoklad pro řešení teoretických otázek představuje soustředěná obsáhlá databáze výsledků a její využití pro historické interpretace. Porovnáním se třemi analyzovanými depoty z Moravy a jedním z Rakouska byl zjištěn technologický efekt využití nižšího obsahu cínu v srpech oproti ostatním předmětům, zejména sekerám a zbraním. Analýzy z období laténu prokázaly postupné rozšiřování použití olova jako záměrné složky bronzové slitiny v závislosti na čase. Starší plně odlévané náramky a kruhy jsou převážně z tradičního cínového bronzu, ve kterém je olovo přítomno jen v množství, které je možné považovat ve světle analýz ještě za přirozenou příměs ze surovin.


 

8.6. Letecká archeologie v Čechách - Aerial archaeology in Bohemia.
    (Martin Gojda, Archeologický ústav AV ČR. Praha. 61 s., 22 obr.,7 map, 57 s. katalog, 8 bar. tab., 38 čb. tab.)

Anotovaný svazek je prvním celkovým souhrnem aktivit v oboru letecké archeologie v Čechách. Je zaměřen na shrnutí dosavadní historie tohoto speciálního oboru u nás, na sledování výsledků leteckého průzkumu a fotodokumentace v těch částech země, kde byl dosud praktikován, a zejména na zhodnocení programu letecké archeologie, která je od roku 1991 jedním z hlavních témat profilujících činnost Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Je zároveň hlavním (závěrečným) publikačním výstupem projektu Nedestruktivní metoda leteckého průzkumu a dokumentace historické krajiny, který byl formou grantu (GA ČR) v období 1994-96 řešen autorem této monografie.

Přehlednou formou jsou v práci prezentovány cíle, strategie a celkové zaměření projektu, způsoby terénní práce a zpracování jejích výsledků jak z hlediska uložení dat, tak z pohledu jejich dalšího využití ve vědecké práci. Za jeden z nejdůležitějších výsledků projektu je možno považovat ověření efektivity aplikace této speciální metody archeologické prospekce v našich podmínkách. Projevilo se to jak v kvantitativním měřítku (významný nárůst nálezového katastru), tak v ohledu kvalitativním (objevy dosud prakticky neznámých typů pohřbených struktur antropogenního pravěkého původu), a to v určitých typech krajiny (zejm. terasy vodních toků I.-III. řádu).
Významnou součástí práce je katalog všech lokalit, na nichž bylo do konce roku 1996 provedeno letecké snímkování a jenž jsou v evidenci archívu leteckých snímků ARÚ (celkem 630). Jsou v něm obsaženy nejdůležitější topografické, morfologické a interpretační údaje. Upravené textové výstupy z evidenční databáze jsou v případě velkého počtu lokalit doprovázeny leteckými snímky, eventuálně plánky vybraných poloh, které byly překresleny a ve formě pérovek jsou přehlednější formou informace. Kromě základního katalogu jsou připojeny i seznamy lokalit podle jednotlivých kategorií, které usnadňují specialistům orientaci ve fondech archívu leteckých snímků ARÚ s ohledem na různorodé druhy pramenů (hradiště, hrady, tvrze, vesnice, města, kláštery apod.). Připojen je i seznam zahraničních lokalit, jejichž letecké snímky (vybraný soubor je v knize publikován) byly v průběhu sledovaného období pořízeny a do archívu leteckých snímků zařazeny autorem této práce.
Hlavním účelem publikace je ukázat širší odborné veřejnosti možnosti rychlé integrace výsledků leteckého průzkumu do nejrůznějších vědeckovýzkumných projektů naší archeologie a do evidence a ochrany různorodých kategorií kulturního dědictví (archeologie, stavebně historické památky, urbanistika aj.). Stejně tak má publikace napomoci mnohem rozsáhlejšímu využití letecké fotografie v odborných i vědeckopopulárních publikacích a inspirování především regionálních badatelů k tomu, aby postupně zapojili tuto disciplínu do práce na územích svého zájmu.
 

8.7. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví.
    Jaroslav Marek - spolu s Františkem Kutnarem, Praha, Lidové nakladatelství 1997. 1065 s.

Jedná se o práci napsanou a publikovanou v 70. letech, u níž nesmělo být z politických důvodů jméno prof. Marka uvedeno. Pro nové vydání prof. Marek upravil některé části a doplnil úvod. Jedná se o první soustavné zpracování českého a slovenského historického bádání a myšlení. Dílo podává vyčerpávající pohled na to, jak minulé epochy reflektovaly samy sebe. Zahrnuje i řadu sousedních disciplín a je syntetickým obrazem tisíciletého vývoje jedné složky české kultury.


 

8.8. Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935)
    D. Třeštík, Lidové nakladatelství, Praha 1997. 658 s.

Na základě detailního rozboru písemných pramenů, zejména legend o sv. Václavu a sv. Ludmile, a zároveň využitím výsledků archeologického bádání podává práce zásadně nový obraz počátků českých dějin od příchodu Slovanů okolo roku 510 až po vznik českého státu, vyznačený datem 935. Kniha popírá téměř všechny ustálené představy o těchto historických procesech a předkládá vlastní řešení. Raný český stát nevznikal živelně ze změti miniaturních kmenů; na jeho počátku stály dva velké kmeny Čechů a Moravanů, vzniklé "nepřirozeně", na základě politických rozhodnutí. Autor se opíral o analogické tendence k zásadní revizi počátků národních dějin, jak se v posledních letech projevují zejména v západoevropském dějepisectví.


 

8.9. Čechy v době knížecí (1034-1198).
    Josef Žemlička, Praha, Lidové nakladatelství 1997. 662 s.

Kniha podává první souhrnný obraz klíčového období českých dějin, v němž se staré "boleslavovské" Čechy změnily ve středoevropskou monarchii. Hospodářské základy státu nyní spočívaly na důsledné exploataci domácích zdrojů. Páteří státní správy se stala hradská organizace, která trvala až do 13. století. Výklad respektuje chronologickou osu děje, založenou především na politických událostech; do ní vstupují hutné výklady z oblasti ekonomiky, sociálního vývoje a kultury. Klíčová pozornost je věnována fenoménu kolonizace, která je autorem vnímána jako jeden z primárních vývojových hybatelů a zřídlo řady následných jevů. Dalším sledovaným tématem je vztah přemyslovských Čech k Římské říši, které v kostce vystihuje mezinárodní postavení českého státu.


 

8.10. Bibliografie českých/československých dějin 1918 - 1995. Výběr knih, sborníků a článků vydaných v letech 1990-1995. Sv. 1: Soupis. Sv. 2: Rejstříky
    (V. Břeňová, S. Rohlíková, O. Tůma ; předmluva V. Prečan; 1. vyd., Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1997)

Bibliografie obsahuje monografie, sborníky, edice pramenů, dále články  z odborných časopisů a sborníků, které byly vydány v letech 1990 - 1995 na území České republiky. Jde o práce domácích i zahraničních autorů. Do soupisu jsou však zařazeny i práce českých historiků publikované v zahraničí. 8000 bibliografických záznamů je tematicky roztříděno do pěti základních skupin: Historiografie, Společenské vědy, Publicistika, Prameny, Chronologická část, Tematická část. České/československé dějiny jsou sledovány ve všech mezioborových souvislostech v kontextu středoevropského regionu. Bibliografie je doplněna soupisem excerpovaných časopisů a sborníků a pěti rejstříky: rejstřík autorský, rejstřík jmen osob, o kterých dokumenty pojednávají, rejstřík zkrácených názvů publikací a článků, věcný rejstřík chronologické části a rejstřík akcí, míst
a dat konání.


8.11. Srpen '69. Edice dokumentů.
    (Tůma, O. a kol., Historia nova, sv. 10. Praha, ÚSD a Maxdorf 1997, 344 s.)

Publikace se zabývá událostmi spojenými s prvním výročím okupace Československa armádami Varšavského paktu. Obsahuje 83 dokumentů a poměrně rozsáhlý podpůrný aparát (historický a archeografický úvod, vysvětlivky a komentáře, rejstřík osob, chronologickou tabulku, mapky a fotografickou přílohu). Edice dokumentů je rozdělena do tří částí. V první jsou ty, které se týkají situace před srpnovým výročím a dokumentují rozsáhlé organizační a propagandistické přípravy orgánů KSČ i státní moci. Tato část obsahuje také několik příkladů letáků, jichž kolovaly po republice tisíce a jež vyzývaly veřejnost k určitým projevům občanské neposlušnosti na výroční den okupace. Druhý oddíl obsahuje dokumenty informující o událostech kritických dnů 19. 22. srpna. Jde především o informační svodky, jež byly připravovány StB a informačními úřady hodinu po hodině. Tento oddíl obsahuje také dokumenty, které souhrnně a s určitým časovým odstupem shrnují vývoj událostí v jednotlivých dnech ve městech, kde byly nepokoje nejbouřlivější to jest v Praze, Brně a Liberci. Poslední dokumenty v této části pak přinášejí podrobnější informace o obětech brutálních represí o raněných a především o pěti zastřelených demonstrantech. V poslední části jsou shromážděny dokumenty, jež zachycují bezprostřední reakci režimu na události srpnových dní (zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění a jeho příprava, analýza událostí pro předsednictvo ÚV atd.). Většina dokumentů pochází z Archivu ÚV KSČ a Archivu předsednictva federální vlády, jež jsou dnes uloženy ve Státním ústředním archivu, a z Archivu MV ČR.


 

8.12. ČSR a SSSR 1945 1948. Dokumenty mezivládních jednání.
    (Kaplan, K., Špiritová, A.,Brno, Doplněk 1997. 540 s.)

Sborník obsahuje 180 dokumentů a zabírá historicky významné období mezi 31. březnem 1945 a 27. únorem 1948, které předznamenalo budoucí vztahy Československa se SSSR.

Edice dokumentů poprvé zpřístupňuje materiály dokládající politické, hospodářské a kulturní otázky a problémy, jež ve vztahu mezi dvěma státy objektivně existovaly, avšak odborná ani laická veřejnost neměla k příslušným dokumentům přístup (kořistnický vztah Rudé armády k majetku na území ČSR, který považovala za německý; odvlékání československých občamů sovětskými bezpečnostními orgány do SSSR; územní spory s Polskem o Kladsko a Těšínsko řešené spolu se SSSR; odstoupení Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu; zásobování Rudé armády, pobývající do prosince 1945 na území ČSR; jednání o Marshallově plánu; zmařená československo-francouzská spojenecká smlouva, ústupky Gottwaldovy vlády v oblasti plateb a cen, zvyšování těžby uranové rudy určené pro Sovětský svaz aj.).
Výběr dokumentů se řídil potřebou zmapovat československo-sovětské vztahy na vládní úrovni, na níž byl určován další vývoj vnitřní a zahraniční politiky ČSR. Jde o konečné verze mezistátních smluv, zápisy zasedání první až třetí vlády Národní fronty, záznamy rozhovorů vládních a diplomatických činitelů, protokoly, interní záznamy pracovníků Ministerstva zahraničních věcí aj. Dokumenty pocházejí ze Státního ústředního archivu v Praze, z archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR, z Archivu Kanceláře prezidenta republiky, z Archivu Ústavu T. G. Masaryka a z Vojenského historického archivu.
 

8.13. Věda o životě v českých zemích 1750-1950
Přední odborník na dějiny přírodních věd Jan Janko, CSc., nabízí v této syntetické práci pohled na vývoj věd o životě v českých zemích od tereziánské a josefinské reformy vysokých škol až do poloviny našeho století. Vývoj biologie sleduje Janko - sám svým vzděláním biolog - jednak z hlediska vnitřních proměn tohoto oboru, jednak v kontextu se společenským a kulturním vývojem. Zaměřuje se i na německé představitele oboru působící na našem území a na zneužívání těchto věd za druhé světové války. Vychází především ze své výborné znalosti pramenů, o sekundární literaturu se opírá jen okrajově. Jde o první u nás dokončené dějiny biologických věd v českých zemích, které zahrnují nejen tradiční botanické a zoologické obory, ale také teoretickou medicínu a obory hraničící s fyzikou, chemií a vědami o zemi. Závěrečný esej se zamýšlí nad souvislostmi věd o životě se společenskovědními obory a filosofií. Publikace je v tisku, vydává ji Archiv AV ČR s podporou publikačního grantu GA AV ČR.
 

8.14. Soupis rukopisů knihovny Premonstrátského kláštera v Teplé
Knihovna Premonstrátského kláštera v Teplé patří k našim největším knihovnám obsahujícím historické fondy. Je v ní uloženo na 80 000 svazků knih, z nichž je 537 prvotisků a 818 rukopisů, ke kterým je nutno připočíst ještě více než 300 rukopisných zlomků. Nejstarším kodexem fondu je Poenitentiale z 9. stol. k dalším významným jednotlivinám patří legenda o blahoslaveném Hroznatovi (pol. 13. stol.), Codex Teplensis a misál chtěšovského probošta Sulka (konec 14.stol.), Orationale krále Ladislava Pohrobka (pol.15. stol.) aj. Z novověkých rukopisů, které ve fondu převažují je vedle teologie, filosofie, historie, práva, homiletiky i řada rukopisů z přírodních věd, zejména matematiky, fysiky, mediciny, ale i botaniky a alchymie.
Rukopisný fond zpracovával od první poloviny 70. let dr. František Hoffmann, CSc. Plodem jeho více než dvacetileté práce je úplný soupis a popis všech rukopisů i rukopisných zlomků, zpracovaný podle přísných kodikologických pravidel na světové úrovni. Dílo je dnes v zásadě hotovo a připravuje ve spolupráci se Strahovským klášterem v Praze k tisku; k tomu napomůže i udělený grant GA ČR. Katalog bude vydán ve dvou-třech svazcích, bude obsahovat i potřebné rejstříky, seznamy a obrazovou část.
 

8.15. Rudolf II. a Praha: Císařský dvůr a rezidenční město
    (Kol. spolupracovníků z ÚDU AV ČR, Praha 1997)

Mnohaletý výzkumný úkol - Umění doby Rudolfa II., řešený v Ústavu dějin umění, vyústil v r. 1997 v řadu akcí a publikací. Nejvýznamnější byla výstava, která se uskutečnila v době 30. 5. - 7. 9. 1997 ve čtyřech výstavních prostorách Pražského hradu a ve Valdštejnském paláci (pořadatelé: Správa Pražského hradu a Uměleckoprůmyslové muzeum). Pracovníci ÚDU se podíleli na odborné přípravě výstavy a současně zastávali funkci odborných garantů těchto expozic: Umělecké řemeslo - Kunstkomora (B. Bukovinská), Historie (J. Hausenblasová), Architektura (I. Muchka), Rezidenční město (M. Šroněk). Výstava byla doprovázena dvousvazkovým odborným katalogem Rudolf II. a Praha: císařský dvůr a rezidenční město, jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy (392 + 522 stran), který vyšel i v německé a anglické mutaci. Na zakončení výstavy Ústav dějin umění uspořádal mezinárodní vědeckou konferenci Rudolf II., Praha a svět, za účasti 81 badatelů, z toho 47 zahraničních.


 

8.16. Umělecké památky Prahy-Nové Město a Vyšehrad
    (ed. R. Baťková, nakl. Academia, Praha 1997, 840 s.)

Publikace vyšla jako druhý svazek větší řady, zabývající se uměleckohistorickou topografií Prahy. Na této publikaci se podílelo více než třicet spolupracovníků z nejrůznějších specializovaných institucí, převahu ovšem mají zaměstnanci ÚDU AV ČR. Úvodní kapitoly, psané předními odborníky v daném slohovém období, se věnují vývoji místa od předlokačního osídlení, přes středověk a novověk až po asanační zásahy a soudobou architekturu. Následuje katalog jednotlivých staveb roztříděný podle architektonických druhů a zvlášť pro každé historické místo (Nové Město a Vyšehrad). Katalog obsahuje kolem 1200 hesel, což představuje asi 3/4 celkového domovního fondu zmíněné oblasti. Nechybí rejstříky umožňující snadnější hledání jednotlivých lokalit, seznam literatury a také ulic. Kniha patří k základním pramenům poznání historického dědictví Prahy.


 

8.17. Pražští malíři 1600 - 1656. Mistři, tovaryši, učedníci a štolíři v Knize Staroměstského malířského cechu. Biografický slovník, Fontes historiae artium I
    (M. Šroněk, Praha 1997, 235 stran, včetně 38 stran německého resumé, 2 barevné přílohy, náklad: 500 výtisků, vydalo ARTEFACTUM, nakladatelství Ústavu dějin umění AV ČR.)

Práce shrnuje dosavadní poznatky o osobách malířské profese Staroměstského malířského cechu. Obsahuje úvodní stať o historii a reáliích malířského cechu, biografická hesla jednotlivých malířů opatřená poznámkovým aparátem, rejstřík osob a míst, tabulky a souhrnou bibliografii. Hlavním přínosem práce je soustředění všech dostupných údajů rozptýlených ve starší i moderní literatuře i v nepublikovaných archívních rešerších uložených v ÚDU AV ČR. Publikace je výsledkem autorovy dlouholeté práce na přípravě výstavy Rudolf II. a Praha a je důležitou pomůckou pro další studium českého výtvarného umění 17. století.


 

8.18. Antonín Dvořák: Korespondence a dokumenty, Korespondence přijatá 1885-1892, svazek 6.
    (Milan Kuna (vedoucí týmu) a Ludmila Bradová, Miroslav Nový, Jitka Slavíková (ed.), Editio Supraphon, Praha 1997, 460 s.)

Dílo představuje druhý svazek přijaté korespondence (vícedílné edice korespondence A. Dvořáka, vycházející od r. 1986). Jeho obsah je z 90% badatelské veřejnosti neznámý, neboť zpracování těchto dokumentů bylo možné až po roce 1981, kdy je vykoupil čs. stát od Dvořákových dědiců. Práce má charakter vědecké edice, tzn. je vybavena poznámkovým aparátem, regesty ve dvou světových jazycích, údaji o uložení pramenů, o prvním tisku i překlady cizojazyčné korespondence do češtiny, aby edice mohla sloužit též širší české hudební veřejnosti).


 

8.19. Bedřich Smetana a jeho doba. Vybrané studie.
    (Marta Ottlová - Milan Pospíšil, Knižnice Dějin a současnosti, sv. 4, Nakladatelství Lidových novin, Praha 1997, 149 s.)

Devatenácté století, období rostoucího nacionalismu, prohlubujícího se zájmu o historii a neochvějné víry v pokrok se v hudební oblasti téměř vždy spojuje s osobností Bedřicha Smetany a přívlastkem zakladatel české národní hudby. Jak tomu však bylo v jeho době, jaký byl Smetanův poměr k soudobým proudům českým a evropským, to je předmětem několika sond, které představují kapitoly této knihy. Publikace (doplněná poznámkami, rejstříkem a obrazovým materiálem) je určena nejen hudební veřejnosti.

 

Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast