Z monitoringu tisku

Středoevropský technologický institut CEITEC odstartoval svou činnost

 

Nečas jmenoval prorektora Fialu svým vědeckým poradcem

 

Revoluční italské výsledky se musíme pokusit zabít, říká český fyzik

 

Strakošův manifest. Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU?


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2007  > duben  > Výročí

POCTA J. A. KOMENSKÉMU V BERLÍNSKÉ UČENÉ SPOLEČNOSTI

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

K významnému jubileu – 350. výročí amsterodamského vydání Komenského spisu Opera didactica omnia, základního díla světové pedagogiky – se připravuje velká mezinárodní konference, na níž se spolu s Ministerstvem školství ČR a Pedagogickým muzeem J. A. Komenského v Praze bude podílet také Akademie věd ČR a Univerzita Karlova. O důstojnou připomínku této velké události v dějinách nápravných idejí se nedávno postarala také berlínská učená společnost Leibniz-Sozietät, která jí 8. března 2007 věnovala celodenní zasedání.

Mimořádná pozornost z německé strany je dána několika okolnostmi. Především, německá komeniologie má ve světě výjimečné postavení a je reprezentována jednak specializovanou společností Deutsche Comenius-Gesellschaft, jednak vlastním vědeckým periodikem Comenius-Jahrbuch. Nepostrádá ovšem ani zanícené badatele a propagátory, mezi nimiž vyniká Werner Korthaase, v minulých letech vyznamenaný medailemi Jana Patočky a Vojtěcha Náprstka Akademie věd ČR. Kromě toho se v současné době rozvíjí za vedení předního německého bohemisty, profesora stuttgartské univerzity, Joachima Bahlckeho, příprava kritické edice neobyčejně rozsáhlé a celoevropsky významné korespondence Daniela Ernsta Jablonského (1660–1741), vnuka Komenského a biskupa Jednoty bratrské, který se roku 1700 stal, vedle Gottfrieda Wilhelma Leibnize, jedním ze zakladatelů a později prezidentem berlínské učené společnosti. Právě tato společnost, která je s Komenským a s jeho ctitelem Leibnizem tak těsně spjata, dnes působí pod názvem Leibniz-Sozietät.

Monotematické zasedání Leibnizovy učené společnosti bylo věnováno čtyřsvazkovému opusu, v němž Komenský shrnul výsledky svého celoživotního úsilí o zdokonalení výuky a vzdělávání. Setkání zahájili prezident Leibnizovy společnosti a profesor astronomie Dieter B. Herrmann spolu s českým velvyslancem v Německu Rudolfem Jindrákem. Za účasti asi stovky vědců z různých oborů byly prosloveny čtyři hodinové přednášky – filozofická, historická, filologická a komeniologická. Na ně pak navazovala diskuse, která vzhledem k zájmu účastníků daleko přesáhla předpokládaný čas.

Přednáška prof. Siegfrieda Wollgasta vytvořila širší rámec pro diskusi o úloze akademií, jak si je představoval Komenský a jak se poté rozvinuly v Německu a jinde v Evropě. Zhodnotila myšlenkové pozadí pro vznik učených společností jakožto protějšku univerzit v 16.–18. století a vymezila místo berlínské učené společnosti v mezinárodní síti akademií.

O historickém podkladu Komenského vědeckého a pedagogického díla promluvil prof. Jaroslav Pánek, který se soustředil ke zdrojům a projevům jeho encyklopedismu, irénismu a pansofických snah; zvláště poukázal na sepětí s německými a dalšími evropskými myšlenkovými proudy, jež nalezly odraz v Komenského projektu všenápravy. Přednáška současného předsedy Německé komeniologické společnosti prof. Andrease Fritsche analyzovala Komenského dílo z hlediska klasické filologie, a to se zřetelem k prohlubování výuky latiny jakožto základního nástroje evropské vědecké komunikace a s ohledem na Komenského postoj k antickému dědictví. Závěrečné vystoupení patřilo hlavnímu organizátorovi celého zasedání a čestnému předsedovi Německé komeniologické společnosti dr. Werneru Korthaasemu. W. Korthaase se i tentokrát projevil jako vynikající řečník, který dokáže dílo Komenského nenásilně aktualizovat a dokazovat jeho podnětnost pro 21. století. Ačkoli hovořil především o politických a irénických idejích Komenského (s mimořádným důrazem na rovnost lidí a svéprávnost národů), oprávněně poukázal na to, že i tyto stránky činnosti Komenského jsou neoddělitelně spjaty s jeho postojem k pedagogice jakožto nástroji budoucí všenápravy.

Diskuse, do níž vstupovali jak historici, filozofové a pedagogové, tak i přírodovědci, se dotýkala konkrétních historických otázek, ale též obecných problémů vývoje vzdělanosti, myšlení a vztahu mezi humanitními a přírodními vědami v raném novověku i v současnosti. Dílo J. A. Komenského, jehož vydávání a studium se v Německu těší velké pozornosti, se osvědčilo jako dobré východisko pro mezioborovou diskusi. Neformální úctu Komenskému a jeho pokračovatelům prokázali členové Leibnizovy učené společnosti rovněž tím, že navštívili hrob D. E. Jablonského u zdi farního kostela v centru Berlína a zúčastnili se položení kytice s trikolorou a dedikačním nápisem Akademie věd ČR.

Jaroslav Pánek,
místopředseda AV ČR