Kalendář akcí

Dnes < 2011 >  < říjen > 
Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31            

section-box-04-bg.jpg

Akademický bulletin

abicko

Videa ze světa vědy

videoprezentace-blok-bgd.jpg

projekt BIOCEV

 

Get the Flash Player to see this player.

Více o projektu

3. Sekce věd o Zemi
 Seznam anotací:
  1. Magmatický původ zemětřesných rojů v západočeské seismoaktivní oblasti (GFÚ)
  2. Studium vazby mezi teplotou povrchu, skalního podloží a vzduchu ve vztahu ke změnám klimatu (GFÚ)
  3. Nový pohled na ionosféru Země jako na nestacionární Alfvénův rezonátor formující geomagnetické pulsace Pc1 a IPDP (GFÚ)
  4. Geochemický vývoj vulkanických souborů centrální části Českého středohoří (GLÚ)
  5. Vývoj vulkanických souborů staršího paleozoika Západních Sudet: železnobrodský komplex jako příklad (GLÚ)
  6. Funkce Severoatlantické oscilace (NAO) v poslední ledové době (GLÚ)
  7. Projekce změny klimatu pro ČR (ÚFA)
  8. Globální empirické modely elektronové teploty a hustoty pro výšky 500 až 3000 km a maximum sluneční aktivity (ÚFA)
  9. Analýza výškových charakteristik atmosféry pro období extrémních srážek v červenci 1997 a srovnání s historickými povodňovými situacemi (ÚFA)
  10. Nástroje pro extrémně náročné výpočty a jejich aplikace v geomechanice (ÚGN)
  11. Nová prosperita pro rurální regiony (ÚGN)
  12. Hodnocení procesu přetváření a porušování hornin s využitím seismoakustických metod (ÚGN)
  13. Vliv strukturně geologických poměrů na stabilitu svahů (ÚSMH)
  14. Prognóza výskytu důlních otřesů na základě aplikace neuronových sítí (ÚSMH)
  15. Kompatibilita kompozitů uhlík-uhlík jako biomateriálů, používaných ve formě spojovacích prvků v ortopedii (ÚSMH)

3.1 Magmatický původ zemětřesných rojů v západočeské seismoaktivní oblasti
Seismicky nejaktivnějším územím v České republice je oblast Chebska a Kraslicka. Nejsilnější zemětřesení, která v této oblasti občas vznikají (naposledy v prosinci 1985), působí nezanedbatelné hmotné škody. Intenzivní geovědní výzkum zájmové oblasti vyústil ve zformulování hypotézy, že západočeská zemětřesení jsou způsobena epizodickými průniky magmatu z velkých hloubek až do svrchních partií zemské kůry přibližně 10 km pod zemský povrch. Pro hypotézu svědčí několik poznatků: (1) Neobvyklá forma zemětřesné činnosti - tzv. zemětřesné roje (tj. série mnoha otřesů jdoucích rychle po sobě). (2) Mimořádně silné výrony plynů hlubinného (plášťového) původu, silně mineralizované vody apod. svědčí o existenci přívodních kanálů, zajišťujících kontakt zemského povrchu s hlubšími partiemi zemského tělesa. (3) Záznamy západočeských zemětřesení obsahují specifické vlnové skupiny, které mohou být interpretovány jako důsledek přítomnosti nataveného horninového materiálu ve svrchní kůře. Hypotéza vyslovená v souvislosti se západočeskými zemětřeseními má širší význam, neboť pravděpodobně jde o univerzální mechanizmus vzniku zemětřesných rojů v jinak stabilních kontinentálních oblastech.
  • Špičák, A., Horálek, J., Boušková, A., Tomek, Č., Vaněk, J.: Magma intrusions and earthquake swarm occurrence in the Western part of the Bohemian massif. - Studia geophys. geod. 43: 87-106 (1999).
  • Špičák, A., Mrlina, J., Jindra, D., Mervart, L.: Monitoring of geodynamic activity in the West Bohemia seismoactive region between 1993-1996. - J. Geodynamics 27: 119-132 (1999).

3.2 Studium vazby mezi teplotou povrchu, skalního podloží a vzduchu ve vztahu ke změnám klimatu
Vladimír Čermák, Jan Šafanda, Petr Štulc, Milan Krešl, Lenka Kučerová
Analýzou závislosti teploty na hloubce ve vrtech lze odvodit historii dlouhodobých změn povrchové teploty v posledních 2-3 stoletích. K tomu, aby tyto výsledky mohly být interpretovány jako historie změn teploty vzduchu je třeba prokázat, že dlouhodobě se rozdíl mezi ročními průměry povrchové teploty a teploty vzduchu nemění. Sběr dat potřebných pro studium tohoto problému je již 5 let prováděn monitorovacím systémem, jehož hlavní součástí je 40 m hluboký experimentální vrt v areálu Geofyzikálního ústavu v Praze. Monitorovací systém sleduje teploty půdy a skalního podloží spolu s teplotami vzduchu. Obdobný systém byl v roce 1998 zprovozněn na meteorologické stanice Kocelovice asi 80 km na jih od Prahy v oblasti, která je není příliš ovlivněna lidskou činností. Interpretace současných měření se tam může opřít i o časové řady meteorologických prvků získaných během 30-leté existence stanice. Pětiletá teplotní časová řada z hloubky 38,3 m naměřená v Geofyzikálním ústavu ukazuje zřetelně na dlouhodobé oteplování, jehož současná rychlost činí 0,029 °C/rok. To dobře souhlasí s průměrným vzrůstem teploty vzduchu na meteorologické stanici Praha - Karlov, který pro období 1961 - 98 činí 0,025 °C/rok.
  • Bodri, L. and Čermák, V., 1998. Last 250 years climate reconstruction inferred from geothermal measurements in the Czech Republic. In: V.Čermák (Ed.), Heat Flow and the Structure of the Lithosphere - IV., Tectonophysics 291, 251-261.
  • Šafanda, J., 1999. Ground surface temperature as a function of slope angle and slope orientation and its effect on the subsurface temperature field. Tectonophysics (in print)
  • Štulc, P., Šafanda, J., Krešl, M., Čermák, V. a Šír, M., 1998. Monitoring climate change in the Earth's subsurface. In: Abstract, XXIII. General Assembly of the EGS, Annales Geophysicae, Supplement I to Volume 16, Part I, p.C23.

3.3 Nový pohled na ionosféru země jako na nestacionární alfvénův rezonátor formující geomagnetické pulsace pc1 a ipdp
Karel Prikner
Časové změny vnějšího geomagnetického pole jsou důležitými indikátory stavu ionizovaného obalu Země. Geomagnetické pulsace Pc1 s periodami 0.2 až 5 s jsou projevem vlnových procesů v magnetosféře, jež vznikají působením slunečního větru a k zemskému povrchu pronikají vrstvami ionosféry s vlastnostmi tzv. ionosférického Alfvénova rezonátoru v subaurorální oblasti, přiléhající k zóně polárních září. Za jistých podmínek mění tyto pulsace svůj charakter v tzv. IPDP typ se spojitě narůstající frekvencí po dobu až 1 1/2 hodiny, jev, který se dosud nedařilo plně objasnit. Pozorovaná vazba mezi výskytem IPDP a posuvem zóny průniku vln do ionosféry nad oblast pozorování pulsace nás přivedla k závěrům, že změny ionosférického plazmatu v těchto podmínkách vedou ke změnám odezvy Alfvénova rezonátoru. Důsledkem může být právě růst frekvence pulsace IPDP v ionosféře a na zemském povrchu. Tento mechanismus byl přesvědčivě simulován v GFÚ vyvinutou automatickou numerickou metodou na pulsacích IPDP ze sítě finských observatoří. Ve výpočtech byly užity skutečné výškové profily ionosféry ze skandinávských radarových měření EISCAT. Výsledky, získané v kooperaci finských, ruských a našich vědců, jsou významným přínosem k pochopení dynamických funkcí ionizovaného obalu Země v oboru ultranízkých frekvencí, specielně v subaurorální zóně vystavené přímému působení sluneční a geomagnetické aktivity.
  • Mursula, K., K. Prikner, F. Z. Feygin, T. Brä ysy, J. Kangas, R. Kerttula, P. Pollari, T. Pikkarainen, and O. A. Pokhotelov, Non-stationary Alfvén resonator: New results on Pc1 pearls and IPDP events, J. Atmos. Terr. Phys., 1999 (in press).
  • Prikner, K., K. Mursula, F. Z. Feygin, J. Kangas, R. Kerttula, T. Pikkarainen, O. A. Pokhotelov, and V. Vagner, Non-stationary Alfvén resonator: Vertical profiles of wave characteristics, J. Atmos. Terr. Phys., 1999 (in press).

3.4 Geochemický vývoj vulkanických souborů centrální části Českého středohoří.
J. Ulrych
Mladý vnitrodeskový vulkanismus Českého masívu je součástí kenozoické středoevropské vulkanické provincie. Historie provincie byla spojena s vývojem riftového systému, který vznikl v hercynském předpolí alpidního orogénu při kolizi africké a eurasijské desky. Alkalické vulkanity vystupovaly z vyklenutí svrchního pláště způsobeného alpinskou orogenezí. Spojitě probíhající pozdně křídový až kvarterní vulkanismus Českého masívu měl dvě maxima: (1) pre-riftové s ultraalkalickými horninami (79-49 Ma) a (2) vlastní riftové s alkalickými vulkanity (42-0.26 Ma). Mladý vulkanismus Českého masívu se téměř výhradně odehrával v oháreckém riftu (VSV-ZJZ), na příčných zónách Labe a Odry (ZSZ-VJV) a podél chebsko-domažlického příkopu (SSZ-JJV). Přibližný objem a plošný rozsah zachovaných vulkanitů je 180 km3 resp. 1 100 km2. Centrální část Českého středohoří je tvořena třemi vulkanostratigrafickými formacemi explozivních a efuzivních produktů oligocenního stáří. Miocenní intruziva reprezentují další vulkanický cyklus.
  • Pivec E., Ulrych J., Höhendorf and Rutšek J. 1998. Melilitic rocks from northern Bohemia: geochemistry and mineralogy. Neues Jahrbuch für Mineralogie, Abhandlungen, 173, 2, 119-154, Stuttgart.
  • Ulrych J., Pivec E., Kropáček V. and Balogh K. 1998. Cenozoic intraplate volcanic rock series of the Bohemian Massif (Czech part): A review. Abstracts. Workshop "Magmatism and Rift Basin Evolution" IGCP Project No. 369, 94, Liblice. Český geologický ústav, Praha.

3.5 Vývoj vulkanických souborů staršího paleozoika Západních Sudet: železnobrodský komplex jako příklad
František Patočka
Železnobrodský komplex je jedním z řady staropaleozoických vulkanických souborů, které lemují východní a jižní okraje krkonošsko-jizerského teránu. V jeho variské architektuře mají postavení nejvyšších alochtonních šupin. Geochronologické údaje z východokrkonošských souborů datují začátek vulkanismu na rozhraní kambria a ordoviku. Podle paleontologických nálezů z železnobrodského komplexu trvala vulkanická aktivita do siluru až devonu. Časová posloupnost a rozšíření geochemických typů vulkanitů jsou stopami vývoje staropaleozoického intrakontinentálního riftu, jenž lineárně postupoval od souborů východních Krkonoš (kde dosáhl nejpokročilejší extenze, resp. stadia vzniku oceánské kůry) do komplexu Železného Brodu. Vulkanismus a sedimentace zde končí před nástupem metamorfózy facie modrých břidlic, která provázela subdukci ocánské litosféry východokrkonošských souborů(?) vyznívající před asi 360 Ma. Počátky subdukce lze ztotožnit s ranně variským diastrofismem, jenž ukončuje ve spodním givetu (375-380 Ma) sedimentaci v Barrandienu. Zmíněné načasování tektonické historie a shodné rysy v geochemickém vývoji vulkanitů naznačují možnou spojitost teránů tepelsko-barrandienského a krkonošsko-jizerského.
  • Fajst M., Kachlík V. and Patočka F. 1998. Geochemistry and petrology of the Early Palaeozoic Železný Brod volcanic complex (W Sudetes, Bohemian Massif): geodymic interpretations. Geolines, 6, 14-15.
  • Kachlík V. and Patočka F., v tisku. Cambrian/Ordovician intracontinental rifting and Devonian closure of the rifting generated basins in the Bohemian Massif realms. Acta Universitatis Carolinae, Geologica, Volume Pre-Variscan Terrane Analysis of "Gondwanan Europe".
  • Patočka F. and Kachlík V. 1998. Early Palaeozoic intracontinental rifting in the Bohemian terrane: correlation of volcanic rocks of the central West Sudetes and Barrandian. Abstract Volume of the Symposium on Neoproterozoic basements and Early Palaeozoic shelf complexes: Pre-Variscan Terrane Analysis of "Gondwanan Europe", Dresden, Germany, April 28 - May 4, 1998, 175-176.

3.6 Funkce Severoatlantické oscilace (NAO) v poslední ledové době
Václav Cílek
Severoatlantická oscilace (NAO) představuje hlavní klimatický mechanismus krátkodobé cyklicity ( tj. v měřítku několika let až desetiletí) počasí a podnebí v západní a střední Evropě. Je založena na rozdílu tlaků mezi azorskou výší a islandskou níží. Teplé a vlhké proudění mezi těmito oběma systémy je zejména v zimních měsících strháváno Coriolisovými silami a v podobě západních větrů přináší Evropě mírné oceánické počasí. Již z dřívějších pozorování bylo známo, že sprašové závěje se často nalézají na jižní a jz. straně kopců, takže v průběhu ledových dob převládalo, podobně jako v holocénu, západní a sz. proudění. Z dvanácti vrstev fosilních půd, spraší a půdních sedimentů na mezinárodním opěrném profilu v Dolních Věstonicích byla odebrána křemenná zrna, těžké minerály i lehká frakce. Z detailního studia prachové frakce vyplynulo, že zdrojová oblast většiny minerálů leží na území Českomoravské vysočiny západně, jz. i sz. od dnešních sprašových pokryvů a to vesměs do vzdálenosti 80-100 km. Víc jak 90% prachové frakce není odvozeno z říčních teras, ale vyvanuto z mrazově zvětralých povrchů a půd. V sedimentaci spraší je možné pozorovat dva základní klimatické mody: laminované spraše složené z individuálních lamin o mocnosti 2-5 cm ukazují na epizodické spíš lokální prachové bouře, zatímco masivní spraše s nezřetelnou vrstevnatostí spíš indikují homogennější, méně rozkolísané větrné pole. Mineralogické složení je v obou případech podobné a odpovídá směru větrů Severoatlantické oscilace, která pravděpodobně představovala i v průběhu poslední ledové doby hlavní klimatický mechanismus, i když se projevovala s proměnlivou silou a četností větrných epizod.
  • Frechen M., Cílek V., Ložek V., v tisku: The dating of loess paleosols of the Central Europe by the TL method. Quaternary Science Review

3.7 Projekce změny klimatu pro ČR
I. Nemešová, J. Kalvová (KMOP MFF UK), M. Dubrovský, R. Huth, J. Kyselý, N Klimperová, L. Pokorná
Pro oblast jižní Moravy a vybraná povodí byly vytvořeny projekce změny klimatu vyvolané zesílením skleníkového efektu při zdvojnásobení koncentrací skleníkových plynů v atmosféře. Projekce byly založeny na výstupech z německého klimatického modelu ECHAM. Chování denních řad extrémních teplot, srážek a cirkulačních charakteristik simulujících současné klima bylo ověřeno na řadách naměřených v zájmových oblastech v období 1961-1990. Na základě získaných poznatků pak byly zvoleny přístupy ke konstrukci scénářů pro vybrané lokality. Ukázalo se, že atmosférické srážky jsou modelem simulovány velmi špatně. Pro scénáře změny klimatu při zdvojnásobení koncentrací skleníkových plynů byla proto použita z modelu odvozená modifikace pozorovaných teplotních řad a pro srážkové úhrny byl navržen přírůstkový scénář. Denní hodnoty extrémních teplot, srážek a globálního záření byly generovány stochastickým generátorem počasí a posloužily jako vstupní údaje pro růstové a hydrologické modely ve studovaných lokalitách.
  • Dubrovský M., Žalud Z., Šťastná M., 1999: Modelling grain yields with crop growth model (CERES-MAIZE) and weather generator (Met&Roll). Clim. Change (accepted)
  • Kalvová J., Nemešová I., 1998: Estimating autocorrelations of daily extreme temperatures in observed and simulated climates. Theor. Appl. Climatol., 59, 151-164.
  • Nemešová I., Kalvová J., Buchtele J., Klimperová N., 1998: Comparison of GCM-simulated and observed climate for assessing hydrological impacts. J.Hydrol. Hydromech., 46, 237-263.
  • Nemešová I., Kalvová J., Dubrovský, M., 1999: Climate change projections based on GCM-simulated daily data. Studia geoph. geod. (accepted)

3.8 Globální empirické modely elektronové teploty a hustoty pro výšky 500 až 3000 km a maximum sluneční aktivity
V.Truhlík, L.Třísková, J.Šmilauer
Na základě báze dat z družic, na nichž probíhalo měření parametrů chladné plazmy přístroji, na jejichž vývoji se podíleli pracovníci ÚFA, byl vytvořen globální empirický model elektronové teploty a hustoty (Te a Ne) v rozsahu výšek 500 až 3000 km pro období vysoké sluneční aktivity. Základem tohoto modelu je několik modelů dílčích pro podmínky rovnodennosti a slunovratu a čtyři typické výškové hladiny; globální model se získá lineární interpolací mezi nimi. Tento model zásadně upřesňuje a doplňuje mezinárodní model IRI (International Reference Ionosphere), především tím, že respektuje prudké ranní zvýšení elektronové teploty, v nízkých šířkách dosahující tvaru peaku. Ukázali jsme, že pro empirické modelování se použitím invariantní šířky redukuje počet nejdůležitějších parametrů, na nichž Te a Ne závisí. Pro praktické použití je model Te všeobecně dostupný ve formě sobroutiny napsané v jazyce IDL.
  • Třísková L., Truhlík V., Šmilauer J., Shultchishin Y.A., 1998: Comparison of O+/H+ and O+/(H+ + He+) transition levels. Adv. Space Res., 22 (6), 895-898.
  • Shklyar D.R., Truhlík V., 1998: On the modification of light ion concentration profiles above seismically active regions: a qualitative consideration. J. Atmos. Solar-Terr. Phys., 60, 1022-1033.
  • Třísková L., Truhlík V., Šmilauer J., 1999: Study of major ions distribution in the outer ionosphere in the solar maximum. Adv. Space Res. (přijato do tisku)
  • Třísková L., Truhlík V., Šmilauer J., Afonin V., 1999: Global empirical model of electron temperature in the outer ionosphere for period of high solar activity based on data of three Intercosmos satellites. Adv. Space Res. (přijato do tisku)

3.9 Analýza výškových charakteristik atmosféry pro období extrémních srážek v červenci 1997 a srovnání s historickými povodňovými situacemi.
V.Kakos, D.Řezáčová, Z.Sokol, J.Štekl
Byla provedena analýza meteorologických podmínek pro období dvou extrémních srážkových epizod z července 1997. Šlo o příčinné srážky pro vznik povodní ve východní a severovýchodní části ČR. Byla posouzena vyjímečnost hydrosynoptické situace při obou epizodách na základě srovnání s dokumentovanými historickými případy od konce minulého století. Byla provedena hydrosynoptická analýza povodňových cyklon s ohledem na jejich trajektorie, vertikální strukturu, frontogenetické procesy a další parametry.
Pro obě srážková období byla pomocí objektivní analýzy aerologických dat zhodnocena výšková pole řady dynamických a termodynamických charakteristik atmosféry, která indikují vznik a vývoj srážek. Na základě srovnání se souborem více než 1000 letních situací byly pro jednotlivé veličiny stanoveny odhady pravděpodobnosti překročení červencových hodnot. Bylo prokázáno, že pravěpodobnosti dosahovaly nízkých hodnot synchronně jak pro veličiny indikující vývoj výstupných pohybů tak pro vlhkostní a stabilitní charakteristiky. Bylo provedeno srovnání výškových polí pro obě epizody. Byla prokázána extrémnost cirkulace zejména během první epizody, při níž došlo ke vtoku vlhkého a potenciálně instabilního vzduchu jak v první části při proudění z jižních směrů tak ve druhé části v proudění se severní složkou.
Výsledky práce jsou součástí souhrnné analýzy povodňové situace, jejíž vypracování na základě zadání MŽP ČR koordinoval Český hydrometeorologický ústav (Vyhodnocení povodňové situace v červenci 1997, souhrnná zpráva projektu MŽP, červen 1998, 163stran). ÚFA AV ČR byla členem souboru institucí, které se na analýze podílely. Pro meteorologickou část analýzy "Meteorologické příčiny povodňové situace" byly zpracovány kapitoly: "Vyjímečnost hydrosynoptické situace ve srovnání s historickými případy" a "Termodynamické charakteristiky atmosféry nad střední Evropou".
  • Kakos V., 1997: Hydrometeorologická analýza historické povodně v roce 1897 ve vztahu ke katastrofálním záplavám v Čechách na začátku září 1890 a na Moravě v červenci 1997. Meteor.Zpr.,50,6,191.
  • Řezáčová D., Sokol Z., Štekl J., 1997: Termodynamické a dynamické charakteristiky atmosféry v oblasti střední Evropy v období extrémních srážek v červenci 1997. In: Povodně a krajina '97, sborník přednášek konference, Brno,listopad 1997, 2/16.
  • Řezáčová D., Sokol Z., Štekl J., 1998.: Pole dynamických a termodynamických charakteristik atmosféry ve volné atmosféře v období extrémních srážek v červenci 1997. Meteor.Zpr.,51,1,1.

3.10 Nástroje pro extrémně náročné výpočty a jejich aplikace v geomechanice
V rámci níže uvedených projektů byly vytvořeny nástroje pro řešení náročných prostorových úloh pružnosti a plasticity, které vznikají při matematickém modelování napěťových a deformačních stavů v technických vědách, včetně geomechaniky. Náročnost úloh, daná především nutností použít k diskretizaci metodu konečných prvků s miliony stupňů volnosti, vede k potřebě najít vhodné numerické metody, které jsou navíc sladěné s architekturou moderních vektorových a paralelních počítačů. K takovým metodám patří i použité iterační metody s předpodmíněním a s paralelizací na základě separace složek posunutí. Vytvořené řešiče byly aplikovány v kombinaci s nově vytvořenými prostředky pro zadávání úloh (pre-processing) a vizualizací výsledků výpočtů. Celkovým výsledkem je pak vytvoření software pro práci v paralelních výpočetních systémech s distribuovanou pamětí, konkrétně byl využíván paralelní superpočítač IBM SP. V roce 1998 byla realizovány konkrétní aplikace vytvořených nástrojů. Bylo provedeno posouzení napěťových stavů a možnosti horských otřesů při plánovaném postupu z 1000 na 1200 metrů pod zemským povrchem při těžbě uranu na ložisku Rožná. Uvedená aplikace zahrnula formulaci matematického modelu, měření počátečního napěťového stavu a opakované použití analýzy metodou konečných prvků s téměř 4 miliony stupňů volnosti.
  • Axelsson et al. , High Performance Computing in Geosciences: Safety of constructions with respect to rock deformations and movements (HIPERGEOS), Final report, July 1998
  • Blaheta: Iterative local refinement methods for nonlinear problems, HIPERGEOS report, Ostrava 1998, 28pp.
  • Blaheta: Adaptive composite grid methods for problems of plasticity. Math. Comp. Simulation, zasláno
  • Blaheta, O. Jakl, J. Starý: An application of parallel high performance computing in geomechanics, vyjde ve sborníku konference Moderní matematické metody v inženýrství, 3MI 1998.
  • Hájek and Z. Rakowski, Role of large scale mathematical models in development of new mining technology. HIPERGEOS Report, GEAM D. Rožínka, March 1998.
  • Jakl, J. Starý: Paralelní výpočty v prostředí MPI. vyjde ve sborníku konference Moderní matematické metody v inženýrství, 3MI 1998.
  • Kohut: Řešeni úloh na kompozitních sítích, konference 3MI'98, Dolní Lomná, červen 1998 - vyjde ve sborníku konference
  • Kolcun: Aposteriorne odhady chyby riešenia 3D úlohy pružnosti. konference 3MI'98, Dolní Lomná, červen 1998 - vyjde ve sborníku konference
  • Kolcun: Konformní 3D strukturované rozklady. Příspěvek na konferenci Seminář výpočetní geometrie SCG'98, Kočovce, 1998. Vyjde ve sborníku této konference.

3.11 Nová prosperita pro rurální regiony
Projekt se zabýval problémy okrajových převážně zemědělských regionů v období transformace v České republice a ve Slovinsku. V sedmi modelových oblastech obou států byly studovány následující aspekty : průběh transformace ekonomiky, důsledky transformace, problematika státní hranice ve vztahu k transformaci, životní prostředí. Byly využity metody geografické, sociologické, historické a metody dálkového průzkumu Země.Součástí výzkumu byly zkušenosti místní populace a lokálních samospráv.Bylo zaznamenáno a dokumentováno prohlubování marginality, zhoršování situace na trhu práce, strukturální demografická degradace nejodlehlejších sídel, nedostatek rozvojových programů. V ČR až dosud chybí efektivní regionální politika. Možnosti lidských a dalších lokálních zdrojů, zpracování lokálních a regionálních programů a využití klidného a relativně málo narušeného životního prostředí patří mezi základní strategie budoucí možné prosperity. Místní obyvatelé jsou zpravidla nejdůležitějším bohatstvím okrajových regionů. Péče o ně je hlavním úkolem lokálních samospráv. Výsledkem projektu je mimo jiné příprava tří regionálních studií.
  • Koutný R., Vaishar A. :Transformation in Marginal Regions : the Example of Middle Dyje Region. Acta Universitatis Carolinae 1997 Geographica, p. 357 - 367
  • Vaishar A., Mariot P. : Sozial-okonomische Transformation des landlichen Raums der Tschechischen Republik und der Slowakei. In : Agrarwirtschaft und landlicher Raum Ostmitteleuropas in der Transformation. Verlag Herder-Institut Marburg 1998, p.123 - 139
  • Vaishar A., Zapletalová J. : Jemnice . the Role of a small Town in the Present Stage of Transformation. Moravian Geogrphfical Reports 6, 1998, No. 1, p. 3,2 - 4,2
  • Zapletalová J. : The Issue of Traffic Remoteness in South Moravia on the Example of the Middle Dyje Basin. Moravian Geographical Reports 6,1998, No. 1, p. 2 - 13

3.12 Hodnocení procesu přetváření a porušování hornin s využitím seismoakustických metod
Sestavení metodiky a souboru přístrojové techniky a programového vybavení na bázi PC umožňující měření a ukládání dat při sledování akustických emisí vznikajících při zatěžování zkušebních těles v laboratorním lise. Obvyklá sestava umožňuje paralelní měření času, působící síly, podélných a příčných přetvoření jakož i počtu a přibližné intenzity vzniklých akustických impulsů ve frekvenčním rozsahu 5 - 300 kH. Metodický postup spočívá ve vyhodnocení vztahu mezi deformačními procesy až do meze pevnosti, případně i za touto mezí do úplného rozpadu tělesa a to při nezávislém řízení postupu osové deformace tělesa. Získán soubor poznatků o průběhu procesu přetváření a porušování pomocí kombinovaného měření úplné přetvárné charakteristiky hornin a seismoakustické emise typických hornin a uhlí. Metodika měření umožňuje vyhodnotit proces přetváření v jeho jednotlivých stadiích až do porušení a to i s přihlédnutím k petrografické a strukturní stavbě.
Výzkum byl podporován grantem GAČR 105/96/1531).
  • Knejzlík J. :The equipment for measurement of acoustic emission during laboratory tests. In Int.Symp. on Mine Planning and Equipment Selection, Ostrava 1997, p. 325 - 331
  • Konečný P. : Acoustic emission from different types of carboniferous rocks during uniaxial loading. In Int. Symp. On Mine Planning and Equipment Selection, Ostrava 1997, p. 333 - 338
  • Konečný P. : Deformační pochody a emise akustických impulzů při jednoosém zatěžování vybraných hornin z české části Hornoslezské pánve. Acta Montanistica Slovaca 2/1998, roč. 3, Košice, s. 103 - 108
  • Konečný P.: The laboratory study of deforming behaviour and related acoustic emission of different rocks. Advances in Rock Mechanics, World Scientific Publishing, New York 1978

3.13 Vliv strukturně geologických poměrů na stabilitu svahů
J. Rybář
Region karpatského flyše ve východní části České republiky byl po intenzivních srážkách v červenci 1997 postižen svahovými deformacemi katastrofického charakteru. Na vybraných příkladech ze Vsetínských vrchů byla prokázána úzká vazba vývoje svahových pohybů na lokální strukturně geologické poměry. Horninové prostředí, charakterizované střídáním rigidních pískovců a slepenců s méně odolnými prachovci a nejméně odolnými jílovci, je intenzivně porušeno vrásovými a zlomovými poruchami. Průběh svahových pohybů překvapivě často nesleduje spád svahu, ale je vázán na směr vrásových struktur. Rigidní vrstvy pískovců a slepenců přitom plní v horninovém prostředí funkci vyztužujícícíh žeber. Celkové sklony povrchu svahů jsou díky tomu podstatně strmější než přípustné sklony v málo odolných jílovitých horninách. Ty představují nejslabší článek svahů vysoce náchylný na porušení.
  • J. Rybář, J. Stemberk, J. Suchý: "Cut-off of a Railway Line by Earth Flows in the Czech Republic during July 1997", Proc. of the 8th International IAEG Congress, Vancouver 1998, pp.2083-2089, Balkema,

  • ISBN 90 5410 990 4

3.14 Prognóza výskytu důlních otřesů na základě aplikace neuronových sítí
V. Rudajev
Důlní otřesy představují vážné ohrožení bezpečnosti důlních prací a lidského zdraví, proto prognóza jejich vzniku má důležitý význam pro důlní činnost a umožňuje účelné využití protiotřesových opatření (zejména přerušení prací v ohrožených místech, použití otřasné trhací práce, použití širokoprofilových vrtů ve sloji, či její zavodňování). Důlní otřes je v podstatě lokální zemětřesení, vyvolané důlní činností. Jeho vznik je ovlivněn interakcí důlní činnosti s přírodními podmínkami (napjatost masivu, tektonické narušení, pevnostní charakteristiky hornin ap.). Vzhledem k tomu, že se na vzniku důlních otřesů podílí řada faktorů, které se s průběhem času mění, neexistuje dosud žádná deterministická metoda prognózy. Bylo potvrzeno, že je účelné využití statistických metod prognózy, založených na analýze výskytu otřesů v minulosti a umožňující současné zpracování posloupností různých měřených parametrů. Jako vhodná metoda pro řešení tohoto úkolu se jeví metoda neuronových sítí, která původně byla vypracována pro modelování mozkové činnosti. Ověřením této metody na reálná data důlních otřesů byly získány o 40 % úspěšnější předpovědi četnosti otřesů a o 25 % úspěšnější předpovědi uvolněné seismické energie, než jsou běžně používané předpovědi pomocí dlouhodobého předchozího průměru.
  • V. Rudajev, R. Číž: "Estimation of Mining Tremor Occurrence by Using Neural Networks", Pure and Applied Geophysics No 154 (1999), pp. 57-72

3.15 Kompatibilita kompozitů uhlík-uhlík jako biomateriálů, používaných ve formě spojovacích prvků v ortopedii
Pokroky v kostní chirurgii úzce souvisejí s vývojem nových materiálů, používaných jako spojovací prvky porušených kostí. Dnes široce užívané kovové dlahy z ušlechtilé oceli vykazují některé nedostatky, například vysokou tuhost, která způsobuje pomalé hojení a může vést až k atrofii kosti. Kompozitní materiály uhlík-uhlík mají otevřenou pórovitost s příznivou skladbou velikosti pórů, usnadňující vrůstání tkáně. V ukončeném projektu byla prokázána biokompatibilita kompozitů a bylo ověřeno, že se po klasické sterilizaci nemění jejich mechanické vlastnosti. Navíc umožňují dlahy z kompozitů rentgenoskopické ověření stavu zhojení kosti. Je třeba zabývat se i nadále jejich nedostatky, mezi něž patří uvolňování uhlíkových částic v místě připevnění dlahy a poměrně vysoká cena. Výraznou předností kompozitů uhlík-uhlík je nízká hmotnost, mechanická pevnost převyšující pevnost kosti a především menší tuhost dlahy ve srovnání s dlahou kovovou.
  • Balík, K., Gregor, J., Glogar, P., Pešáková, V., Adam, M.: Some in-vitro biocompatibility tests of carbon-carbon composites and preparation of bone plates. - Engineering Biomaterials 2: 6-9 (1998).
  • Balík, K., Kolář, F., Křena, J., Gregor, J., Černý, M.: The comparison of different reinforcement of C/C composite as a bone plate. - Abstracts of Post Symposium on Carbon'98. Pp.33-34. Kyoto (1998).

Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast