Seznam anotací:
- Filozofická logika - nová cesta? (FLÚ)
- Možnosti hodnotové etiky (FLÚ)
- Problems of the Production and Application of Knowledge in a Societal Transformation. The Czech Republic`s Approach of Knowledge Society (FLÚ)
- Knowledge- and Value-Prerequisities of Evaluation and Decision-Making (FLÚ)
- Reklama v češtině - čeština v reklamě (ÚJČ)
- Mluva v severomoravském pohraničí (ÚJČ)
- Slovník pomístních jmen v Čechách (ÚJČ)
- Lexikon české literatury 3. M-Ř (ÚČL)
- …na okraji chaosu… (Poetika literárního díla 20. století) (ÚČL)
- Umění českého středověku a antika (ÚKS)
- Isidor ze Sevilly (ÚKS)
- Nordböhmische Volkslieder aus der Sammlung von Adolf König. Notenaufzeichnungen und Dokumente eines reichenberger Volksliedsammlers aus den Jahren 1904 - 1934 (EÚ)
- Češi v Bosně a Hercegovině (EÚ)
- Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska III. Řemeslná, domácká a manufakturní výroba a obchod v Čechách v letech 1752 - 1756 (EÚ)
- Asýrie. Od městského státu k říši (OÚ)
- Čína - Dobrodružství Hedvábné cesty. Po stopách styků Východ - Západ (OÚ)
- Náboženství v boji o Palestinu. Judaismus, islám a křesťanství jako ideologie etnického konfliktu (OÚ)
- Čínské symboly (OÚ)
- Kronika kulturního, vědeckého a veřejného života ruské emigrace v Československé republice 1919-1929 (SLÚ)
- Mluvnice současné ukrajinštiny (SLÚ)
9.1. Filozofická logika - nová cesta?
Materna, P., Štěpán, J.
Populární úvod do tzv. transparentní intenzionální logiky, jejímž autorem je náš logik Pavel Tichý (l936-1994). Knížka ukazuje, v čem je přínos Tichého pojetí logiky, a na řadě příkladů demonstruje schopnost transparentní intenzionální logiky řešit problémy neřešené či neřešitelné jinými systémy. Dodatek, určený profesionálním logikům, je komentovanou ukázkou logických prostředků použitých transparentní intenzionální logikou.
- Materna, P., Štěpán, J.: Univerzita Palackého, Olomouc 2000, 34 s.
Hála, Vl.: FILOSOFIA, Praha 2000, 54 s
Práce je rozdělena do tří základních částí. První se zaměřuje na tematizaci hodnotové problematiky v klasických koncepcích M. Schelera a N. Hartmanna i v některých dalších pokusech o vyzdvižení obsahové stránky v hodnotové problematice v protikladu ke kantovskému formálnímu pojetí. Druhá část si všímá přínosu ekologicky orientovaných koncepcí zdůrazňujících klíčový pojem přírody jako univerzálního zdroje hodnot pro etickou a axiologickou problematiku (např. H. Jonas, H. Rolston). V části třetí autor načrtává možnost nového pojetí hodnotové a etické problematiky. Za klíčové považuje obohacení etické problematiky o ekologickou dimenzi, vyzdvižení metodologického významu východisek diskursivní etiky, a v obecnější rovině nutnost založení etických a axiologických koncepcí na obecnější ontologické bázi - zde pokládá za perspektivní využití některých motivů Hartmannovy koncepce "vrstevnatosti bytí".
Provazník, St., Filáček, A., Machleidt, P.: In: Banse, G., Langenbach, Chr. J., Machleidt, P. (eds.): Towards the Information Society. The Case of Central and Eastern European Countries. Wissenschaftsethik und Technik-folgenbeurteilung, band 10; Springer-Verlag, Berlin, Heidelberg 2000, p. 61-74
V této studii jsou analyzovány problémy produkce a využívání vědění ve společenské transformaci. Směřování ke společnosti vědění je globálním procesem - pro jednotlivé země je otázkou pouze vlastní průběh a intenzita podílu na tomto procesu. Autoři popisují způsob, jak se v ČR postupně vytvářejí institucionální, kulturní, a hodnotové předpoklady, které jsou nutné k funkci demokratického, tržně orientovaného státu, integrovaného do evropských politických a ekonomických struktur. Problém je zkoumán ze čtyř úhlů pohledu: strukturální problémy koncepce transformace, inovační funkce výzkumu, problém lidských zdrojů, klíčové postavení sociálních vztahů. Je zde ukázáno, jak důležité je pochopení měnícího se postavení vědy a jejích funkcí v transformující se společnosti a že dostatečná podpora rozvoje lidského kapitálu, rozšiřování vzdělanosti a využívání vědy je důležitým rozhodnutím - je to volba mezi zaostáváním a mezi rozvojem kreativity společnosti.
9.4. Knowledge- and Value- Prerequisities of Evaluation and Decision-Making
Tondl, L.: In: Banse, G., Langenbach, Chr. J., Machleidt, P. (eds.): Towards the Information Society. The Case of Central and Eastern European Countries. Wissenschaftsethik und Technikfolgenbeurteilung, band 10; Springer-Verlag, Berlin, Heidelberg 2000, p. 181-194
V této studii se autor se zabývá změnou hodnotového kontextu vědy a techniky - současná situace je poměřována s klasickými koncepcemi racionality. Roste význam lidské dimenze vztahu mezi člověkem, vědou a technikou. Spolu s tím nabývají na důležitosti procesy rozhodování a role hodnocení. Až do poloviny tohoto století bylo nejdůležitějším kritériem úspěšnosti vědy vlastní fungování technických systémů bez ohledu na přírodní a sociální prostředí. V současnosti dochází k posunům ve stávajících hodnotách - prioritní se stává ochrana proti potenciálním hrozbám a prevence před možnými riziky. Podmínkou k tomu je zavedení účinných komunikačních a informačních sítí, které jsou zejména důležité pro posilování a funkci mezinárodních aktivit v této dosud nedostatečně zmapované oblasti. Je nutno vytvořit kritické klima v zájmu účinného předcházení negativním dopadům, plynoucím z rozvoje vědy a techniky.
9.5. Reklama v češtině - čeština v reklamě
Čmejrková, S.: Leda, Praha 2000, 258 s.
Publikace se zamýšlí nejen nad tím, co to je reklama a jak je utvářena, ale snaží se ukázat i to, jaká poselství sděluje a jak ovlivňuje náš obraz světa. Knížka postihuje rozmanitost reklamy, její jazykovou a stylovou variantnost, a zároveň také ukazuje pluralitu metod, s nimiž lze k její analýze přistoupit. Klade otázku místa reklamy v našem životě, v systému našich hodnot i v našem jazykovém povědomí. Analyzuje rafinované jazykově-psychologické postupy užívané v reklamě. Publikace je určena jak odborníkům-lingvistům, pedagogům, pracovníkům v reklamě a marketingu, tak i laickým čtenářům, kteří se s reklamou každodenně setkávají. Obsahuje řadu ukázek, jak reklamu rozebírat, jak působení reklamy dešifrovat a jak se jejímu manipulativnímu působení bránit, a je proto vhodnou příručkou mediální výchovy ve školách.
9.6. Mluva v severomoravském pohraničí
Kloferová, S.: MU, Brno 2000, 132 s.
Publikace je příspěvkem k problematice vývoje běžné každodenní komunikace na území českého národního jazyka. Zkoumá perspektivy regionálně zabarveného vyjadřování při formování běžného úzu. Popisuje jazykovou situaci na území severní Moravy, které bylo po roce 1945 nově osídleno obyvateli velmi rozdílného nářečního, ale též jazykového původu. Podmínky pro formování jazyka běžného každodenního vyjadřování tu byly neobyčejně pestré nejen ve srovnání s vývojem na území s tradičními nářečními, ale i v porovnání s vývojem v pohraničních oblastech na jižní Moravě a na okrajích Čech. Rozdílný je proto i obraz zdejší mluvy, jež se odvíjí od spisovné češtiny a obsahuje, byť v menší míře, obecně rozšířené znaky celomoravské. Východiskem popisu je jednak autentický jazykový materiál (spontánní, živé promluvy + dotazníková anketa), jednak situace na území českého národního jazyka, jak ji znázorňuje především Český jazykový atlas.
9.7. Slovník pomístních jmen v Čechách
Olivová - Nezbedová, L., Malenínská, J.: Academia, Praha 2000, 169 s.
Kniha zahajuje postupné vydávání slovníku pomístních jmen v historických zemích Koruny české (bez Moravy, které bude věnováno samostatné dílo), jenž je prvním speciálním anoikonymickým slovníkem v celé slovanské jazykovědě. Předložený svazek objasňuje podrobně zpracovanou slovníkovou koncepci, která vychází z pojetí vlastního jména jako jazykového subsystému sui generis a zprostředkovává množství jazykových i geograficko-historických údajů o jednotlivých pomístních jménech. Součástí této koncepce jsou podrobné mapy zachycující rozložení jednotlivých pomístních jmen. Druhou část knihy tvoří řada ukázkových hesel, ilustrujících zamýšlenou podobu nejrůznějších typů slovníkového hesla. Úvodní svazek tak oslovuje jak širokou veřejnost, pro niž je tato tematika velmi přitažlivá (a populární), tak jazykovědce, historiky, archiváře apod.
9.8. Lexikon české literatury 3. M-Ř
Opelík, J. a kol.: Academia, Praha 2000, 728 s.
Lexikon české literatury, rozvržený do čtyř dílů, s celkovým počtem asi 3 500 hesel, představuje u nás zatím nejrozsáhlejší encyklopedické dílo české literatuře věnované. Zahrnuje celou dobu její existence, od počátků až do nové doby, ve všech žánrech a druzích. Heslář Lexikonu byl založen v plné tematické šíři: obsahuje nejen jména autorů, ale také anonymní díla středověké literatury a činitele povahy institucionální - sdružení, skupiny, nakladatelství, časopisy, sborníky, almanachy apod. Jednotlivá hesla mají promyšlenou, přehlednou strukturu, každé z nich se skládá z části výkladové a z části bibliografické. Lexikon české literatury je určen nejenom literárním vědcům, ale také odborníkům působícím v dalších oborech a všem čtenářům s hlubším zájmem o literaturu. V roce 2000 vydaný třetí, tzn. předposlední díl projektu byl v anketě Lidových novin vyhlášen Knihou roku.
9.9. …na okraji chaosu… (Poetika literárního díla 20. století)
Hodrová, D. a kol: …na okraji chaosu… (Poetika literárního díla 20. století), svazek 1., Torst, Praha (v tisku, 1500 s. rukopisu)
Práce představuje první svazek grantového výstupu, který zahrnuje obecné kapitoly o literárním díle a dále poetiku kompozice literárního díla a poetiku postavy literárního díla. Práce zcela jistě patří k významným dílům české literární vědy. Je vynalézavě koncipována v stálém propojování úvahové složky s bohatě vrstvenými příklady, jež velmi názorně dokládají sémantické rozpětí užívaných pojmů a kategorií. Práce se opírá o rozsáhlou pramennou základnu a literaturu domácí i cizí. Důraz je sice kladen na prozaická díla, ale není vynechán žádný teoretický problém v ostatních žánrech a patrech literatury. Akcent na otevřenost problémů a nedefinitivnost vždy podnětných úvah patří mezi největší hodnoty této poetiky.
9.10. Umění českého středověku a antika
Bažant, J.: KLP, Praha 2000 (271str.)
Práce je věnována antickým tradicím v architektuře, sochařství, malířství a uměleckém řemesle českého středověku, tedy od 10. do 14. století. Jedná se o první monografické dílo tohoto zaměření nejen v české, ale i zahraniční odborné literatuře. Ve vztazích mezi antikou a středověkem autor přisuzuje klíčovou roli Římu v roli centra stejnojmenné antické říše a současně i centra katolické křesťanské církve a titulárního sídla císaře římské říše. Ve středověku tyto rozdílné historické epochy do značené míry splývaly a díky tomu měl Řím středověkých papežů a císařů rozhodující význam pro šíření tradice antického Říma, k čemuž významně přispěl rovněž z pohanské antiky převzatý kult obrazů, jehož hlavní baštou se stal právě Řím. Středem středověkého světa byl Jeruzalém, ale ten byl daleko a tak se faktickým středem všehomíru stal druhý Jeruzalém, Řím. Římskou či jeruzalémskou dimenzi měly i všechny stavby, sochy a malby, které v tehdejší křesťanské Evropě vznikaly - klíč k pochopení středověkého umění tedy podle autora není ani tak v Paříži či v městech na Rýně, jako v pořímštěném Jeruzalémě a pokřesťanštěném Římě.
Práce se věnuje nejen stylovému rozboru, ale pokouší se jednotlivé památky zasadit do celkového historického kontextu. Podle autora křivka intenzity vlivu antické tradice na kulturu českých zemí vykazuje na první pohled nápadnou shodu s křivkou politického významu českých zemí v celoevropském kontextu. K recepci antické tradice docházelo pouze tehdy, když ambice české politiky překročily hranice pohraničních hvozdů a panovníci na pražském trůně se snažili aktivně spoluvytvářet mocenskou mapu Evropy. Recepce antiky byla ve středověké Evropě atributem ambiciózní politiky a v českých zemích proto dosahovala největší intenzity především za Boleslava I. a II., Vladislava II., Vratislava II., Přemysla Otakara I. a II. a za vlády Lucemburků. Politický a ekonomický rozmach s sebou vždy přinesl novou vlnu zájmu o antické dědictví a to, co se posléze stalo trvalou součástí kultury českých zemí, připravovalo půdu pro další, vyšší stupeň procesu prorůstání antické kultury do kultury českých zemí. Antická lekce měla pro budování české země ohromný význam, její absolvování však nebylo cílem, ale pouze důsledkem úsilí o zdůraznění Boží vyvolenosti českých panovníků a představení jejich poddaných jako svatého národa - zobrazení historie zdůrazňovala jejich výjimečnost a Bohem předurčený osud, portrét oslavoval přední muže českého státu jakožto výrazná individua s božským posláním. Neméně důležité bylo i to, že se tu tyto a další polozapomenuté žánry vůbec znovu vynořily, neboť ukazovaly Čechy tak, jak sami sebe chtěli vidět - po boku tradičních kulturních národů, jejichž nejnápadnějším atributem byly právě reminiscence na raněkřesťanskou éru a antický výtvarný kánon.
Etymologiae XVI - Etymologie XVI
Překlad, úvodní studie a poznámky Hana Šedinová
Oikúmené - Knihovna středověké tradice V, Praha 2000 (311 str.)
Isidor ze Sevilly (zemř. 636) patří k nejvýznamnějším středověkým učencům. Je autorem řady děl týkajících se přírodovědy, jazykovědy, historie a theologie. Dvacet knih Etymologií (Etymologiarum sive originum libri XX) je základní středověkou encyklopedií vědění nejen v oblasti sedmi svobodných umění a theologie, ale také medicíny, přírodních věd a rodící se techniky. Formou etymologizace základních pojmů jednotlivých disciplín zde sevillský biskup traduje dědictví antické vědy i odkaz prvních staletí křesťanského myšlení. Isidorovy Etymologie byly základní příručkou středověké vědy a filosofie a zároveň neodmyslitelnou inspirací středověké kultury jako celku.
Některé knihy tohoto díla se soustřeďují na shrnutí starověkých a středověkých znalostí o přírodě. Patří mezi ně i kniha šestnáctá věnovaná obyčejným nerostům, drahokamům, kovům a soustavám řeckých a římských vah a měr. Isidor zde navázal na význačné starověké přírodovědce, jakými byli především římský polyhistor Plinius Starší (1. stol.) a jeho kompilátor Solinus (3. stol.), a na základě jejich děl i desítek dalších starověkých mineralogických a lékařských spisů sestavil příručku, v níž popisuje více jak dvě stě minerálů, přičemž hlavní důraz klade na vysvětlení a objasnění původu jejich jmen.
Ačkoliv je osobnosti Isidora i jeho dílu věnována ve světě velká pozornost, jeho Etymologie vyšly celé prozatím pouze ve španělském překladu, s minimálním poznámkovým aparátem a bez důkladného rozboru jednotlivých témat v úvodu; některé jednotlivé knihy (II,III,IX,XII a XVII) byly vydány s bohatým komentářem ve francouzské ediční řadě Belles Lettres. Kniha šestnáctá však doposud nebyla důkladně zpracována a v českém prostředí rovněž nevyšlo žádné dílo věnované této tématice. Proto si bilingvní vydání Isidorovy šestnácté knihy Etymologií klade za cíl seznámit dnešního čtenáře nejen se samotným Isidorovým textem, ale prostřednictvím úvodní studie a obsáhlých výkladových poznámek k překladu také ukázat, jak významnou roli drahokamy i méně vzácné kameny v minulosti hrály a jaké bohatství a fantazie jsou skryty v jejich jménech.
Doposud byly do češtiny přeloženy knihy I-III (výklad svobodných umění), IX (jazyky, národy, stát a příbuzenské vztahy) a XVI (mineralogie). V současné době se v Knihovně středověké tradice připravují knihy IV (lékařství), X (slovníček pojmů), XII (zoologie), XIII (meteorologie), XIV (zeměpis) a XV (architektura). Dílo by mělo být v následujících letech přeloženo de češtiny celé.
Spurný, T.: Passauer Studien zur Volkskunde, Passau 2000, 662 stran.
Publikace přináší výbor z rozsáhlé sbírky pocházející z německých jazykových oblastí severních Čech. Königova sbírka je součástí fondu, který se nachází ve sbírkách Etnologického ústavu AV ČR. Publikace je vůbec první edicí po roce 1945, která z tohoto fondu čerpá. Přestože jde o výbor (stranou zůstaly ponechány záznamy písňových textů a lidové slovesnosti, které tvoří druhou polovinu Königovy sbírky), podává publikace ucelený obraz o lidové hudbě severočeského regionu. Geograficky pokrývá oblast Litoměřicka, okolí České Lípy, Liberecka, Šluknovska, Rumburska a Frýdlantska. Písňový materiál byl utříděn do jednotlivých tématických skupin, opatřen předmluvou shrnující život Adolfa Königa i jeho sběratelskou činnost. Dále je zde podána charakteristika jednotlivých tématických okruhů písní (od vánočních a duchovních písní přes balady, vojenskou a historickou tématiku, písně stavů a živností, milostnou a svatební tématiku, dětské písně, hry a ukolébavky, žertovné a pijácké písně, až k tanečním písním a hrám a nakonec i k instrumentální lidové hudbě). Písně jsou opatřeny v závěru knihy srovnávacími poznámkami, vysvětlivkami a podrobnou bibliografií.
9.13. Češi v Bosně a Hercegovině
Uherek Z. a kol.: Úvod do problematiky s výběrovou bibliografií. Praha, Etnologický ústav AV ČR 2000, 135 stran.
Práce zahrnuje historii migrace z Čech a Moravy do Bosny a Hercegoviny.Vedle bibliografie k jednotlivým sídlům, kde Češi žili, nebo doposud žijí, publikace obsahuje stručné charakteristiky význačných osobností českého původu, které v Bosně a Hercegovině působily, seznam sídel, kde žili příslušníci české menšiny s počty obyvatel českého původu a ukázky z děl českých autorů a příslušníků české menšiny na téma Bosna a Hercegovina.
Martínek, Z. (s předmluvou L. Petráňové), Vařeka, J., Petráňová, L. (eds.): Etnologický ústav AV ČR, Praha 2000, 244 stran, 37 + 1 mapa a 16 stran textu v příloze.
Doposud nejrozsáhlejší a badatelsky nejnáročnější dílo české etnokartografie poskytuje přehled o geografickém rozložení a rozsahu výrobních odvětví v polovině 18. století a je odrazovým můstkem pro obecnější studium hlavních rysů řemeslné a manufakturní produkce v předindustriální éře - v období, kdy dochází k charakteristické regionální diferenciaci tradiční lidové kultury. Mapy a rozsáhlé komentáře vycházejí ze zatím minimálně vytěžených archivních pramenů, příloha obsahuje i unikátní mapu českých dominií. Zahraničním badatelům dílo zpřístupňuje důsledně dvojjazyčná (česko - německá) legenda map.
9.15. Asýrie. Od městského státu k říši
Pečírková, J.: Academia, Praha 2000, 177 s. ISBN 80-200-0348-7
Práce sleduje vývoj asyrského státu od jeho počátku na konci 3. tisíciletí př. n. l. až do 1. tisíciletí př. n. l., kdy Asyřané vybudovali první mnohonárodnostní říši starověku. Zaměřuje se především na poměry státních institucí, ideologického chápání královské moci i změn sociální struktury, které provázely územní růst Asýrie. Práce vyšla s podporou Grantové agentury AV ČR.
9.16.Čína - Dobrodružství Hedvábné cesty. Po stopách styků Východ - Západ
Vladimír Liščák, Vl.: Praha, SET OUT 2000. 366 s., fotografická příloha. ISBN 80-86277-11-9
Práce shrnuje poprvé v české literatuře poznatky o stycích probíhajících po staletí po Hedvábné cestě, významné obchodní, kulturní a politické spojnici mezi Východem a Západem. Autor se soustřeďuje zejména na dějiny Hedvábné cesty v západní části dnešní ČLR. Práce je logicky členěna do větších tematických celků (celkem jedenáct zastavení), zahrnujících různé sféry kontaktů po Hedvábné cestě od nejstarších dob až po současnost. Oproti podobným pracím věnovaným této tématice je zařazena i kapitola o námořních cestách, které doplňovaly či dočasně nahrazovaly suchozemské spoje. Poslední kapitola je jakýmsi "traveloguem" popisujícím nejvýznamnější místa na Hedvábné cestě ze Si-anu k západním hranicím Číny. Práci doplňuje rozsáhlý podrobný rejstřík (50 s.), zachycující mimo jiné i různé jazykové varianty historických jmen a názvů.
Mendel, M.: Atlantis, Brno 2000, 249 s.
Původní monografie je založena na obsáhlém vzorku pramenů a literatury vztahující se k problematice radikálních proudů judaismu, islámu a křesťanství, jež se politicky angažují v izraelsko-palestinském konfliktu na Blízkém východě. Autor si všímá nejen historických kořenů a současného politického vývoje zmíněných proudů, ale především toho, jak se náboženské struktury a jejich členové - jako kolektivní a individuální nositelé určitého souboru idejí - chovají, propůjčí-li své náboženské systémy politickému boji. Jinak řečeno - autor sleduje tato náboženství v rovině jejich působení jako ideologie a konstatuje, že ve všech zvolených případech se jedná o přirozený projev vyplývající ze samé doktrinární podstaty. Významnou součástí této monografie je komparace tří monoteistických náboženství a snaha prokázat, že pochopení motivace soudobých radikálních (fundamentalistických) proudů k politické akci není možné bez porozumění doktrinární a historické podstaty těchto náboženství. V celé knize se tak nezbytně prolínají zhruba tři metodické přístupy: historiografický, religionistický (komparace doktrin a strukturálních jevů) a filologický (resp. sémantický - rozbor klíčových pojmů základních "svatých" textů, jež jsou využívány v aktuálních ideologických kontextech).
Obuchová, Ľubica: Praha, Grada Publishing 2000, 187 s. ISBN 80-247-9045-9
Souhrnná publikace je věnována čínské "malé tradici", tedy duchovnímu životu prostých lidí zachycenému ve znacích, symbolech, ornamentech a slovních hříčkách. Dílo je bohatě dokumentováno černobílými ilustracemi a nejdůležitější pojmy jsou uvedeny rovněž v klasických čínských znacích a české transkripci. Každá z jedenácti základních kapitol postihuje jednu oblast tradiční čínské kultury - jazyk, náboženství, věštění, kalendářní svátky, bydlení a kuchyni, číselnou mystiku a symboliku barev atd. Přibližuje rovněž nejtypičtější symboly z flóry a fauny, mytologické a věštební symboly. Jedná se o první původní souhrnnou práci tohoto typu v českém jazyce.
Běloševská, L., Hašková D. a kol.: Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, svazek 8, Praha 2000. 368 s.
První svazek dvousvazkové kroniky zpracovává oblast každodenního života ruské emigrace v ČSR ve dvacátých letech a zachycuje různorodé akce a aktivity (kulturní, vědecké, veřejné, zčásti i politické) na území Československé republiky, které emigranti sami organizovali nebo se jich účastnili. Navazuje na kroniky života ruské emigrace již publikované ve Francii a v Německu. Způsob zpracování vychází z rusko-francouzské metodiky, t. j. obsahuje informace o pořadateli akce, její náplni, místě konání a zdroji. Zjevnou odlišností této publikace je však větší propracovanost samotného popisu jednotlivých akcí a mnohem širší pramenná základna (cca 150 zdrojů převážně ruského dobového tisku a archivních materiálů). Poskytuje tudíž bohatší materiál pro studium dějin porevoluční ruské emigrace z hlediska její interakce s českým prostředím, čímž zdůrazňuje význam a místo Československé republiky meziválečného období v měřítku celoevropského kulturního, vědeckého, sociálního i politického kontextu. Nevšední informační pramen pro vysokoškolské studenty i širší veřejnost je publikován v ruském jazyce.
9.20. Mluvnice současné ukrajinštiny
Leška, O., Savický, N., Šišková, R.: Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica 2000
Mluvnice současné ukrajinštiny je první soustavnou mluvnicí ukrajinského jazyka, napsanou pro české uživatele, na pozadí češtiny. Toto pozadí vystupuje nejvýrazněji v momentech, kdy se projevují významnější strukturní a funkční rozdíly mezi obdobnými jevy obou příbuzných jazyků. Vzhledem k poměru ukrajinštiny k češtině jako poměrně blízkému slovanskému jazyku stojí v popředí výkladu především výrazová stránka slov, jejich tvarů a syntaktických konstrukcí, ale také zvláštnosti a odlišnosti jejich užití.
Vědecký přínos díla je jednak metodologický, kdy je tvůrčím způsobem aplikováno skloubení formálně gramatického a funkčního srovnání obou jazyků, jednak materiálový, neboť v mluvnici je využito velké množství autorské excerpce nejnovějšího materiálu, který zachycuje dynamické změny ve slovní zásobě i gramatické struktuře současné ukrajinštiny. Teoretické zakotvení v pražské lingvistické škole (především v kapitole o zvukové stavbě ukrajinštiny) a dlouholetá zkušenost autorů s materiálovou prací (srov. zvl. Ukrajinsko-český slovník a dialektologickou práci Vyprávění z Podkarpatí, Ukrajinská nářečí východního Slovenska) umocňují celkovou hodnotu mluvnice.
Mluvnice současné ukrajinštiny byla zpracována v rámci grantu grantové agentury AV ČR č. IAE0077601; oborová rada GA AV zhodnotila mluvnici jako "mimořádně úspěšné" splnění cílů grantového projektu. Nyní vychází díky publikačnímu grantu grantové agentury AV ČR č. IAE0092003 jako devátý svazek řady Publikace Slovanského ústavu v nakladatelství Euroslavica. Mluvnice současné ukrajinštiny zaplní citelnou mezeru v české slavistické literatuře a současně bude sloužit jako praktická příručka, přínosná pro všechny, kdo se účastní rozvíjení česko-ukrajinských hospodářských, kulturních a vědeckých styků v době; kdy Ukrajina vstoupila do mezinárodního společenství jako samostatný stát, navazuje nové kontakty a nově vymezuje sebe i své postavení v Evropě i ve světě.
