Další z řady pracovních seminářů Komise pro životní prostředí AV ČR, jež se zaměřují na závažné environmentální problémy, se pod názvem Globální změna klimatu: vědecké poznatky uskutečnil 16. dubna 2007 v budově Akademie věd. Moderování se tentokrát ujal prof. Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK.
Stejně jako v případě předchozích seminářů zprostředkovali odborníci z institucí, které se v Česku nejvýznamněji podílejí na vývoji oboru, nejnovější vědecké poznatky a zároveň vzniklo zázemí pro diskusi, do níž se zapojila i širší odborná veřejnost.Příspěvky během odpoledne věnovaného změnám klimatu přednesli: dr. Ivana Nemešová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, doc. Jaroslava Kalvová z Matematicko-fyzikální fakulty UK a dr. Ladislav Metelka a Mgr. Dušan Vácha z Českého hydrometeorologického ústavu. Posluchači se seznámili s postupy pro vytváření klimatických modelů i se způsoby jejich verifikace, s projekcemi a scénáři budoucích klimatických změn, které se týkají nejen teploty vzduchu a atmosférických srážek, ale i dalších klimatologických hledisek. Odhady těchto změn, které mohou probíhat relativně velmi rychle, se vyznačují určitým stupněm nejistoty. Je nepochybné, že lidská společnost je vůči anomáliím a extrémům klimatu stále citlivější, což potvrzují hodnocení jejich možných dopadů.
Regionální změny klimatu, zejména reakce na oteplení, ovlivňují vývoj většiny přirozených systémů. Příslušné proměny souvisejí s jevy fyzikálními (kryosférou, hydrologickým režimem) i biologickými (např. přesunem rostlinných a živočišných druhů severním směrem či v horách vertikálním směrem). Projektování dopadů závisí na scénářích emisí a na modelování změn celkových klimatických poměrů. Z hlediska hydrosféry se kupříkladu očekává rozšíření suchem ohrožených oblastí, růst četnosti extrémních srážkových jevů, zmenšení množství vody v ledovcích a sněhu a redukce toků v letním a podzimním období.
Předpokládají se také dopady změn na ekosystémy (včetně ekosystémů řízených), na pobřežní územní celky, průmysl, osídlení i na zdravotní stav obyvatel.
Adaptační opatření se z geografického i věcného hlediska tedy jeví jako nezbytná. Zatím však většinou nejsou pro přípravu konkrétních opatření k dispozici analýzy typu "náklady – užitky", což je důsledkem toho, že pozornost věnovaná adaptačním možnostem doposud není na úrovni příslušného rozhodování úměrná jejich významu. Věda svými poznatky umožňuje politické sféře realizovat kroky, které by měly výrazně přispět k omezení rizik plynoucích z očekávaných klimatických změn.
Přímá pozorování ukazují, že zvyšování střední teploty klimatického systému je nepochybné. Je to zřejmé z pozorovaného růstu globálních průměrných troposférických teplot i teploty povrchu oceánu, z rostoucí úrovně jeho hladiny a z výrazného odtávání sněhového a ledového pokryvu. Rozhodující část nárůstu globálních průměrných teplot, které pozorujeme od poloviny 20. století, je velmi pravděpodobně způsobena zvyšováním koncentrací antropogenních skleníkových plynů. Lidské vlivy jsou nyní rozpoznatelné také u dalších změn klimatu, jako je ohřev oceánu, průměrné teploty nad kontinenty, teplotní extrémy a pole větru. Odhady předpokládaných regionálních důsledků klimatických změn jsou již poměrně spolehlivé.
Diskuse k jednotlivým příspěvkům i závěrečná rozprava potvrdily na jedné straně značný zájem zúčastněných o danou tématiku, na straně druhé fakt, že příležitosti pro seznámení se s nejnovějšími poznatky jsou omezené. Organizátoři, přednášející i posluchači se shodli, že fakta, která na semináři zazněla, by se měla využít i mimo rámec semináře.
Jednotlivé příspěvky jsou dostupné na internetové adrese Komise pro životní prostředí AV ČR http://www.cas.cz/ostatni.php?m=3&ID=81.
JAROSLAV MACHÁČEK,
Komise pro životní prostředí,
Ústav systémové biologie a ekologie krajiny AV ČR, v. v. i.
English
